Velká přestřelka

Z veľkých Sergiov spaghetti westernu je Sollina až číslo tri, napriek tomu som vôbec nemal pocit, že by Veľká prestrelka zaostávala nejakým výraznejším spôsobom za dielami Leoneho a Corbucciho. Nejde ale o žiaden špeciálny zázrak, proste tu chýbajú veľké detaily očí tesne pred uchopením zbrane a výstrelom, inak som sa ale slušne bavil a ani snáď netreba spomínať, že Lee Van Cleef to celé utiahol bez väčších problémov. Morricone taktiež nepovažoval tento projekt za čistú rutinu, takže jeho hudba sem tiež skvele zapadá. Trochu sa budete pozastavovať nad tým, prečo sa Corbett nespýta na okolnosti zločinu ešte predtým, ako začne urputne hľadať údajného zločinca, ale keďže je na potenciálneho politika až príliš inteligentný, tak mu stále niečo bráni vo vykonaní spravodlivosti. 70%. P.S. Z predĺženej verzie by som mal zrejme ešte lepší dojem a štyri hviezdy by boli hutnejšie. (06.09.2019)

Nenechám si ujsť žiadny western, kde robil hudbu E. Morricone. Nie som si úplne istý či bol Lee Van Cleef dobrá voľba , ale ok. No som si úplne istý , že toho tajtrlíka, ktorého naháňa počas celého filmu mal hrať niekto iný. Problém je , že pôsobí ako komediant a vlastne celé to chcelo ísť viac do hĺbky a hlavne vážnejší tón. Morriconeho hudba mnohé zachraňuje, ale na štvrtú hviezdu to u mňa nedosiahlo. 60%. (30.03.2022)

Velice dobrý špageťák se skvěle napsaným a vypointovaným příběhem (což u italowesternu nebývá až tak častý jev) a výbornými postavami. Corbett je drsňák, který ví kam až zajít (výborný Lee Van Cleef), Cuchillio svoji zábavností a nepředvídatelností silně připomíná Tuca z HZaO (neméně skvělý Tomas Millian) a záporáci nemají chybu - ať je to vyžraný boháč (Walter Barnes, známý z Mayovek), slizký pedofil či rakouský ostrostřelec se cvikrem na oku. A o hudbě Mistra M se jinak než v superlativech vyjadřovat nedá, zdejší soundtrack totiž přesahuje i jeho standart. 85%. (21.10.2012)

Bůh filmu byl v době westernové éry neobyčejně velkorysý, neboť své dary geniality se rozhodl předat hned dvěma režisérům. Tím prvním byl Sergio Leone a tím druhým Sergio Sollima. Skvostně vytříbený spaghetti western, jehož dokonalost je nezvratná, má ve svém menu několik oslnivých delikates, které svým zpracováním potěší nejen fanoušky tohoto žánru. Divák si může buď pochutnat na nevypočitatelných a chladných pohledech fenoménu L. V. Cleefa, či na charakteristických Morriconeho motivech, z jejichž síly a elegance jsem měl husí kůži, nebo může propadnout vygradovanému finále, jehož emotivní vypětí je umocněno rozmanitostí, co se postav týče. Protřelé dialogy vedené mezi Corbettem a Cuchillem mi v některých sekvencích dosti připomínaly Mannův Nelítostný souboj. Kvalitativně srovnatelná záležitost s Leoneho kulty. Skutečně brilantní dílo propracované do nejmenších detailů a k němuž nemám nejmenších námitek. 100% (25.03.2013)

„If you donˈt kill me right now…itˈll be the last mistake you ever make..“ Ve stejném roce se Zlý stává Hodným, Ošklivého Mexičana hraje někdo jiný, jméno hřbitova je Svoboda a na náhrobku je napsáno Spravedlnost. Že Zlý půjde do kytek, na tom se nic nemění.. Directorˈs cut je možná až moc osekaný, ale když se ukáže, kam originálně uložit nůž před přestřelkou a Morricone spojí síly s Beethovenem, není co řešit.. „But to kill you is a big mistake. If I kill you, theyˈll just send another man after me whoˈs much smarter, much..“ (28.03.2022)