Režie:
Denis VilleneuveScénář:
Denis VilleneuveKamera:
André TurpinHudba:
Robert CharleboisHrají:
Alexis Martin, Emmanuel Bilodeau, Pascale Bussières, Stéphane Lefebvre, Serge Thériault, Evelyne Rompré, Paule BaillargeonObsahy(1)
32. srpna přežije šestadvacetiletá žena autonehodu. Po setkání s vlastní smrtelností opouští kariéru modelky a rozhodne se mít dítě. O pomoc požádá svého nejlepšího přítele Philippa, který souhlasí za podmínky, že počnou v poušti. Výlet do Salt Lake City je začátkem řady náhodných a katastrofických událostí, které trvale změní jejich život. (Letní filmová škola)
(více)Recenze (28)
Vzácný případ, kdy je hlavní dvojice na startu nesympatická, později relativně příjemná a v závěru až k zbláznění živoucí a svá. A může za to jméno, které bych minimálně v prvním dějství na režijní stoličce nikdy nehádal. Dennis Villeneuve, mladší, přímočařejší, poprvé celovečerní - a snad i divočejší a překvapivější, než by jeden od vyhlášeného perfekcionisty očekával. Tvořit ve věku kolem třiceti ucelenou romantiku si žádá určitou naivitu, v tomto případě je ta potřeba zatáčet nebo ukončovat v co nejabsolutnějším duchu téměř mladická. Já na kombinaci archetypálních figur, novovlnné upovídanosti a patřičně vycizelované technické stránky slyším rád. Nebýt střídavého tempa, propadnu takhle sebevědomému debutu úplně, ale k mistrovským dílům byla cesta ještě přece jenom dlouhá. ()
Moc jsem nepátrala o čem to bude, podle názvu čekala odlidštěnou sci-fi, a dostala skryté city... které mě semlely, prostě přesně to, čemu jsem se chtěla vyhnout. Zezačátku, než mi došlo, že jsem žánrově jinde, mi to přišlo málo akční, dialogy "divné", ale když jsem se srovnala, tak mi to zapadlo. Komedii v tom tedy moc nevidím, spíš bych ten film nazvala cyranovskou tragédií o skryté lásce, charakterizovanou pro mě otázkou "Proč jí to, zatraceně, nevyjádřil dřív?" Ono se říká, že nikdy není pozdě, ale když je ten druhý zničehonic na druhém břehu, tak už pozdě je. Tolik asi k poselství filmu. ()
46th KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2011 - TRIBUTE TO DENIS VILLENEUVE - Pocta Denisi Villeneuvovi (Un 32 août sur terre / 32ND DAY OF AUGUST ON EARTH / 32. srpen na Zemi) - Začalo to jako opravdu milá nenásilná komedie a stalo se z toho nakonec takové opravdu smutné drama... - 2. 7. 2011 - kino Thermal - Malý sál - Karlovy Vary - 90% ()
Od první minuty útočí Villeneuve na vaše smysly prostřednictvím mnoha ruchů a zvuků a společně se střihem, který děj a postavy posouvá na různá místa poměrně zběsile, nebudete vědět která bije. Tedy aspoň já, si předtím o filmu nic nepřečetl. A opět se mi to vyplatilo. Od okamžiku, kdy vznese Simone svou žádost, se začne rýsovat neotřelá road movie smíchaná s lehce podvratnou komedií, která se překulí do drama. Jemně absurdní příběh o lásce a nelásce...o míjení se. Villeneuve mě opět nezklamal. Obsah i forma, je totiž podle mého gusta. ()
Celovečerný debut a hneď nominácia na Best Film v Cannes. Nie zlý začiatok. Už v krátkych filmoch Villeneuve ukázal, aký talent má. Originalita sa ani tu nezaprie, najmä v malých detailoch. No i keď je film iný ako ostatné a má zaujímavé postavy, nedosahuje to ešte takých kvalít, aby som šiel nad tri. Film ma totiž nechal chladným. Pozitívne je, že film ma vlastný rukopis. 6/10 ()
Galerie (8)
Photo © Max Films Productions Inc.
Zajímavosti (1)
- Film je voľne inšpirovaný svetoznámym filmom Na konci s dychom (1960). Villeneuve naň odkazuje skrz plagát Jean Seberg, ústrednej ženskej postavy z Godardovho diela. (Biopler)
Reklama