Tiché místo: První den

V úvodu se dozvídáme, jaká je průměrná hladina hluku v New Yorku. Je to jedno, protože velkohubí Američané zkrátka nikdy zticha nebudou. A než to pochopí, spousta jich zařve. Ti ostatní se podělaní strachy plahočí prázdnými ulicemi mezi bubáky s dokonalým sluchem a doufají, že přijde nějaká z lepších zpráv. Třeba, že mají přijet lodě a odvézt je do zdánlivého bezpečí. Už u dvojky mírný propad byl, to si nenalhávejme. Práce s tichem u ní byla prostě jiná. A trojka je znovu méně atmosférická, plíživá, napínavá i méně účinná. Jakási filmařská vynalézavost je pryč, prostě dojíme funkční model a výdělečnou značku, příště si můžeme odbýt třeba stý den zkázy kupříkladu v kolumbijské Bogotě. Pacientka hospicu Sam chce svou oblíbenou pizzu. Dny jak přes kopírák s vážnou nemocí jí má totiž rozjasnit právě návštěva centra New Yorku. Úvod je moc sympatický. Brzy se objeví první divočáci a pořád je to fajn. Pak se ale tahle invaze začne rozpadat. Monstra se chovají velmi vybíravě s ohledem na to, kdo zrovna zvuk vydává a jak se to tvůrcům hodí, linie Djimona Hounsoua je nevyužitá, respektive zbytečná, práci s tichem trestuhodně chybí nějaká inovace, nápadů je zoufale málo, k napětí se ani vyjadřovat nelze. Finále nevzrušivé a nepřekvapující. Na druhou stranu si tvůrci s akčními sekvencemi znovu náramně rozumí, má to výtečné zvukové aranžmá a cynická Lupita Nyong'o prostě umí. (07.08.2024)

Rozpačitá ukázka, že tahle franšíza už je vyčerpaná a nemá se kam posouvat. Kdyby to bylo atmosférou a celkovým přístupem stejné žánrové vybočení, jako předvedla třeba ´Ulice Cloverfield 10´, byl bych velmi spokojen a dávalo by mi to smysl. Tady se ale variujou již věci mnohokrát viděné, navíc již od prvního dílu s pocitem, že to celé nadává smysl, protože někdy emzáci zareagujou třeba na neznatelný zvuk roztrhnutí košile a jindy hlavním hrdinům procházejí i mnohem výraznější zvukové podněty. Celá ta premisa prostě stojí na hliněných nohách. Oceňuju, že se film nesnaží být nějakou ´Válkou světů´, kde to vesmírné stvůry kosí po stovkách a spíše je tu fokus na dva lidi, kteří se snaží jenom přežít a nemůžou se nějak aktivně bránit, ale to všechno se dá odvyprávět v jednom filmu a nepotřebujete třikrát louhovaný čajíček. Navíc zdejší postava kočky, to je takové sci-fi ve sci-fi. Teritoriální zvíře, které vždycky kouká na člověka „svrchu“, se tu chová jako pejsek, chodí vedle vás bez vodítka a k páníčkovi se vrací jako pejsek na aport. Nonsense. (15.08.2024)

Úvodní útok na New York se mohl alespoň přiblížit působivosti expozice Spielbergovy Války světů. Usilovat o to bych považoval za samozřejmý cíl filmařů. A on je odbitý pár záběry na lidi, mizící do mračen prachu zdevastovaných ulic Manhattanu. Ty, spolu s neútěšnými interiéry opuštěných budov vytváří solidně ponurou katastrofickou atmosféru. Film je místy napínavý, ale bez dějových nápadů a kameramanských kouzel, které dělali zajímavými předešlé dva díly série. Lupita Nyong’o hraje o život, ale nejzajímavější postavou je její kočka. Opatrné kočičí pohledy a bezpečně tichá chůze hezky zapadají do konceptu příběhu a diváckého zážitku z něj. (14.07.2024)

Pre mňa asi najlepší diel celej série. Sarnoski sa nesnaží ani tak o ľakačky a akciu, ako o atmosféru, drámu, viac emócií ako by človek čakal a sem tam nejaké napätie. Svet sa rozpadá a pár ľudí sa snaží pochopiť novo nastolené pravidlá a tak nejako sa lúčiť s tým čo už zjavne končí. Dosť dobre natočené/nasnímané, ohudbené, zahrané - Lupita Nyong'o je po Cillianovi Murphym ďalšia castingová trefa do čierneho. (28.06.2024)

Řemeslně krásně natočený film, který se v mých očích ale řadí i mezi největší zklamání roku. Ani současně nejpopulárnější herci Hollywoodu nezachrání skutečnost, že film nejenom, že nepřináší do tohoto světa nic nového, ale existence tohoto filmu ničí zážitek těch prvních dvou snímků - pokud se rozhodnete tuhle sérii sledovat v chronologickém pořadí. Tam kde například Furiosa rozšiřovala lore Pustiny a zefektivnila následné sledování Fury Road, tak Day One parazituje na svých kvalitně povedenějších předchůdcích. V čem je výjimečné, když z prvního filmu zjistíme, že obyvatelé musí být potichu, aby přežili? V čem je výjimečné, když z druhého dílu zjistíme, že vetřelci neumějí plavat? Tohle všechno nám Day One lacině řekne hned v prvních minutách po jejich příletu na Zemi. Bylo mi jasné, že nedostaneme všechny odpovědi jako třeba původ vetřelců z nebes nebo jejich hlavní motiv, ale doufal jsem aspoň v něco. Třeba jejich zvyky, metody reprodukce nebo nové nebezpečné druhy. Tady jsme nedostali zhola nic. Když už, tak jsme aspoň mohli dostat nějaký globálnější pohled na celou invazi a nahlédnout na celou situaci z pohledu armády, ale opět jako přes kopírák,  jsme dostali pohled na malou skupinu lidí, kteří se chtějí dostat z bodu A do bodu B. Nic víc. Day One je tak ve skutečnosti jenom roztahanější flashback z druhého dílu, který ale nemá tak charismatické postavy, na kterých by vám záleželo. Opravdu jsem si ten film chtěl zamilovat jako ty předchozí, ale z kina jsem odcházel s pocitem promarněné šance. Pokud chcete vidět kvalitní prequel, podívejte se raději na Furiosu a pokud chcete originální horor, podívejte se raději na The Watchers. Oba zmíněné filmy v kinech pohořely a zrovna ty si zasloužily lepší divácké přijetí. 5/10 (01.07.2024)