Pojďte pane, budeme si hrát

Panebože, ten druhej medvěd, to je takovej zmrd...to snad ani není možný. Podřídit všechny svoje aktivity tomu, jak vymyslet hru, kterou by obral toho prvního o bonbóny....to je přímo krutost života ve své nejďábelstější nahotě. Je to zároveň nejgeniálnější večerníček co znám. Ta hora nápadů, tomu se žádný jiný nevyrovná. 100% (18.11.2015)

...No co, co, co, co, có ? Pořád že napůl, napůl. V tomhle neznám bráchu, pané !!! Skvostný animák z našich luhů a hájů, kde je jasně vidět jak dopadnete, když jste podobný jako malý, hloupý medvídek :-) Vždycky se najde nějaký větší, chytřejší, který s Vámi pěkně vyběhne. A že jsem nikdy malého nelitoval, dostal co zasloužil pokaždé :-) Můj osobně nejoblíbenější díl je O pardálovi který voněl, protože ho namluvil mistr Filipovský : Co se tady motáš jako slepice ??? Nevidíš že je tu závod ??? :-) (11.12.2013)

Bohužel, příběhy dvou medvídku od Kolína s emi nelíbili kdysi, nelíbí se mi ani teď a už se mi asi ani nikdy líbit nebudou. Důvodem je nejspíše to, že mi jejich humor nepříjde až tak humorný a jejich příběhy až tak zajímavé. Ale jinak je Břetislav Pojar skvělý režisér, na tom nezmění nic ani moje antipatie k této sérii. (17.01.2011)

Protože sem byl malý a hloupoučký vadil mi ten jeho "brácha "šizuňka, dneska už vím že tu lekci potřeboval :-) Medvídci si vykají a oslovují se pane.Přesto že hned v prvním díle dojde k objevu že jsou bráchové a utvrdí to tyknutím a zvoláním "to znamená ty kubo, že mi dva jsme bráchové". Přesto si celý seriál dál vykají. (15.02.2020)

Břetislav Pojar byl geniálním autorem filmové tvorby pro děti. Svět loutek byl jeho doménou, které vládl neohroženě a přesvědčivě šibalskou rozverností a dovádivou vynalézavostí. Jeho medvědi, v neumdlévajícím bratrském sváru škádlivého soupeření, jsou pro mě nejúchvatnější animovanou dvojicí. Jsou ztělesněním synonyma dětského filmu. Jedenáct rozdílných a osobitých kousků mozaiky vyniká nápaditostí s urozeně vzpřímeným postojem, s neuhasínající jiskrou představivosti v oku a s upřímnou radostí ze života v srdci. Přirozeně využívá měnících se podmínek k absolutnímu triumfu fantazijní kreativní vitality. Neumdlévá se v rozveseleném hemžení křídel tanečního mumraje slov, barev i pocitů a každý okamžik se rázem stává dílkem neuvěřitelného dobrodružství rozmanitosti a výjimečnosti a tolik potřebnou životodárnou oázou uprostřed každodenní běžnosti. Nemalou měrou se na nezaměnitelné podobě medvědích radovánek podílel svým hlasem Rudolf Deyl ml., a pozadu za ním nezůstal ani František Filipovský. Jako malého neposlušného chlapce mě spolehlivě znehybněli před starobylým televizním přístrojem v náhlém oněmění úžasem. I dnes na mě erupce nápadů a vynalézavé kreativity dopadá osvěžujícím, okouzlujícím i inspirujícím způsobem. Jemně a nakažlivě s vrozenou elegancí, která již svou přítomností vzbuzuje pozornost a zájem. I se starým děravým hrncem s jedním uchem a nerudně šklebícím se škrpálem bez tkaničky lze podniknout vzrušující výpravu do nezmapovaných končin panenského tajemství života. Schopnost správného uchopení představivosti je nezbednými medvědími bratry prostřednictvím vrcholných tvůrčích hrátek vsazována do každého malého človíčka a rozvoj může počít bujet do bohaté rozložitosti dovedností a umění. Má své stálé místo, nikdy nezestárne a každou chvíli ohromí nové i staré. Pro mě, jednoznačně, představuje série jeden z vrcholů animované tvorby a nehynoucí slávy Studia bratří v triku. (14.05.2017)