On se bojí

Zcela úpřimně, v posledních minutách jsem už jen čekal, kdy se ten zbylý plávající kousek rozpůleného dřevěného kánoe promění magickou sílou mrtvého potopence v masožravou příšeru a ta pak rázem zautočí na veškeré diváctvo. Ani by mě to po té brutální řádce stále šílenějších zvratů, včetně jednoho totálně brakového z půdy 20 minut před koncem, vůbec nepřekvapilo. Já jsem snad v životě neviděl film, který by měl na jedné straně v sobě i dost vyloženě skvělých scén až celých dlouhých sekvencí, ale ty na druhou stranu byly v tom celku obklopeny tak degradující nabubřelostí, se spoustou pokusů o extrémně šílené psycho a současně co nejtěžší mindfuck, jednou až nechutně přehnanými (jako když si ženská naplno otevře ústa, aby si do nich začla lejt celý kýbl plný husté barvy), jindy zase „jen“ pro mě nefunkčními ... a celkově v tak těžkotonážním návalu, že to příliš nezachrání ani jedna nádherná dlouhá „lesní“ část uprostřed filmu, skvostně kombinující hraný film s divadlem, hypnotickou recitací a několika druhy animací současně. Především za tu sice neudělím hodnocení úplně nejnižší, ale v rámci celku jsem měl po skončení pocit, že mi jistý Ari Aster nejdřív několikrát praštil hnusně nepříjemnou facku a poté s ryzím pohrdáním ještě odkopl do samoúčelně bludné prázdné temnoty, že si to po skončení jeho filmu trvajícího 3 hodiny beru nebývale osobně a souznit s tvůrčím záměrem v této chvíli nedokážu. [25%] (06.02.2024)

Pozoruhodné dílo. Ari Aster natočil originální a nepředvídatelný film s výborně fungující stylizací i atmosférou. Ať už sledujeme scény vyloženě surreální nebo rovnou animované, všechno to tam krásně zapadá a nijak z filmu netrčí. Joaquin Phoenix je navíc v hlavní roli výborný jako obvykle. Samozřejmě jsem se po pár hodinách začal těšit na pointu, ke které tohle všechno směřuje. A pak tedy přišlo závěrečné zklamání, které tu nebudu rozpitvávat. Není to tak hloupé jako Garlandovi Men, ale zase jsem na to čekal o hodinu déle, takže čtvrtou hvězdičku nedám (70%). (04.07.2023)

Aster a jeho Midsommar a Hereditary, stejně jako celé A24 studio mě až doteď vždy naprosto převálcovali a z filmu jsem odcházel bezprostředně nadšený, ale onen pocit mi zůstal i po týdnech. Z Beau Is Afraid však odcházím úplně rozpačitý, protože rozhodně není to, co jsem čekal. Podvědomě tak nějak rozumím, co zde Aster převádí na plátno a musím ocenit výkon Phoenixe i celkovou myšlenku, bizární styl vyprávění i odvahu a kreativitu, ale 180 minut je prostě sakra úmorná doba a vydržet tohle usedět bylo i na mě moc. Celý film totiž působí jako soubor random scén, kde nic nedává smysl a vše působí až směšně, ale přitom základní pointu divák vlastně chápe. Jen ten závěr a pocit z filmu prostě není tak úderný, jak bych si přál a jak jsem čekal. (25.04.2023)

Extrémně ZAJÍMAVÝ film, kde se sice děje jedna šílenost za druhou, ale tři hodiny mě téměř non-stop zajímalo, co bude dál a jak to do sebe všechno zapadne. Bohužel, posledních cca. 30 minut, které vypadají, že by měly gradovat až někam do stratosféry, mě naopak už trochu nudilo. Pro přátele WTF a černého humoru naprostá nutnost. (19.04.2023)

Totálně brutální stopáž, při které si párkrát řeknete, jestli vám nehrabe taky. Úvod skvělej, série drobných událostí s katastrofickým důsledkem pro psychicky slabého jedince. Ta mrtvola na ulici, policista který chce po nahém chlapovi odhodit zbraň, dobrý. Jako celek po skončení filmu máte guláš v hlavě, protože konec je tak nějak divnej. Jinak dům matky byla architektonická krása a pokud bych měla hodnotit samotného Joaguina, byl by to plný počet hvězd. (04.02.2024)