Vražedné alibi

Pomerne rutinný, pre 90.-te roky typický thriller, ktorý počas 102 minút celkom zabaví, ale výraznejší dojem v hlave filmového fanúšika nezanechá. V závere nechýba obvyklý zvrat, ktorý sa mne osobne vcelku páčil, ale úplne najviac musím pochváliť Seana Conneryho, ktorý tiahne film každú minútu, v ktorej vystupuje. (06.03.2005)

Na konci jsem si říkal, výborně, vyřešeno, jasný jako facka a najednou lol. Rázem se vaše předsudky změní a chvíli to vstřebáváte. 3 skvělí herci, skvělá myšlenka, ale scénář místama ucházející a nelogický. Mohlo to mít s klidem 90%, ale po stránce scénáře nezvládnuto. 98 minut prakticky nemá větší hluché místo. Opravdu škoda. Samozřejmě je to už starší, takže ty klišé předtím vlastně klišé nebyly. Hádám, že herci na to kývli z důvodu, že si scénář narychlo prohlidli a líbilo se jim to,ale výsledek odhadnout nemohli. V té době vyšlo také Sedm, takže srovnání je na místě (krimi, ohavné činy, nečekaný konec), ale scénář a způsob natočení je na míle daleko. (14.10.2018)

Spoilery. V 90. rokoch Seanovi Conernymu ruplo v mozgových závitoch a ako hlavná hviezda a nejeden raz i ako producent sa podpísal pod viacero na prvý pohľad atraktívnych snímok, ktoré však dopadli dosť nešťastne, na pľace bolo dusno a vládla na ňom napätá atmosféra, nejeden raz sa pretáčalo a prestrihávalo a výsledkom sú divné filmy Vychádzajúce slnko, Pomstitelia, Šaman alebo práve Zabudnutý prípad (Katzenbergova kniha vyšla aj v ČR). Pritom dané filmy sú na prvý pohľad výborné, nič im nechýba, majú skvelé kastingy a parádne, originálne scenáre. Japonsko-americké vzťahy, uprostred džungle objavený liek na rakovinu, neprávom obvinený mladík v príbehu s rasistickým presahom. Viac vecí je na Zabudnutom prípade super: parádna dusná južanská atmosféru rasistických močiarov, mrazivá pachuť desivého zločinu a zaujímavý Ed Harris v kópii Hannibala Lectera. Bohužiaľ, je tu tiež obskúrne kastrovacie finále a smiešne prekombinovaný scenár. Román je o dosť lepší, občas sa v ňom postavy síce taktiež nesprávali logicky, ale oproti filmu je to hotové veľdielo. Film ku koncu zhlúpne dokonca do takej miery, až Conneyho upodozrievam, že sa mu ako šéfovi výroby nepáčil pôvodný koniec a tak musel režisér narýchlo dotočiť novú koncovku, v ktorej nedáva zmysel jednak kastrácia (kto a kedy mu to urobil?) a ani zúfalo ťažkopádne napojenie na hrdinovu manželku. Ono tých zmien oproti knižnej predlohe je veľmi veľa. Napr. v nej vystupuje rozvedený novinár Cowart, vo filme je z neho šťastne ženatý profesor práva Armostrong. Spracovaniu by viac pristala mini-séria a nie iba krátky celovečerák. Takže sa strihalo a strihalo a strihalo. Do filmu sa neprebojovala detektívka, babička má v podstate len cameo, detto Tannyho drsný podriadený. Vo filme chýba legendárna latrína, rovnako tak má oveľa menší priestor nielen Fishburne, ale tiež Harris, čo je ozaj škoda, ak vezmeme do úvahy dominante, uhrančivé výkony oboch pánov. Z Tannyho sa v takejto vykastrovanej (ehm) verzii stal v podstate tak trochu blbec. Samozrejme zápletka je na hrane paródie (hrdina z cely smrti vytiahne mladíka, o ktorom všetci hovoria, že je vinný a akonáhle sa mladík skutočne dostane na slobodu, hrdina pochopí, že je naozaj vinný a zvyšok filmu sa ho pokúša dostať späť do väzenia). Film je oproti knihe lepší azda len v lepšom vystihnutí dusnej atmosféry rasistického kraja plného bažín, močiarov a mŕtvych ramien. Režiséra Glimchera mimochodom spolupráca s Connermy zničila. O 4 roky neskôr natočil okamžite zabudnutú komédiu s Bobom Hoskinsom a Antoniom Banderasom (!) a následne skončil úplne. V románe sa mimochodom Conneryho postava nevolá Armstrong, ale Cowart a je to novinár. (26.10.2004)

"Jestli je to přiznání, tak můj zadek je banjo." Po 22. hodinovém výslechu, proloženém mlácením telefonním seznamem, bych se asi taky přiznal. K čemukoli. Proto jsem byl od začátku na straně chudáka Bobbyho a fandil teoretikovi Armstrongovi, aby chytil za koule ty zvířata vydávající se za detektivy. Jenže tady se klame se tělem tak zarputile, že na konci musím konstatovat, že závěrečnými dějovými zvraty film zcela rezignoval na zbytečnost zvanou logika a jediným důvodem vidět ho opakovaně jsou pro mne exhibice skvělého psychopata Sullivana. (30.04.2019)

„If that's a confession then my ass is a banjo!“ Profesor Connery se zadkem nápadně připomínajícím strunný hudební nástroj jitří staré rány, aby se dozvěděl pravdu. Potud vše příjemně jede v krimi kolejích skrz krajinu jižanského komfortu, psychopatický „Hannibal“ Harris se překonává a divák se nechává dobrovolně vodit za nos. Násilně naroubované akčně-thrillerové finále však bylo na bližší dentální prohlídku aligátora a byl jsem po něm slovy Seana z Rising Sun (apropo, ten začátek s východem slunce!) very, very okota! Pozor, spoiler o velikosti Floridy! Shoda křestních jmen u herce a postavy vraha je vskutku neotřelým vodítkem.. (19.11.2019)