Stíhán a podezřelý

Jirka Adamíra svou roli uprchlíka a domnělého vraha zvádl bravurně. Zbylé herecké výkony stály za starou punčochu. Díky nim byl celý kriminální příběh, i když měl možnost být realistickým a autentickým, schématický a velmi nepřirozený. Vyšetřovatel Ilja Prachař působil unaveným dojmem, jako by tu kauzu ani nechtěl řešit:) Jedna z těch horších čs kriminálek. (07.12.2004)

Příběh je zdlouhavý a vcelku nezajímavý, děj se velmi vleče, jednotlivé scény jsou jakoby schválně natahované, aby měl film celovečerní stopáž. Ani poněkud přehrávající Adamíra v hlavní roli nezaujal, natož další herci. Jako by Brynych schválně natočil špatný film, zato možná podle instrukcí dramaturga a schvalovatelů. Díky tomu také patří (spolu s Kleinovým titulem Město nic neví) k divácky nejméně úspěšným tuzemským kriminálkám 70. a 80. let. Jediné, čím je snímek zajímavý, je autentická demolice starého Mostu. Ostatně je možné, že právě (a pouze) kvůli ní byl narychlo sepsán a schválen scénář a natočen tento film. (26.04.2021)

Strašlivý scénář, uspávací děj, dřevěné, teatrální, anebo somnambulní herecké výkony, nesoustředěná, jakoby vzdálená režie přes dalekohled a vysílačku... Mohlo se na tohle kdy chodit do kina? K tomu to ničení starého Mostu... Bolševická perverze neznala mezí, její ďábelskost spočívala i v tom, že nabízela, až na výjimky, právě takovouto "zábavu". Brrr. (19.09.2010)

Stíhán a podezřelý. Dva kriminalisté pomalinku sledují člověka, který prchá napříč republikou. Je nemocný, ve stavu hraničícím se šílenstvím a stop nechává více, než slon v porcelánu. No ale co, ukryje se v demolovaném Mostě a až tam ho najdou. Ne ale kriminalisté, ale banda dětí. Jako kriminálka je film naprostá blbost. Dialogy jsou více než vypečené, můj obvzlášť oblíbený je rozhovor patologa s kriminalistou. Také Přeučil a "Ládínek" Svoboda jsou fascinující. Lábus funguje jen jako ozvěna a občasný rádoby komik, ostatní jsou jen do počtu. Vyčnívá snad jen Adamíra a to také jen v některých scénách. Film má ovšem neskutečně hypnotickou atmosféru, vytvářenou paradoxně levnými, až civilními prostředky a závěrečné finále, něco mezi apokalypsou a surrealismem, je působivé. Žluto-bílé volhy VB ve zničeném Mostě a zkreslené výkřiky "Trojane, vyjděte z úkrytu, nic jste nespáchal", to je opravdu síla. Moje malé české guilty pleasure. (30.08.2011)

Tohle není TA detektivka, jež má spád, tajemství, atmosféru, jako třeba Schulhofovy detektivky z let šedesátých. Stíhán a podezřelý je film bez nápadu a bez logiky. Policie hledá muže, kterého z ničeho neviní. A tak se celá plejáda špičkových herců aspoň snaží najít motivaci k nějakému osobitějšímu psychologickému naplnění své role. Ale ono to zoufale nejde. Ani Adamíra nepůsobí přesvědčivě. Proč se tedy na film po letech znovu dívám? Protože filmaři využili lokaci bourajícího Mostu a já jsem tehdy jako mládě z jiné důlní lokality velmi bolestně vnímala to, čemu se dnes říká prolomení těžebních limitů. Takže pro mě je film takovou nostalgií, vzpomínkou na dětství v hornickém kraji. (20.02.2024)