Krotitelé duchů

Mocný Gozere! Dobrý večer. Jako řádně zvolený zástupce tohoto města, okresu a státu New York ti přikazuji, abys upustil od nadpřirozené činnosti a vrátil se neprodleně do místa svého původu, nebo nejbližší vhodné paralelní dimenze!..... Nádhera! Veľmi pohodový a vtipný film, ktorý však mal aj hororovú atmosféru a dokázal vystrašiť. Postavy sú sympatické, efekty sú podstivé a aj po toľkých rokoch vypadajú dobre. Právom KULTový film. (14.09.2011)

Komentáře k filmům, které mám rád, píšu většinou s přáním nakazit co nejvíc lidí. Tohle není ten případ. Všem, kteří si ten film pamatujete jako skvělou komedii, radím nedívat se na něj po letech znovu. Mohli byste být rozladěni zjištěním, jak moc zestárnul. Nebo spíš nakolik byl spjatý s 80. lety. Ale už o tom nemluvme. Budu se tvářit, že jsem ho neviděl 20 let a dám mu 80% (20.02.2003)

"Rayi, když se tě někdo zeptá, jestli jsi Bůh... řekni, že jo!" Nestárnoucí klasika, jejíž neotřelost, originalita a nápaditost dělá SNL takovou službu, že ať už by kvality téhle televizní show klesly kamkoliv, vždycky se půjde ohlédnout a zavzpomínat na časy, kdy Aykroydovi s Ramisem neskutečně pálilo a Murray řádil jako utržený ze řetězu. "Osliznul mě." "To je super, odeberu vzorek!" (04.06.2010)

Duchařská komedie přivádějící na svět bláznivé seskupení vymítačů nadpřirozena, světoznámé logo a galakticky známou ústřední píseň. Pohlédnout na to znovu optikou patnáctiletého kluka, byl bych maximálně nadšen. Raději se však jdu podívat do ledničky, jestli mi tam místo jogurtů nesedí na trůně Gozer.. (09.09.2008)

„Musím(e) už běžět, mám(e) schůzku s duchem“. Geniální Reitman(ův) resp. Aykroyd(ův) nápad, pojmout duchařské téma komediálně, následně mít čich na casting (v čele s rozeným komikem-minimalistou B. Murraym), říct jim: „hrajte to, chlapi, navážno“ a udělat z nich rockové resp. popové stars (počkejte si na závěrečné titulky). Když k tomu přidáte mistrně (napsané) a vypointované dialogy („Máte ňáké koníčky? Já sbírám plísně a houby“...Jak se má Elvis....?) a ústřední hudební motiv, který se vám (lehce) zažere pod kůži jak červotoč do čerstvého (smrkového) dřeva (mít v té době mobil, hádejte (jednou), co bych měl nastaveno jako vyzváněčku) výsledkem je zasloužený 80’s kult, z kterého ta léta (vzniku) „křičí“ na všechny strany a který sice (Superpero) stárne, né že ne, ale stárnout se dá (Oskare) i s „noblesou“. Silné (nikoliv nostalgické), stále resp. nově bavící, nikoliv „hrůzu“ (pohledem dětských očí) nahánějící, s patřičným (věkovým) odstupem resp.nadhledem 4*. P.S. a ano, JÁ jsem „Pán brány“. V případě S. Weaver, kdykoliv a kdekoliv aneb nepodceňovat sílu (červených) růží... 85% (12.03.2013)