Tutti a casa
La Grande Pagaille
Everybody Go Home
Všetci domov
Everybody Go Home!
Režie:
Luigi ComenciniKamera:
Carlo CarliniHrají:
Alberto Sordi, Eduardo De Filippo, Serge Reggiani, Martin Balsam, Didi Perego, Alex Nicol, Carla Gravina, Vincenzo Musolino, Nino Castelnuovo, Mac Ronay (více)Obsahy(1)
Je 8. září 1943. Itálie ústy maršála Badoglia bezpodmínečně kapitulovala a uzavřela příměří se Spojenci. "Tutti a casa" (Všichni domů) se stalo heslem celé Itálie, vojáci dezertovali z armády, manželky a děti doma vítaly otce. Z jihu postupovali Američané, ze severu ale Němci, kteří brzy pochopili, že mají nového nepřítele... Osudy poručíka Innocenziho a vojína Ceccarelliho na strastiplné cestě napříč Itálií je víc než plnokrevným obrázkem chaosu těchto týdnů v původně fašistické Itálii. V nesmrtelné tragikomedii režiséra Luigiho Comenciniho ožívají stejně tak všeobecná touha po domově i ženské náruči, jíž propadla většina zmatených vojáků bez velení, jako tragédie civilistů vydaných napospas Němcům i fašistickým bojůvkám. Realistická kamera, velkorysá produkce, důsledná v historických reáliích (v roce 1961 oceněná italskou národní filmovou cenou Donatellovým Davidem) i vynikající výkony všech představitelů v čele s Albertem Sordim tak pomohly Comencinimu vytvořit jednu z nejlepších válečných tragikomedií. Vznikla totiž v době, kdy je tak dlouho po válce, aby se dalo některým jejím absurditám zasmát, ale ne zas tak dlouho, aby všem vymizela z paměti. A paradoxně právě ty nejvěrnější obrazy války se samy o sobě stávají nejpůsobivějším manifestem proti válce jako takové. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (20)
Velmi působivý film, který pro mě byl svým způsobem překvapením. Nic jsem o něm nevěděl a zhlédl jsem ho vlastně náhodou. Své role se skvěle zhostil Alberto Sordi, ovšem ani ostatní herci vůbec nehrají špatně, spíš naopak. Spousta úsměvných momentů je s citem vyvážena momenty dramatickými, protože situace, v jaké se octli hlavní hrdinové, rozhodně nebyla procházka růžovým sadem. ()
Plnokrvný obrázok chaosu týchto týždňov v pôvodne fašistickom Taliansku - áno, tak s touto charakteristikou môžem súhlasiť. Chaos bol zobrazený perfektne, a niekedy ho ani nemuseli hrať. Ale vojnová dráma, komédia, tragikomédia? To snáď nie. I keď na druhej strane, Taliani sú takí mizerní vojaci, že vojnová dráma v sa v ich podaní automaticky mení na tragikomédiu. To, čo v tomto filme pokazili scenáristi, to už nemohli napraviť ani dobré herecké výkony, kamera, výprava a ďalšie pozitíva, ktoré tento film nepochybne má. ()
Hodně smutná nekomedie o tom, jak se osvobozovala Itálie. Vtipy se střídají s tragickými momenty, a ačkoliv je film dlouhý a postupně se odchodem některých postav hodně rozdrobí, kolegy zmíněný skvělý dabing ho drží vysoko. Vlastimil Brodský byl i jako dabér nepřekonatelný, ale já bych zmínil i člověka (údaje i na dabingfóru chybí), který namluvil amerického kapitána, na dobu vzniku dabingu měl perfektní americký přízvuk. Divácky poměrně těžký kousek, nejenom kvůli prolínání vtipných a smutných momentů. Serge Reggiani chvílemi vypadá jak Mr. Bean. ()
Prijemna tragikomedie na, kterou jsem narazil ciste nahodou. A musim rici, ze dlouha cesta domu diky spouste historek a postav ktere paradne dokreslili atmosferu byla velice zajimava. A take jsem si trochu rozsiil obzory ohledne toho jak to bylo s Italii v druhe svetove valce. Nikdy jsem netusil, ze byla situace, kdy Italie stala na prahu mezi spojenectvím a nepratelstvím s fašisty. ()
Válka je zlo a né každý mohl řici NE. Tak nějak to náš hrdina poručík vysvětluje americkéhu zajatci. Italie kapitulovala a vojací se těšili domů. Válka není, k rodinám , láskam ... domů! Je to , ale ten domov co opustily?! Film mě okouzlil svou obyčejností a ukazuje jak Italie byla rozdělena a kdo byl spojenec je nyní nepřítel a naopak. ()
Galerie (13)
Photo © Rimini Editions
Zajímavosti (6)
- Role Alberta Sordiho a Eduarda De Filippa, kteří ve filmu hrají syna a otce, byly původně navrženy pro Vittoria Gassmana a Totò. (classic)
- Ministr obrany Giulio Andreotti odmítl dát k dispozici dva tanky, které tak byly postaveny z překližky. (classic)
- Další důležité scény se natáčely v Toskánsku: kasárna na začátku filmu jsou letní kolonie Rosa Maltoni Mussolini v Calambrone (Pisa). Scéna ukazující útěk vojáků do tunelu byla natočena v železničním tunelu Orciano Pisano na trati Pisa–Vada a lokomotiva, která se v ní objeví, je 735.010, která byla v té době přidělena do lokomotivního depa Livorno. Scény nočního přepadení vlaku s konvojem zastavujícím v tunelu byly natáčeny na trati Orte–Caprànica a lokomotiva je 625.107 z DL Roma Smistamento. Scéna, kdy chlapec míří samopalem na Alberta (Alberto Sordi) a Ceccarelliho (Serge Reggiani) ve stanici Villa Literno, byla ve skutečnosti natáčena ve stanici Salone na trati Řím–Tivoli a lze v ní zahlédnout lokomotivu 735.048 z depa Roma Smistamento. (classic)
Reklama