Umírání za dlouhého dne

Naturalističtějších filmů jsem viděl už víc, ale uznávám, že trochu syrové to bylo. Konec je blbý. Frica měli picnout, stejně se v tom trochu vyžívali. Alespoň někteří a někdy. Silná je i scéna, jak se k nim blíží Němec, a jeden z nich mu panáčkuje za zády se saprem namířeným k zemi (má toto být pacifistické gesto?). Parádní kamera a střih, vnitřní monology by asi víc vynikly v originále /viděno v dabingu ČT 2003/. (20.02.2017)

Tři angličtí výsadkáři, tři různé povahy a jeden cíl. Ti tři se na sebe spoléhají jako na bratry a přitom je vidět, že na ulici v reálném životě by se ani nepozdravili. Film je unikátní hlavně tím, že všichni tři vedou uvnitř svých hlav monology a jsou všechny směřovány k divákově uším. Pochybují, nenávidí a zdůvodňují si zabíjení. Buď to my nebo oni, ale i když německého nepřítele chtějí zneškodnit, tak ho uznávají - polidšťují. Žijí ve strachu a musí se stále utvrzovat ve svém sebevědomí a nepřipouštět si, že by mohli umřít. Snaží se do posledního záchvěvu svalů bojovat, ale mašinérie války je necitelná. Klobouk (helmu) dolů před natočením filmu celkově v jednom lese s tak složitou myšlenkou. (09.08.2013)

Ačkoliv se skoro více než polovinu filmu takřka nic neděje, jedná se o mimořádný snímek. Výborně zahrané postavy tří britských výsadkářů dostaly zhruba stejný prostor a jsou (i díky nevšedním vnitřním monologům) vykresleny docela podobně, takže si divák asi těžko mezi nimi bude hledat svého oblíbence. Já si toho svého našel, ovšem paradoxně na druhé straně, v postavě německého vojáka jménem Helmut. Ten se sice místy chová jaksi odosobněně a vpodstatě bez ohledu na situaci si zachovává takřka celou dobu stoický klid, přesto se mi zdál jaksi "bližší", než ono spojenecké trio. Po "odpočinkové" první půli se druhá polovina děje rozjede do zajímavého tempa a na konci dospěje do zdrcujícího vyvrcholení, kdy již není vůbec jasné, kdo je přítel a kdo nepřítel, a kdy se také naplno ukáže naprostá absurdita a nesmyslnost jakéhokoliv válčení. A zejména právě tímto finálem se tento film řadí mezi absolutní špičku svého žánru. (22.04.2003)

Jeden z kinematografických skvostů. Dokonale vypjatá atmosféra od začátku do konce, geniálně napsané vnitřní monology, výborná psychologie postav a naprosto realistické výkony herců. Kdysi mě při sledování právě tohohle díla (nedělní odpoledne na ČT) vůbec poprvé v životě napadlo, že film nemusí být jen jednou z možností, jak se pobavit nebo zabít čas, ale že v něm může být i NĚCO. Něco nevysvětlitelného, co umí zasáhnout a klidně člověku i změnit život (jako se to tehdy v neděli stalo mně). (02.03.2006)

Jen zridka mam po zhlednuti filmu chut precist si knihu, podle ktere byl film natocen. Ac me film zklamal prave v moc citelne literarni predloze a skromnym stylem nataceni, tak prave v dialozich a predevsim monolozich vidim nejvetsi prednost filmu. Nepochybuji o tom, ze dilo Alana Whitea pujde jeste vice do detailu prave v pocitech vysadkaru. Do postav vojaku jsem se nedokazal vcitit a ackoliv ma film vyrazne poslani, me kupodivu nechal chladnym. (15.02.2013)