32nd Day of August on Earth
August 32nd on Earth
Režie:
Denis VilleneuveScénář:
Denis VilleneuveKamera:
André TurpinHudba:
Robert CharleboisHrají:
Alexis Martin, Emmanuel Bilodeau, Pascale Bussières, Stéphane Lefebvre, Serge Thériault, Evelyne Rompré, Paule BaillargeonObsahy(1)
32. srpna přežije šestadvacetiletá žena autonehodu. Po setkání s vlastní smrtelností opouští kariéru modelky a rozhodne se mít dítě. O pomoc požádá svého nejlepšího přítele Philippa, který souhlasí za podmínky, že počnou v poušti. Výlet do Salt Lake City je začátkem řady náhodných a katastrofických událostí, které trvale změní jejich život. (Letní filmová škola)
(více)Recenze (29)
tenhle film je vážně zvláštní - když čekáte, že se stane něco strašného, nestane se nic; když si myslíte, že se vůbec nic nestane, dostanete slušnou nakládačku. ale vlastně - může se něco přihodit 32. srpna, když ten den není v kalendáři? ()
Tak moc mě dlouho film nezasáhl.. Příběh nemá šílené zvraty, není tam nic extrémního ale asi bych prostě ře že je to nádherně s citem udělaný. Nevtíravě povědět příběh, bez nudy. Herci velmi přesvědčiví ()
Na to že je to o ničem, tak je to neskutečně zábavné. ()
Švihlej biják, kde se míchá romance, generační výpověď a mladistvý pohled na vztahy s atmosférou konce devadesátek. První dílka velkých mistrů nemusí být nutně poklady; tohle je jeden z příkladů. Přestože se autor úpěnlivě snaží o nebanální a méně doslovný příběh, o to více ho posouvá do nesmyslnosti; ne, takhle to v životě nechodí, a to ani v životech návštěvníků filmových festivalů předposlední kategorie a filmových škol. Jistě, můžeme jako diváci více „interpretovat“; ale ne v tomhle filmu, který přes pár kouzelných a pár vtipných momentů zůstává jedno velké WTF. WTF! :-) [40; 2019-11-24 Home sweet home] ()
Netradičná love road story, debut majstra režiséra sa nesie chvíľami v zábavnej a miestami aj depresivnej atmosfére. A k tomu sympatická ústredná dvojka. 70% ()
zaujimavy pocin, bola to hlupost, avsak hlupost, ktora mi nezchadza z mysle, tak asi tvorca vedel ako na to. ()
Rok 1998 bol výdatným rodiskom géniov filmového umenia. Spomedzi celovečerné debuty fenoménov ako Nolan, Noé či Aronofsky je Villeneuve neprekvapivo najslabším z nich. Aj keď je vývoj jeho zručností z pohľadu jeho filmografie prosperujúci a veľmi zreteľný, narozdiel od ostatných zmienených, ktorí strieľali majstrovské šmaky už od samého začiatku a ich rukopis bol vždy citeľný, dokázal neraz naznačiť, že sa vie výborne udomácniť aj v dráme napriek tomu, že mu miesto lepšie pasuje v scifi. Rukopis tu ale zvyčajný nehľadajte, ten si formoval postupne každým stupienkom. Pri nasledujúcom Polytechnique je napríklad krásne vidieť ako si ho vytváral a skúšal z rôznych pozícii, v ktorých sa samozrejme absolútne nestratil a v danom príklade sa aj pamätne zapísal hlbokým zážitkom. 32 August je však len milý počin znázorňujúci náznaky vysokej precíznosti v kamere a prostredí s príjemným zobrazením sympatických charakterov. Inde nevyniká, ale cez to sa aj tak nesie pohľadným štýlom. V rámci krátkej stopáže pôsobí iba ako neškodný výkrik, o ktorý ak by nemal nálepku svetovej réžie by bolo ťažké vôbec zakopnúť. Pascale Bussières mala ale obrovský pôvab a úžasné čaro, čím si myslím, že na atmosfére príbehu má výraznejší efekt než samotné kanadské eso :) ()
Nestrhlo mě to tedy ani trochu. I když Villeneuve prokazuje už ve svém debutu své umění vizuálního vypravěče, tak scenáristicky mi to přijde dost odfláknuté a již tisíckrát viděné. Vyloženě bych neřekl, že to je špatné. Jen velice neoriginální dílo, ve kterém se Denis ještě naplno nenašel. PS: musím vypíchnout fakt skvělou práci s kamerou, konkrétně silný start v autě a následné proplétačky trávou, na to byla radost se dívat. ()
Zrození tak napůl. ()
Reklama