The Rutles

Eric Idle je jako Paul McCartney v Koncertu na střeše opravdu k sežrání. A když člověk vidí, jak jim v parodii na Help padají jablka na hlavu... ach. Řekla bych ale, že divák musí dobře znát dobový kontext a dějiny skutečných Brouků, aby věděl, na co se to vlastně dívá. Já zde stejně jako u skutečných brouků a některých dalších hudebních i nehudebních ikon žasnu, jak můžou mít tak tenké nohy. -"You need feet to keep your socks on." (05.02.2008)

Fiktivní parodický dokument měl tu smůlu, že jsem ho zhlédl moc brzy po Allenově genitálním Zelligovi. Svou fiktivnost dává bohužel příliš na odiv (Eric Idle, kam se podíváš) a určitý pocit autenticity a mystifikace se krátce po začátku vytrácí. Forma reportáže "po stopách" není špatně zvolená, ale pak by archivní záběry a materiály asi měly vypadat trochu dobově, leč jako divák jsem nejednou nedokázal rozlišit, co je natáčené "teď a tady" a co jsou Rutles z 60. let. Prostě a jednoduše mě film nedokázal dostatečně vtáhnout a neustále jsem cítil jakýsi zvláštní odstup, který mi ani nedovoluje dát vyšší hodnocení. Rooftop Concert byl nicméně bezchybný. (20.11.2014)

To je tak, když miluješ Beatles a suchej britskej humor... Harrisona jsem poznal jen podle hlasu, Belushiho s Aykroydem a Murraym vůbec, Ronnie Wood vypadal jako člen Hell's Angels spíš jak takovej neškodnej amorek, Mick Jagger masér jako vždy, no a Idle s Palinem neskutečně vtipní (as always)- what the fuckin' dream team! Nebýt Beatles, byli by Rutles nejlegendárnější kapelou všech dob...! (21.06.2019)

Keďže som skalným fanúšikom Pythonov a (o čosi menej, ale predsa) aj Beatles, táto vtipná záležitosť je presne mojou šálkou kávy (alebo čaju?). Už dávno som tak nepotrápila bránicu ako pri tomto snímku. Klobúk dole pred Innesom a jeho verne kopírujúcimi textami. Pre znalcov histórie Chrobákov výborná zábava. 10/10 (27.01.2010)

Až díky tomuto úžasnému dokumentu o neméně úžasných The Rutles jsem se dozvěděl o této kapele úplně vše. Dokument se zaměřuje na vznik bandu, první koncerty po pubech až po slavná turné po Británii, USA, Indii... Zároveň je obohacen o zajímavé rozhovory např. s Mickem Jaggerem či Paulem Simonem, kteří vzpomínali na Rutles (i po čase s jistou patrnou závistí v oku) a na společná setkání se členy bandu. Divák si při sledování zároveň uvědomí, jak odporně parazitická byla plagiátorská skupina hejsků z Liverpoolu, kteřá řadu písní The Rutles skoro kompletně (včetně melodií opsala) a která si dokonce dala hodně podobný název - The Beatles. Za každého ze skvělých členů The Rutles dávám hvězdu a jdu si šlehnout čaj se sušenkami. * * * * (11.01.2012)