Kde zpívají raci

Pre mna uspech. Necakal som nic velke, ale film ma presvedcil, aj ked zapletka je jednoduchsia. Romantika je taka prvoplanova, nie som fanusik sladkych filmov, takze miestami som kus trpel. Zaujalo ma vsak, ze vrazda nebola vobec podstatna. Skor sledujeme pribeh "odvrhnutej" zeny v romanticko ladenej drame. V zavere som mal najskor pocit, ze to zbytocne natahuju, no ten uplny zaver bol svetovy. :) (03.09.2023)

Málokedy sa dostane k nám podobne staromódne nakrútený film, až sa divákovi vynoria spomienky na Ako zabiť vtáčika, či neskoršie Time to Kill. Ide však viac o melodrámu než o detektívku, či napínavú súdnu drámu a osobne mám dojem, že je to trochu na škodu. Mužské postavy sú príliš jednorozmerné, dobrý a zlý muž-partner, obaja v podstate dosť blbí, aspoň vo svojom mladšom veku. Najviac nakoniec poteší atmosféra, lokality, čiže výprava a typologicky vhodne vybratí herci. Tí ale v podstate stvárňovali postavy dané iba niekoľkými základnými vlastnosťami. (25.05.2023)

Tento film bol skvelým zážitkom s témou diskriminácie, izolácie a ľudskosti. Výkony Daisy Edgar-Jones a Davida Strathairna boli pre mňa hlavnými silnými stránkami. Ich vzťah a jeho neústupná túžba poskytnúť jej spravodlivú ochranu bez ohľadu na jej vylúčenie a stigmu, ktorú zažíva. Film sa venuje aj hlbším témam zneužívania, ktoré sa nesú celým filmom a sú kritické, ale nebudem uvádzať podrobnosti, aby som nič neprezradil. Avšak na konci je skvelý zvrat, ktorý úplne zmení váš pohľad na celý film a druhé pozretie by ho urobilo oveľa príjemnejším. Kinematografia tohto filmu je veľmi dobre spravená, pretože dokonale zachytáva krásu a pokoj bažiny. Jedným hlavným nedostatkom filmu je, že tempo miestami pôsobilo zbytočne pomaly, čo odobralo napätie súdneho prípadu a mal som pocit, že bolo niekoľko scén, ktoré mohli byť skrátené a stále by mali rovnaký vplyv. Celkovo film určite stojí za pozretie, určite vás zavedie na emocionálnu "horskú dráhu", pri ktorej sa budete cítiť naplnení po jeho pozretí. (11.08.2023)

Jožin - pardon, Holka z bažin prožívá kruté dětství, kde od ní utečou v postupném pořadí úplně všichni členové rodiny. Nakonec se postupem času odvrátí i zbytek společnosti od ní, příběh plný reciproční nenávisti. Nakonec se zjeví láska, která všechnu tu hořkost tak trochu osladí. Pro zajímavost ohledně konce doplním úryvek z básně, která říká, jak to ta koc vlastně udělala. Spoiler alert. "The last step, a trap. Down, down he falls." (viz posunutá mříž na počátku). (27.01.2023)

Na film Kde zpívají raci jsem se hodně moc těšil, jelikož se mi líbila knižní předloha. První ukázka upoutala mou pozornost, protože vypadala dost dobře a působila věrně ke knize. Co se týče samotného filmu, tak ten není špatný, ale bohužel nedokáže využít přednosti předlohy a jen věrně přenáší stránky z knihy na filmové plátno. Adaptace je dost hodně věrná, nicméně díky režisérskému vedení Olivia Newman a scénáři od Lucy Alibar je to strohé, ploché a takové bez života. Newman nám ukazuje nádherně natočené scény, které na nás jako diváky mají nulový dopad, protože nemají emoce a hloubku. Práce s postavy je špatná, samotná gradace a vyprávění funguje tak na půl, a celkově tomu filmu chybí pověstné srdíčko. Daisy Edgar-Jones se opravdu snaží a film stojí na jejich bedrech. Taylor John Smith hraje dobře a svoji roli zvládl v pohodě. Harris Dickinson mi do této role nesedl a zahrál jí špatně. David Strathairn má charisma na rozdávání a jako jeden z mála dokáže v divácích něco vzbudit. Film má krásně natočené scény a záběry, pár moc pěkných momentů, ale to je tak všechno. Kde zpívají raci není špatný film, ale pokud ho neuvidíte, tak o nic nepřijdete, radši si přečtete knihu. (12.10.2022)