Párty Hárder: Summer Massacre

Iritovalo ma to výrazne menej, ako prvý diel a aj humor mi bol väčšinu času bližší. Sympatické postavy unášané kopou vydarených gagov, zavesených na pomerne funkčný príbeh. Záver na shit-party ma odzbrojil. Nadšenectvo a absencia profesionálneho štábu z toho srší každým okienkom. Nikdy by mi nenapadlo, že v jednom filme uvidím hrať Míšovy šílenosti aj Gutalax. (10.04.2023)

Marty Pohl opět posunul svou filmografii o krok výš, pomalými krůčky došel až do běžné distribuce a to bez kompromisů a s tím, co v podstatě dělá už dvacet let – za to má můj obrovský respekt a přeju mu masivní úspěch, aby mohl svou tvorbu posunout zase o kus dál. Párty Hárder: Summer Massacre už je opravdu regulérní film se vším všudy – oproti natřískané Párty Hárd hodinovce má pozvolnější tempo a promyšlenější scénář, ve kterém je snad každý vtip dohraný a leckterá vtipná momentka dostane ještě nadstavbu. Nejzásadnějším prvkem je vývoj postavy Poulíčka, která projde největší proměnou a skvěle doplní dvojici hlavních hrdinů z prvního dílu. Přes všechny prasárny a nadávky dostane prostor i utužování kamarádství, které je funkční a uvěřitelné. Možná jsem čekal, že to bude ještě více přepálené, ale Marty se zaměřil na soudržnost příběhu a nesnažil se jen kupit bizáry a oplzlosti jak na běžícím páse, což filmu nepochybně prospívá. Držím Martymu palce, aby se jako režisér etabloval stejně silně jako Řezník – nejen česká hudební scéna potřebuje čas od času rozčeřit zahnědlé vody, český film to potřebuje ještě víc. Tak ať se lidi hrnou do kina, Éra Déra je tu! (21.06.2022)

Po dokoukání PH: Summer Massacre musím uznat, že Párty Hárd(2019) bylo asi o něco víc ujetější ale přesto mi asi o trochu víc(o šupinu z koulí) sedl Summer Massacre. Určitě mi to přišlo vyspělejší co se týče technický stránky. Potěšila účast mé oblíbené grindové kapely Gutalax, kterou bylo možno na chvíli vidět i slyšet na Shit párty. V tomhle případě je asi jedno co dám. Slabší 4 Nebo silný 3 hvězdy. Je to prostě něco mezi... (15.03.2023)

Asi jsem měl očekávání nastavená trochu výš, protože jsem se neubránil lehkému zklamání. Jasně, místy je to pořád strašná sranda, u které jsem se v kině tlemil nahlas. Ale spousta scén mi přišla jako nevtipná (či trapná) vata, hlavní postavy mi byly dost nesympatické, na můj vkus tam bylo málo Mácháče a hezkých holek, a celkově mi asi jednička se svým výrazně skromnějším rozpočtem přišla tak nějak čistší, a hlavně původnější, protože spoustu toho, co je ve dvojce, už člověk zná z jedničky, a sequely skoro nikdy nepřekonají svůj vzor, což se mi potvrdilo i zde, i když většina lidí to určitě bude vidět přesně obráceně (viz hodnocení jedničky 61 % vs. 81 % dvojky). (14.08.2022)

Řezník je frajer. Od minule to dokázal řemeslně posunout o minimálně dva levely nahoru a celé to semknout do formy, která má hlavu, patu a hlavně srdce. Postavy nejsou jen prázdné, groteskní figurky, ale charaktery se vzájemnými vazbami a vývojem. Jasný, několikrát jsem si málem ublinknul (dát si u toho sváču nebyl úplně dobrej nápad), ale vedle toho heroického fekálu je tam i obrovská hromada vtipů, fórů a odkazů u kterých se jeden od srdce zasměje. Lunetikovskej Kocián, Tap Tap, nebo třeba bizáry typu Misha se svým Minecraft songem, to jsou drobnosti, které celý film parádně obohacují. Kapitola sama pro sebe je pak party Hard(er)ovské motání se okolo Mandragorovského Krysy. V jedničce vytáhnul postavu Krysy v podání Mandrgorovského Čáslavky. Tady vytasil parádního Kostase Zerdaloglu ( Krysa z Mandragory). Jakože, sorry Řezníku, ale ve trojce už musíš obsadit samotného Rouska. (18.03.2023)