Bestie

Islandský režisér Baltasar Kormákur v již v roce 2015 jeden film o přežívání natočil, konkrétně to byl snímek Everest. Ten se věrně snažil zachytit skutečnou tragédii z roku 1996, kdy se osud několika členů dvou nezávislých expedic na Mount Everest zpečetil. Po 7 letech Kormákur opět točí film o přežívání, tentokrát je to ovšem celé trochu jiné. Bestii jde totiž bez problému označit za survivor thriller, nezakládá se na skutečném ději a Himaláje Kormákur vyměnil za prostředí Jižní Afriky. Kormákur si vyloženě vydupal, že se bude film točit v reálných jihoafrických reáliích, jeho cílem poté nebylo titlní bestii vykreslit jako monstrum z béčkového hororu. Angažování poměrně talentovaného herce tak vybízelo k tomu, že by Bestii nešlo vnímat jako regulérní béčko, kdy sám Kormákur sliboval realistický nádech. A s tím je to celé trochu složité. Za scénářem stojí Ryan Engle (NON-STOP), herecky se film může opřít nejen o Idrise Elbu, ale i o šikovného jihoafrického herce Sharlta Copleyho a právě po Everestu znělo angažování Kormákura lákavě. I proto, že se od začátku projevuje Kormákurovo tvůrčí uchopení poměrně schopně. Kamera tak většinu času není statická a je pořád v pohybu, krása Jižní Afriky je víceméně zachycená a celkově Bestie skutečně na první dobrou nepůsobí jako regulérní béčko. Teprve až v průběhu děje se ukáže, že je Bestie ve skutečnosti postříbřené béčko, které je sice po audiovizuální stránce poměrně zručné, největší problém je ovšem právě ve scénáři. I přes táhlé záběry se Bestie v průběhu vyprofiluje jen jako slušně odvedená hollywoodská produkce,  která prakticky ničím výrazná není. Když se na scéně objeví ústřední digitální lev, háček je dle očekávání v tom, že je to očividné velmi nedopečený digitální lev, především při kontaktu s očividně reálnými lvy. Nedochází ani k syrové brutalitě a při maximální snaze o realistické podání v průběhu jen neustále dochází ke kroucení hlavy. Postavy sami v průběhu děje komentují, že se titulní lev chová neobvykle a ani zkušení zoologové něco takového ještě neviděli. Prvotní snaze o realističnost poté nohy podlomuje ještě vyobrazení snahy o to vyhnout se rozdrápání titulní bestií, při které ovšem nebudou kroutit hlavou jen odborníci na přežití, ale i lidé proslulí svým panikářstvím. Háček v průběhu pochopitelně tkví i v předvídatelnosti vývoje děje, kdy je Idris Elba sice nadále sympaťák, který dokáže utáhnout hlavní roli, v průběhu se ovšem ukazuje, že nemá co hrát. A to se ve finále projeví i u víceméně nevyužitého a přitom nadále sympatického Sharlta Copleyho, přičemž k zajímavějšímu prokreslení jeho postavy by stačila jediná očekáváná scéna, na kterou nikdy nedojde. A je to strašná škoda. Víceméně mělce poté působí i snaha o vyobrazení komplikovaného vztahu otce a svých dvou dcer, které sází na marnou snahu o rodinné drama. Na samém počátku se vykreslí zásadní konflikt otce s jednou z jeho dcer, přičemž se ovšem stejně nakonec ukáže, že o tak zásadní konflikt nejde, jelikož na něj jednoduše není čas při snaze o to zachránit si krk před krvežíznivou bestií. Skutečně tak platí, že se na Bestii hezky kouká, kdy kamera Arri ovládaná Phillipem Rousselotem divákovi předává zmíněné sofistikované táhlé záběry, Dle předpokladů má Bestie solidní práci se zvukem a i díky délce 93 minut poměrně snadno uteče. Trochu komplikovaněji se v průběhu jeví práce s atmosférou, kdy je nástup titulní bestie avizován dopředu a přístup k finále si bude u spousty lidí žádat nutnou dávku tolerance. Především v rámci toho, že se v ono osudné finále přetrhne váha mezi audiovizuálně snaživou produkcí a ryzím příběhovým béčkem. Béčko, které se snaží do příběhu nějak zakomponovat zmíněnou rodinnou tragédii, chvílemi i vybízí ke komentáři ohledně toho, jak by se mělo bojovat proti pytláctví a ve finále se to stejně celé vyjeví jako podklady k ničemu, které jen oddaluji diváka od uvědomění si toho, že už na papíře musel celý koncept znít banálně. Přesto se Bestii nevyplatí úplně zatracovat. V případě, že do ní divák investuje svůj čas jakožto do slušného výplachu, kde bude moci vypnout mozek. V jistých momentech totiž Bestie dokáže působit i jako ten typ filmu, který zaspal svou dobu a měl vzniknout někdy v 80. letech, kdy jen nemohlo dojít na digitálního lva. PETA ovšem začíná být přísnější a přísnější a i proto budou dostávat digitální zvířata v budoucích letech víc příležitostí, než živá zvířata. I proto, že jsou poslušnější. Kormákur se opět dokázal projevit jako schopný filmař, pro tento materiál ho ovšem bylo škoda. Bestie není syrová, ani atmosféricky nepříjemná a ani v ní dvakrát nefungují pokusy o rodinné drama. Je to ovšem poměrně zábavná podívaná, kdy je její největší problém v tom, že je nejvtipnější přesně v těch momentech, kdy vtipná očividně být neměla. Minimálně dle toho, že tyto momenty film prezentuje s vážnou tváří. Pokud se někdo dostal až sem na konec textu, nejspíš už tuší, zda bude Bestie pro něj. Nejdůležitější fakt na závěr je ovšem ten, že podobný koncept tu byl nejen tolikrát, mnohokrát dopadl o poznání líp a na druhou stranu mnohokrát dopadl o poznání hůř…. (10.08.2022) (méně) (více)