Všichni domů

Velmi působivý film, který pro mě byl svým způsobem překvapením. Nic jsem o něm nevěděl a zhlédl jsem ho vlastně náhodou. Své role se skvěle zhostil Alberto Sordi, ovšem ani ostatní herci vůbec nehrají špatně, spíš naopak. Spousta úsměvných momentů je s citem vyvážena momenty dramatickými, protože situace, v jaké se octli hlavní hrdinové, rozhodně nebyla procházka růžovým sadem. (07.07.2008)

Válka je zlo a né každý mohl řici NE. Tak nějak to náš hrdina poručík vysvětluje americkéhu zajatci. Italie kapitulovala a vojací se těšili domů. Válka není, k rodinám , láskam ... domů! Je to , ale ten domov co opustily?! Film mě okouzlil svou obyčejností a ukazuje jak Italie byla rozdělena a kdo byl spojenec je nyní nepřítel a naopak. (05.05.2008)

Válečných crazy komedií typu zde mnohokrát zmiňované Sedmé roty či Velkého flámu existuje celá řada. Ale takové „válečné komedie“, které jsou v první řadě uvěřitelným lidským dramatem na pozadí války, nezapomínají vedle humorné roviny válku pořád zobrazit i z té tragické a smutné stránky, a teprve jakoby až v druhém plánu jsou po většinu času obohacené o výraznou dávku humoru, vnímám jako poměrně unikátní a zjišťuji, že si je až na výjimky cením více. Po Fortunatovi jde o druhý válečný film tohoto vyloženě tragikomického typu, který jsem letos viděl, a možná ani nebude překvapením, že oba vznikly v italsko-francouzské produkci v úplně stejném roce... v době, kdy vzpomínky na prožitou válku za 15 let již stačily uzrát natolik, aby tvůrci dokázali válečné události zpracovat i v odlehčenějším tónu, ale ještě stále ne natolik, aby je dokázali využít jako pozadí k ryzí komedii. A mě se tahle kombinace spíše komorního lidského příběhu + nenuceného laskavého humoru na pozadí tíživé skutečnosti tady zamlouvala a také díky výborným hercům schopným najednou zazářit v obou polohách na mě tento neobvyklý válečný film dokázal zapůsobit v komediální i dramatické rovině. V kontrastu se ocitá na jedné straně oficiální konec války v krajině oproti nebezpečnému konání ze strany pozůstalých německých vojáků, které v krajině nadále přetrvává. Snad jen delší rozjezd v prvních 20ti minutách mi vytváří překážku na cestě k plnému hodnocení, ale jakmile se naplno rozjelo „road movie“ na cestách hrdinů směrem domů, ocitl jsem se s postavy na stejné vlně a prožíval s radostí i smutkem jejich pestrá dobrodružství. Taky mě po dlouhé době zas jednou potěšila možnost slyšet i původní český dabing ze staré školy se skvělým obsazením (Sordi – Brabec, Reggianni – Brodský). [85%] (10.10.2021)

SENZA CASA POSSIAMO VIVERE, SENZA PATRIA NO! [Môžeme žiť bez domova, ale nie bez vlasti!] • Poručík Alberto Innocenzi z 15. delostreleckého pluku, 1. družstva, snáď čochvíľa konečne vezme „nohy na plecia”, aby následne vlastne i [ne]priamo dezertoval, kedy úplne najideálnejším riešením by sa zdalo byť najmä to, že sa mu proste nejakým, naprosto zázračným spôsobom, podarí prejsť domov hneď okolo nemeckých [nacistických] hliadok, ktoré vskutku striehnu na každom jednom rohu a kroku; alebo zase na opačnej strane rovnako číhajú i domáce, fašistické jednotky, pričom, počiatočný vznik vzniknutej situácie vznikol skrátka z toho, že rozhlas zrejme ["omylom?"] odvysielal známy výrok oznamujúci prímerie, ktoré žiadal taliansky maršál Pietro Badoglio: „Vojna sa skončila, všetci domov!,” sa ozývalo z úst talianskych vojakov, pritom dátum sa zrovna zastavil len na ôsmom septembri roku 1943, kde ďalej už predsaže dostávalo následný priestor toto mimoriadne kvalifikované: MAJSTROVSKÉ DIELO, Itala L. Comenciniho, v ktorom si napríklad tiež zahral i americký herec: Martin Balsam, mimochodom známy z mnohých hollywoodskych titulov; no povedzme, že tentoraz ale priam exceloval ihneď vedľa ďalšieho talianskeho hereckého Velikána: PAR EXCELLENCE → ALBERTA SORDIHO [popri Marcellovi a Vittoriovi sa s vysokou pravdepodobnosťou jednalo o naprostého majstrovského predstaviteľa talianskej kinematografie!]; keď až postava inžiniera Assunta Ceccarelliho v podaní Sergea Reggianiho, vydržala s ústredným protagonistom až do konca ← POZOR SPOILER! • Všimol som si, že z tohto mimoriadneho titulu sršala nielen neuveriteľná autenticita, ale zároveň i po scenáristickej stránke bol titul viacej rozťahaný, čo som v pocitovej rovine, teda napokon vnímal, ako i o niečo dlhšiu stopáž, než v skutočnosti bola. MÍNUS 1* : Viacero postáv, veľa rozličných situácií na rôznych miestach, čím mám na mysli predovšetkým to, že by som musel poriadne zaloviť v pamäti, aby som si vzápätí spomenul na všetko, čo sa mi postupne premietalo pred očami, a veruže bolo toho požehnane. Štyri * sú i napriek tomu veľmi silnými a k tomu i nemennými, pretože tento umelecký výtvor si hlboko cením! Geniálny [asi pôvodný?] český dabing, kedy mi našťastie neunikli ani žiadne detaily. Skladám hlbokú poklonu. (03.10.2023)

Hodně smutná nekomedie o tom, jak se osvobozovala Itálie. Vtipy se střídají s tragickými momenty, a ačkoliv je film dlouhý a postupně se odchodem některých postav hodně rozdrobí, kolegy zmíněný skvělý dabing ho drží vysoko. Vlastimil Brodský byl i jako dabér nepřekonatelný, ale já bych zmínil i člověka (údaje i na dabingfóru chybí), který namluvil amerického kapitána, na dobu vzniku dabingu měl perfektní americký přízvuk. Divácky poměrně těžký kousek, nejenom kvůli prolínání vtipných a smutných momentů. Serge Reggiani chvílemi vypadá jak Mr. Bean. (25.08.2013)