Přepadení vlaku z Pelhamu

Nejen, že odtud opisoval Tarantino, když gaunerům ve svém debutu dal jména podle barev, ale navíc i dynamika mezi jeho tamními postavami v mnoha ohledech rezonuje s těmi zdejšími. Především ale "Přepadení vlaku z Pelhamu" představuje masterclass v budování napětí a v topografii vyprávění, ze které čerpá většina nadcházejících nejen velkoměstských thrillerů, kde se do akce zapojují různé složky bezpečnosti a dopravní infrastruktury - od "Splašeného vlaku" po "Smrtonosné pasti" (a to nejen očividně "Pelhamem" inspirovaná trojka, ale i předchozí dva díly). Joseph Sargent velmi dobře odhadl, že výchozímu vynikajícímu scénáři prospěje, když se dění vytáhne z metra do ulic. Díky tomu "Pelham" nepojednává pouze o jednom únosu, ale o New Yorku jako pulzujícím organismu zabydlenému výtečně načrtnutými a obsazenými figurami. Díky permanentnímu střídání hledisek, přičemž v danou chvíli se i sebemenší postava stává hlavním hrdinou své příslušné sekvence, zůstává film neustále ohromně vtahující, neokázale dynamický a chvílemi adekvátně vypjatý i naopak sympaticky odlehčený. V tom také spočívá zásadní rozdíl mezi tímto prvním filmem a druhým zpracováním předlohy pod vedením Tonyho Scotta, které je vystavěno jako souboj důvtipu hrdiny a záporáka, kteří ale zcela zastiňují všechny i všechno ostatní. (10.09.2023)

Dost hodně slušný film, který na mě bafl naprosto znenadání, aniž bych věděl "o co se sakra jedná". Na sedmdesátý čtvrtý rok zatraceně dobře udělaný thriller, který je napínavý, nedělá z vás blbce a některými nápady vyloženě překvapí (a navíc je i velmi dobře nadabován do češtiny). Pelham 123 je otestován časem a nevidím důvod, proč ho nezařadit do klasiky žánru. (28.06.2008)

Pokud máte rádi filmy, kde jednu z hlavních rolí hraje město a naturel jeho obyvatel, dejte si TAKING OF PELHAM ONE TWO THREE. Herecky a režijně propracované do posledního detailu, perfektní akcenty a charaktery postav, spičkově obsazené a celkově docela nekompromisní a neokoukaný thriller. Navrch skvělá hudba (David Shire). A taky zjistíte, odkud si Quentin Tarantino "vypůjčil" nápad na pojmenování postav v RESERVOIR DOGS. (09.03.2014)

Unáší se spousta dopravních prostředků, ale metro? Originální sedmdesátkovej thriller, který si vystačil s minimem. Metro, pár interiérů, a božsky hláškující zpruzení zaměstnanci a šéfíci dopravního dispečinku ( "Co se děje?" "Tomu nebudeš věřit" "Budu. Věřím všemu" "Unesli metro" "Kecáš" -- "Už vím, jak se tamodtud dostanou" "Jak?" Uletí s tím metrem na Kubu" -- starosta: Co když na mě únosci začnou střílet" "Proč by na vás stříleli?" "Takže myslíte, že nejsou odtud z města?" "Oblečte se. Vtípky budu dělat já" ). Únik sice není zdaleka tak ohromující, nebo nečekaný, jak by stimulovaná představivost vyžadovala, ale pořád se jedná o nadstandardní zábavu. -- Tarantinovská connection pro Gaunery: únosci mají krycí jména - Mr. Green, Mr. Blue, už se chytáte, ne? :)) (23.01.2007)

Nečekaně zajímavý thriller, když uvážíme, že jde o únos něčeho tak neflexibilního jako je metro. Když se to vezme za správný konec, a tím je tu hlavně verbální stránka a prokreslení postav (i když by mohlo být jasnější "proč vlastně" a takové ty věci), může to vyjít nad očekávání dobře. A když se toho chopí takoví schopňáci jako Robert Shaw a Walter Matthau, je to sázka skoro na jistotu. Bohužel trochu laciný závěr (a tím nemyslím pana Šedého ani pana Modrého) mi zážitek z filmu docela pokazil, takže se rozejdeme se 70%ním hodnocením. (13.10.2007)