On se bojí

Ari Aster je skvělý režisér a těším se na jeho další filmy. Točí filmy, které hodně vybočují a hodně převyšují to, co se teď jako horory tvoří. A je to paráda. Hlavně ty náměty jsou vcelku originální, celé je to takové reálné, že to vlastně vychází z témat běžných životů běžných smrtelníků. Člověk je většinou dost nepřipravený na to, kam se bude děj vyvíjet atd… "Beau Is Afraid" je solidní bizárek směřující od zombie hororu, přes "Misery", až k psychedelické "Alence v říši divů". A to jsme teprve v polovině, takže nějaké to překvapení se ještě najde (objevení něčeho nečekaného na půdě). Kromě toho jednotlivá dějství jsou přerušena nějakou brutálnější scénou (ale nic extra šokujícího nečekejte). Neškodný příběh o tom, jak těžké je se dostat na pohřeb, se přehoupne do úvahy nad tím, jaký vliv má výchova matky na psychiku dítěte v dospělosti aneb hledání sebe sama. Celé to tak stojí hlavně na nápadité režii a (několika)roli Joaquina Phoenixe, který ukazuje herecké schopnosti v celé své nahotě (doslova). Hlavní problém filmu je, že je příliš dlouhý. Hlavně ve druhé polovině se vleče jako špatný acid trip. Budete mít problém rozeznat, co je skutečné a co představy hlavního hrdiny. Doufáte, že na konci se dozvíte odpověď na tu obrovskou otázku a bohužel se nedozvíte. To je podle mě největší problém tohoto filmu. Celou dobu přemýšlíte, co je skutečné a co je šílená představa, a oni vám na to nikdy neodpoví. Zatím nejslabší film Ariho Astera ale i tak… film jako žádný jiný a je nutné ho vidět. /70%/ (24.02.2024)

Mainstreamový publikum vrní blahem. Což v tomhle případě nechápu😱. Mě to přišlo divný. Hodně divný. A to mám divnosti všeho druhu rád. Žánrovej mix, kterej na mě fungoval jen místy. Jako celek mě to vůbec neoslovilo. Kdybych na to šel do kina, vyhodil za to prachy a ještě musel přežít tu nehorázně přepálenou stopáž tak to bych byl asi pěkně nasranej. Z pohodlí domova jsem chvilku ale opravdu jen chvilku dokonce přemýšlel i o třetí slabší hvězdě. Jak už jsem psal pár povedenějších pasáží to má. Oceňuji celkovej vizuál, kameru a výkon Joaquina Phoenixa jinak to je ale nehoráznej maglajz. Takže 2hvězdy víc ani ťuk. (18.06.2023)

Nebudu lhát - byl bych radši, kdyby se Aster držel při zemi a měl svou novinku víc ukotvenou v realitě. Beau je bizarní mindfuck, na druhou stranu oceňuju - když už to muselo být - že se jedná o mindfuck toho typu, který NĚJAK chápete intuitivně, aniž byste si o něm museli číst kopec učených pojednání. Rozjezd je geniální, druhá čtvrtina velmi dobrá, ve třetí čtvrtině tomu trochu opadne tempo, závěrečná čtvrtá vyloženě rozpačitá. Hereditary i Midsommar na mě působily jako zcela soudržná díla, v nichž každý dílek zapadá do skládačky, u Beaua tento pocit nemám. Ba právě naopak, dokážu si představit, že určité sekvence mohly úplně chybět, závěrečná čtvrtina mohla být nahrazena něčím úplně jiným, a to aniž by se nějak zásadně změnilo vyznění či dojem celistvosti díla. I tak ale, film jako žádný jiný a je nutné jej vidět. (21.04.2023)

Ari Astera mám rád, předchozí jeho dva horory jsem si užil, nicméně už od první zmíňky mě Beau Is Afraid nelákal. A vyloženě mě děsila 180ti minutová stopáž. Což se nakonec potvrdilo jako vážný problém, na film jsem koukal asi pětkrát a až druhý den mě posledních 40 min celkem bavilo. Jenomže ač jsem čekal, že půjde o mindfuck, dost mi vadilo, že sem režisér háže random situace za druhou bez vysvětlení..co víc, ani nevysvětlit nejdou, prostě to tu je, aby to bylo a co víc, já se ukrutně nudil a proto ty dvě hvězdičky. Hrozně rád bych na druhé zhlédnutí přistoupil na režisérovu hru, kdy už vím, co čekat, ale na jeden zátah to ale nejspíš opět nedám. Zajímalo by mě, jestli by na mě fungoval znovu i Slunovrat, je možné, že jsem se jen tehdy nechal opít hajpem..třeba na to odpoví až další film. (18.06.2023)

Zcela úpřimně, v posledních minutách jsem už jen čekal, kdy se ten zbylý plávající kousek rozpůleného dřevěného kánoe promění magickou sílou mrtvého potopence v masožravou příšeru a ta pak rázem zautočí na veškeré diváctvo. Ani by mě to po té brutální řádce stále šílenějších zvratů, včetně jednoho totálně brakového z půdy 20 minut před koncem, vůbec nepřekvapilo. Já jsem snad v životě neviděl film, který by měl na jedné straně v sobě i dost vyloženě skvělých scén až celých dlouhých sekvencí, ale ty na druhou stranu byly v tom celku obklopeny tak degradující nabubřelostí, se spoustou pokusů o extrémně šílené psycho a současně co nejtěžší mindfuck, jednou až nechutně přehnanými (jako když si ženská naplno otevře ústa, aby si do nich začla lejt celý kýbl plný husté barvy), jindy zase „jen“ pro mě nefunkčními ... a celkově v tak těžkotonážním návalu, že to příliš nezachrání ani jedna nádherná dlouhá „lesní“ část uprostřed filmu, skvostně kombinující hraný film s divadlem, hypnotickou recitací a několika druhy animací současně. Především za tu sice neudělím hodnocení úplně nejnižší, ale v rámci celku jsem měl po skončení pocit, že mi jistý Ari Aster nejdřív několikrát praštil hnusně nepříjemnou facku a poté s ryzím pohrdáním ještě odkopl do samoúčelně bludné prázdné temnoty, že si to po skončení jeho filmu trvajícího 3 hodiny beru nebývale osobně a souznit s tvůrčím záměrem v této chvíli nedokážu. [25%] (06.02.2024)