Jak si nevzít princeznu

Princ, co nevypadá jako infantilní pablb (dokonce ani každé zvlášť, tedy nevypadá ani infantilně ani jako pablb), pohledná (pánové, omlouvám se, prostě se s některými z vás neshodnu) princezna, nezvratný osud daný věštbou, sudičky ve standardním počtu tří a časové skoky, které nedovysvětlením některých zápletek dobrému zbytku podkopávají nohy. Ale vzhledem k tomu, že jsem to od roku vzniku viděla už asi 4x a vždycky si to docela užila, nevidím důvod tepat někoho, koho mám v podstatě ráda. (10.04.2023)

Podívat se na to asi dalo ale že by mě to nějak uchvátilo to se říct nedá. Ba naopak jsem netrpělivě vyhlížel kdy už bude konec. Když to porovnám s nedávno viděnou pohádkou Princezna zakletá v čase, která taky koketuje s cestováním časem  tak jasně vítězí Princezna zakletá v čase. Jde prostě o pohádku která si podle mě větší věhlas nezíská a nikdy se nestane tou pohádkovou klasikou ke které by se lidi rádi vraceli. (25.12.2021)

Já na štědrovečerních pohádkách opravdu nezvládám tu záměrnou poťouchlost postav a infantilitu v negativním slova smyslu. Vlastně se nelze s nikým ztotožnit, není komu fandit, žádné uvěřitelné motivace, vztahy, emoce, nic. Bezkrevná šeď. Adamczyk asi nejlepší část filmu. Ale přerod hlavních postav absolutně nedotáhnutý, počáteční antipatie jim nevěříte, konečné sympatie už vůbec ne. (24.12.2021)

Typická vánoční rychlokvaška, která tento rok sice kvasila asi o něco déle, ale i tak ani zdaleka nenaplňuje správný proces kvašení. Pár povedenejch gagů, ale většina scénáře typicky uslintanej a nevkusně infantilní žvást snažící se nalákat na "moderní" téma, herce dělající ze sebe šašky (dodneška jsem tenhle z mýho pohledu typicky českej "pohádkovej" přístup k postavám nepochopil), okoukaný kostýmy a automatovou hudbu. Plus budiž občas příjemný prostředí a již zmíněná hrstka vtípků. Slabší dvě. (24.12.2021)

... S podtitulem "Jak (ne)napsat scénář a (ne)natočit dobrou pohádku". Hele, základní pravidlo scenáristiky zní: Když neumíš psát, tak se nepouštěj do časových smyček. Protože nejspíš nedokážeš napsat nic, co by alespoň částečně dávalo smysl... A druhý základní pravidlo scenáristiky zní: Nevysvětluj. Nevysvětluj kam se jde a co se tam bude dělat - a pak se tam jde a udělá se to. Navíc mě dost drásala prázdná snaha o "dramatičnost", tam kde prostě nebyla - děje se nám před očima pořád něco spěšného a nervního za dramatické hudby, lidé křičí a pobíhají a pak se při příležitosti významného dějového zvratu zastaví a hovoří.  A takhle pořád dokola, dokud ze všeho toho očekávání velké akce nezemdlíme zklamáním. (10.04.2023)