Umírání za dlouhého dne

Myslím, že společně s "Das Boot" nejlepší válečný film a jsem rád, že si to dle hodnocení nemyslím sám, nicméně jsem jediný, kdo to viděl v mém okolí a nemám si o tomto skvostu s kým povídat :) To zachycení atmosféry, propracování postav a jejich myšlenkových pochodů...celková syrová realičnost...nemá chybu!! David Hemmings se pro mě tímto stal nesmrtelným :) (13.02.2010)

Vytvořit válečné drama tak, aby v něm byla v rozumné míře zastoupena psychologie je velké umění. Často se stane, že režisér překročí zdravou míru a vytvoří snímek, u kterého člověk skoro usíná. Umírání za dlouhého dne je mistrovský kousek, který se rozhodně k fádním filmům neřadí a proto jej lze jen doporučit (26.04.2009)

David Hemmings, veleslavný z filmu "Zvětšenina" zde dostal další roli, kterou svoji slávu jen potvrdil. Neznám jiný film, který by se celý odehrával na pomezí života a smrti, a který by víc nevolal po pacifismu, než tento. S myšlenkou, že ti tři parašuti by mohli být moji synové, navrhují, aby se odváděli branci ve věku nad šedesát let, pěkně se jim vystalala kulometná hnízda, dobře odpérovali tanky a... t... d. (20.12.2014)

Sice velmi stručný a nenápadný, ale přesto jeden z nejlepších válečných filmů, s jakým jsem měl tu čest. Pomalé a podrobné vyprávění, precizní vnitřní vyobrazení jednotlivých hrdinů, výborná autentická výprava a především silné a oslovující poselství, které dlouho jen tak klepe na dveře, až je v posledních minutách doslova rozmetá na kousíčky. Jednoznačně vrchol žánru- když už nic jiného, tak tohle by se mělo ve školách povinně promítat. 95% (27.02.2013)

Ačkoliv se skoro více než polovinu filmu takřka nic neděje, jedná se o mimořádný snímek. Výborně zahrané postavy tří britských výsadkářů dostaly zhruba stejný prostor a jsou (i díky nevšedním vnitřním monologům) vykresleny docela podobně, takže si divák asi těžko mezi nimi bude hledat svého oblíbence. Já si toho svého našel, ovšem paradoxně na druhé straně, v postavě německého vojáka jménem Helmut. Ten se sice místy chová jaksi odosobněně a vpodstatě bez ohledu na situaci si zachovává takřka celou dobu stoický klid, přesto se mi zdál jaksi "bližší", než ono spojenecké trio. Po "odpočinkové" první půli se druhá polovina děje rozjede do zajímavého tempa a na konci dospěje do zdrcujícího vyvrcholení, kdy již není vůbec jasné, kdo je přítel a kdo nepřítel, a kdy se také naplno ukáže naprostá absurdita a nesmyslnost jakéhokoliv válčení. A zejména právě tímto finálem se tento film řadí mezi absolutní špičku svého žánru. (22.04.2003)