Batman se vrací

Parádní film! Omlouvám se všem, pokud vás tento výkřik znechutil, ale musel jsem to ze sebe nějak ventilovat. Jsem ohromen obrovským talentem mistra Tima Burtona. Druhý díl Batmana jsem viděl nesčetněkrát a rozhodně se jedná o ten nejpovedenější. Od prvního, též velmi povedeného, dílu se liší zejména svým pojetím. Batman sice zůstává tím hlavním hrdinou, ale příběh samotný se věnuje spíše Brucovi a psychologické stránce hrdinů vůbec. On je vůbec celý děj opět velmi temný a přímo přetéká černým humorem, který doslova srší ze všech stran. Jedna geniální scéna střídá druhou, tak, že divák pomalu zapomíná dýchat. Každý, byť malý, útržek děje zde má své opodstatnění a příběh by bez něj nefungoval - ano, trochu přeháním. A navíc je to na klasický komiksový film hodně drsné a strašidelné, alespoň já jsem po zhlédnutí Batmana měl ještě před pár lety noční můry, respektive jsem měl co dělat, abych dokázal zamhouřit oči. Poslední scéna se mi totiž vryla do paměti. Ono když už tu mluvím o těch scénách, musím přiznat, že z tohoto filmu se mi do paměti vryly snad všechny. A ještě mi odpusťte jeden prázdný výkřik: "Miluji kočičí ženu!" 100% (24.07.2006)

Atmosféra zůstává, ale namísto jasného a řízného duelu z jedničky se tady účinek možná až příliš drolí mezi všechny zúčastněné. Potěšily Elfmannovy reminiscence na "The Nighmare Before Christmas" (třeba motiv z písně "Making Christmas" během přepadení u vánočního stromu) i když zrovna ty asi nejširší publikum plně nedocení. Oproti hrůze, která bude následovat, si ale oba první díly drží odstup několika filmových pater. (12.09.2005)

Gotham City se vrací na scénu, o různé role se pere spousta slavných herců, v masce a okřídlené kombinéze se nakonec vrací Michael Keaton, Danny DeVito prý ani předem nečetl scénář. A kývl. Autoři se docela sympaticky odchylují od pravidel comicsu, jsou satiričtí, o dost temnější, výpravnější než napoprvé, předkládají zajímavé charaktery i dost atraktivních nápadů. Nechybí typická burtonovská fantazie, díky němu je to znovu žranice pro oči, znovu jsme svědky požitkářsky šílených nápadů a znovu má hudební podkres dokonale pod kontrolou Danny Elfman. Atmosféra Vánoc se k vyprávění hodí dokonale, dekorace jsou působivé, celkově mě pokračování přijde promyšlenější a propracovanější než jednička. Ač budu asi určitě v menšině. I Burton je z plátna víc cítit. (30.04.2016)

Tučňák nemá rád vánoce a proto ,,město" musí vyslat signál..... Od začátku je jasný, že tohle pokračování bude daleko honosnější. A jestli byl zvuk v jedničce dobrej, tak tady je perfektní! Mnohem víc vyniká temná hudba, tvořící kulisu k obrázkům, jenž dělají Burtona fantastickým a Gotham ponurým městem. M. Pfeiffer dostává dost prostoru, aby film obohatila o další postavu a D.De Vito drží svým ,,hnusáckým" tučňákem se všemi krok. (01.03.2006)

Takové to když se s odstupem takřka tří dekád kouknete na film, který na vás udělal dojem v raných nácti letech, a zjistíte, jak je překvapivě bizarní, vyšinutý, zvrhlý, nadržený, unikátní a nádherný. V dnešní éře důkladně plánovaných blockbusterů, které se sice marketingově tváří jako ohromně novátorské či originální, ale při tom jsou úzkostlivě kontrolované v zájmu korporátní image, působí Burtonův druhý Batman jako skvostně antisystémový počin. Nejen, že Burton ignoruje komiksový kánon obsedantně střežený fanoušky, na které zcela vědomě kašle. Zaštítěn štědrým rozpočtem a tvůrčí kontrolou spřádá romanticky chorou a slizce krásnou antitezi různých amerických mýtů od politického systému přes superhrdiny až po Vánoce. "Batman se vrací" je jako sněžítko obrácené vzhůru nohama, jehož dno odhaluje skrývané ošklivé nitro kýčovité idyly na jeho nyní odvrácené straně. S až operní rozmáchlostí Burtnon diriguje fantasmagoricky stylizované výjevy, v nichž se snoubí gotická monumentálnost s vychýleností expresionismu. V tomto světě pak nechává řádit cirkusácké zjevy, od nichž se zdejší hrdinové i padouši liší jen v tom, že z různých důvodů nemohou dávat průchod svým niterným tužbám. Spandex byl vystřídán latexem, přičemž masky a kostýmy tu nevyznívají jako silácká brnění, nýbrž fetišistické oblečky, které marně zkouší před vnějším světem skrýt dětská traumata i dospělácké perverze, obsese a sny o nespoutané moci. Burtonův batmanovský biják ale při tom všem není nabubřele temný a vážný jako ty z nového tisíciletí. V jeho groteskní vizi je ponurost stejně zásadní jako klasická komiksová nevážnost až slapstickových rozměrů. Stejně jako zdejší svět, také jeho logika, násilí i sami antihrdinové jsou poťouchlí, teatrální, dětinsky zlovolní, ale také plní zármutku, bolesti a naivní touhy po něčem lepším. Nakonec stejně jako všechny správné vánoční bijáky i tento pojednává o rodině, sounáležitosti a spočinutí v náruči blízkých. Jen s tím rozdílem, že zdejší hrdinové o tom mohou pouze snít. (27.12.2022)