Gosford Park

Hodně mi to připomnělo Panství Downton, ale zde jaksi chyběla ona jiskra. Na jeden film mnoho postav, avšak báječně obsazených dle Altmanovic stylu. Těžko se v tom všem chaosu orientuje kdo je kdo, což je ale nakonec nepodstatné. Je to takové nahlédnutí pod pokličku navenek ctnostné anglické smétánky. Ono se řekne: sjede se panstvo na hon - vše je dokonale načinčané, nachystané, delikatesy navařené, nikde ani smítko. Ale čí zásluhou to všechno šlape jako hodinky? Upachtěné služebnictvo lítá jak hadr na holi, aby se dvořanstvo náležitě nadláblo, a kdo je posléze nejvíce znaven - samozřejmě milostmadam. Klobouk dolů před jejich uměním. (23.11.2020)

Rok 1932, 32 lidí se sejde na britském venkovském sídle, o dvě hodiny filmového času později jich bude o jednoho méně, k žádným jiným výrazným dramatickým změnám ve filmu nedojde. Podle mnohých kritiků je Gosford Park úžasnou poctou anglickému humoru a detektivkám Agathy Christie, filmem, v němž vše funguje tak jak má, kde žádný záběr nechybí, žádný nepřebývá. Neměl jsem podobný dojem. Celkem brzy jsem ztratil orientaci ve spleti ne dost různorodých jmen, vtip jsem všehovšudy pochytil jeden (pokud neměl být Stephen Fry parodií všech těch zadumaných anglických inspektorů) a jednotlivé postavy mi byly minutu od minuty lhostejnější. Je vidět, že herci si své role skutečně užívali, nikdo přitom nevyčnívá, všichni předvádějí lehký nadstandard. Ale co příběh? Kam se poděl? Napínavá detektivka to není ani náhodou – k vraždě dojde po více než hodině a po ní následuje pouze další hodina nezáživného (ne)děje. Nelze mluvit ani o působivém dramatu o „střetu dvou světů“, toho nad a pod schody. Pokud nechcete ztrácet čas Gosford Parkem, pusťte si 8 žen nebo Soumrak dne. 40% (01.12.2006)

Bravúrne herecké obsadenie v čele s Kristin Scott Thomas. Majstrovská scenáristická práca si podáva ruku s perfekcionistickou réžiou Roberta Altmana. Gosford Park je výnimočný tým, ako pútavo dokáže rozprávať takmer o ničom a navyše na tak nudnom mieste ako je aristokratické sídlo počas jedného víkendu. To platí o prvej, lepšej polovici pred vraždou. Druhá polovica je bohužiaľ príliš tichá, skromná a jej vyústenie nedostatočne uspokojivé. Hitchcock by jej prospel viacej než zdržanlivý intelektuál Altman. Stále však jasne nadpriemerné dielo, patriace k tomu najlepšiemu z danej doby (kde kraľujú filmy Jamesa Ivoryho, u mňa konkrétne Súmrak dňa). (17.02.2007)

Právě tenhle film mě z filmografie Roberta Altmana eminentně zajímal, nicméně musím říci, že náš kontakt se nápadně podobal čelnímu střetu. Nudnější film jsem opravdu už dlouho neviděl. Uznávám, že evokace aristokratické prázdnoty, přetvářky a bezcílnosti se Altmanovi povedla dokonale, podobně jako zobrazení mimetického a neduhy snad ještě prolezlejšího světa jejich služebnictva. Bohužel mi však zobrazované osudy a onen "ironický místopis" přišly jako turistická objížďka po místech, které mi ale lautr nic neříkají. Podobně velice konzervativní a zkostnatělý styl režie, který jen akcentoval vlastnosti zobrazovaného světa, nedokázal ve mně evokovat žádné silnější pocity. Určitá hysterie a ustavičný patos mi po hodině a čtvrt lezly na nervy a vražda, která měla vytvoři iluzi detektivní zápletky, příliš úlevy nepřinesla. Z odstupu se mi skutečně výborný jeví jen konec, který měl v sobě nádech úlevy jak pro mne, tak pro onen nesnesitelný snobský svět, který jakoby smrtí Sira Williama a koncem honu končil... Přes respekt k řemeslnému provedení a přes uznání, že Altmanův tvůrčí záměr byl naplněn měrou vrchovatou, nemohu pominout, že mě tenhle film nechal aristokraticky chladným. (11.03.2005)

Snobizmus a riadenie života druhých nemusím a preto mi bolo ťažké toto pozerať, napriek tomu, že sa jedná práve o poukázanie na elitárstvo, imperializmus a ten snobizmus z rokov minulých. Myslím, že to zvládli, no nijak zvlášť ma film neohúril. Svojím spôsobom je to aj detektívka, no dosť natiahnutá, aby sa mi to páčilo. Toto komorné dielo mi len spôsobilo odpor k tomu, k čomu som už odpor cítil. Herecky to bolo presvedčivé, veď asi každý z nás má ešte v sebe niečo z povahy ľudí, ktorí druhými pohrdajú, komandujú ich, určujú pravidlá a povyšujú sa, to je proste ľudská zlá stránka, ktorá nie je až tak skrytá, ako napríklad sadizmus, či iné vlastnosti. Je to dobrý film, no čakal by som niečo výraznejšie. (07.08.2013)