Režie:
Michaela PavlátováScénář:
Ivan ArsenjevHrají:
Zuzana Stivínová, Hynek Čermák, Ivan Trojan, Miroslav Krobot, Eliška Balzerová, Berenika KohoutováObsahy(1)
Helena opouští všední život v rodné Praze, aby se v Kábulu vdala za svého milovaného spolužáka Nazira. Pod jménem Herra začíná v exotickém prostředí novou životní etapu. K vysněné budoucnosti ale nevede jednoduchá cesta. Ne všichni mají tak velké srdce jako Nazir a tolik smyslu pro humor jako hlava rodiny, pokrokový a vřelý dědeček. Herra hledá v novém světě svoje místo, když do jejího života nečekaně vstoupí citlivý chlapec Mad pocházející z dalekých hor. Ukazuje se, že štěstí si člověka může najít v situacích, kde by je nejméně čekal. Film režisérky Michaely Pavlátové vznikl na motivy knihy „Frišta“ novinářky Petry Procházkové. (Aerofilms)
(více)Videa (3)
Recenze (73)
Animovaný film, který se stal natolik aktuálním, až mu to trochu škodí. Příběh o Češce, která se provdala za Afghánce, je dobře napsaný. Tvůrci ovládají filmařské zkratky, takže expozice je velmi rychlá, aniž by chování hlavní hrdinky bylo nepochopitelné. Občas jsou tu sice nikam nevedoucí odbočky, ale jinak pěkné lineární vyprávění. Jednoduchá animace se k tomu hodí. Český dabing se povedl (75%). ()
Moje slunce Mad naštěstí netěží jen ze své až nechtěné aktuálnosti, ale je zároveň velmi poctivě natočeným animákem o ženě snažící se zapadnout a pochopit cizí kulturu či vytvořit si šťastnou rodinu. V některých pasážích mohl být sice snímek podstatně silnější, nekompromisnější a vyvolat v divákovi více emocí, i přesto se jedná o sebejistě natočený počin zpracovávající citlivé téma velmi důstojně. A na první pohled jednoduchá, ale přesto efektní, animace pak k příběhu padne více, než jsem zprvu čekal. Díky tématu, vděčné vizuální stránce, zahraniční koprodukci a správně vyváženému tvůrčímu stylu, jenž by mohl oslovit jak festivalové nadšence, tak běžné diváky, má pak animák možná větší šanci uspět v zahraničí než vehementně se snažící Zátopek. ()
Stále ještě se nemůžu vzpamatovat z toho, že takhle nádherné animované melodrama vzniklo v našich končinách. Snímek Moje slunce Mad natočila Michaela Pavlátová na motivy novely Frišta novinářky Petry Procházkové, která má s afghánským prostředím osobní dlouholeté zkušenosti. Absolutně mě okouzlila půvabná animace, díky níž jsem chvílemi měla pocit, jako bych se skutečně ocitla v ulicích Kábulu. Dojímal mě nejen silný životní příběh o střetu dvou kultur, plný lásky a emocí, ale také ztrápené výrazy ve tvářích žen a vážně nemocného chlapce Mada. K celkovému věrohodnému vyznění pak určitě přispěla i rytmická hudba arabského světa. (90%) ()
Bohužel se naprosto rozpadá vyprávění, které oproti knižní předloze posunuje protagonistu a my musíme sledovat tu nejméně zajímavou osobu ze všech, jak přednáší svoje fádní myšlenkové pochody. Film musí velmi návodně oznamovat, které okamžiky by měly být důležité, protože se nedaří vystavět přirozenou gradaci a zájem. Vizuálně to je celkem obyčejné - chybí hravost Pavlátové z jejích kraťasů, protože v celovečerním filmu nejde její styl replikovat. ()
Na úvod bych jenom podotkla, že se rozhodně nejedná o animovanou podívanou pro celou rodinu (do českých kin půjde s přístupností od 12 let). Samozřejmě vás asi napadne, že se jedná o další z příběhů, kdy se naivní Evropanka nechá vtáhnout do zcela jiné kultury a marně se snaží uniknout zpátky. Hlavní hrdinka Helena ale od začátku ví, do čeho jde, a byla by vlastně docela spokojená, nebýt problému se založením vlastní rodiny. Náhodou se do její péče dostává cizí chlapec a vypadá to, že Helena bude mít pro koho žít. Objevují se ale další a další překážky. Střet západní kultury s tou islámskou bude samozřejmě vždy zajímavým tématem a film se navíc okrajově dotýká také problematiky Afghánistán/Tálibán, což je v těchto týdnech bohužel velmi aktuální téma. Velmi povedené. ()
Galerie (35)
Photo © Aerofilms
![Moje slunce Mad - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/165/465/165465954_c9f07a.jpg)
Reklama