Ed Wood

Filmy sa majú točiť hlavne s láskou. Občas to však nestačí a niektorí filmári sa stávajú kvôli svojím počinom vysmievanými a nenávidenými. No občas sa stanú aj kultom, podobne ako Edward D. Wood Jr. Pocta Béčkovej legende, ktorá si vyslúžila titul „najhorší režisér všetkých čias" je najlepším dielom Tima Burtona. Čiernobiela trefa do čiern... do čierneho je takisto paradoxne jeho komerčne najmenej úspešným filmom, no srdce filmového fanúšika pri ňom zaplesá. Ponúka nahláškovanú („Is there a script?" „Fuck no. But, there's a poster."), dojímavú a elegantne natočenú zábavu okorenenú jednou z najlepších úloh Johnnyho Deppa. Hereckého Oscara sa však dočkal Martin Landau ako umierajúca bývalá hviezda Bela Lugosi. Druhá soška putovala do rúk maskérov. (18.06.2003)

Asi nejdospěleji pojatý Burton, přesto lehce rozpoznatelný. Tentokrát ovšem nenechal hrát svou morbidní fantazii, ale inspiroval se skutečným příběhem možná až příliš odhodlaného režiséra s trošku odlišným pohledem na svět. Jeho ztvárnění Johnnym Deppem asi nepotřebuje komentář. A když se přidá famózní Martin Landau nebo roztomilý part Billa Murraye, není obrany. Timův opus magnum. Filmařina není o malých detailech. Je o velikosti filmu. (23.03.2006)

"To je ta nejnepohodlnější rakev, ve které jsem kdy byl." Tak legendární Bela Lugosi mě bavil víc, než ten slavný režisér, scenárista, herec a producent, který se rád převlékal do dámských šatů. To však nic nemění na tom, že kdyby všichni režiséři točili s takovým nadšením jako Ed Wood, tak by ve filmovém průmyslu určitě bylo méně peněz a více zábavy. Nebudu se tedy falešně tvářit, že po zhlédnutí tohoto filmu začnu po večerech konzumovat Zlaté maliny a ráno pak do mísy vypouštět Oscary, ale na nějaký ten kousek z dílny nejhoršího režiséra všech dob si určitě udělám čas. (03.11.2016)

Burton v umělecké poloze poněkud nezvyklé, zbavený barev, zcela ponořený do vizí někoho jiného, než je on sám... opravdu jiného? Nelze přehlížet sympatii a empatii, s jakou se Tim noří do světa nejhoršího filmaře všech dob, s jakou nasává jeho obraznost a trasformuje je do svého brilantního a vybroušeného stylu. Jakoby se z woodovského chaosu stával ucelený filmový tvar, jemuž chybí všechen diletantismus "mistrových" patvarů, ale nechybí mu zvláštní nadšení a hluboké zaujetí. Sen, to je vše, oč Burtonovu Woodovi jde a právě tahle svéhlavost, odevzdání se vlastní vizi ať je jakkoli bizarní, představuje v tomto filmu největší Woodův vklad do Továrny na sny. Depp si excentrického blázna vychutnává, do zženštilých manýrů vnáší svůj vrozený exhibicionismus, do Woodova maniakálního zaujetí zase svou schopnost nabít postavu živelností a nadšením. Jednoznačně však stojí ve stínu Martina Landaua, jehož Lugosi je uhrančivý, charismatický, plný magie i lidské zranitelnosti. A právě vztah Wood-Lugosi nakonec vytváří linii, která přehluší všechny ostatní. Takový obraz duševního souznění nenalezneme v žádném další Burtonově filmu. Ač se Ed Wood trochu vymyká z mistrovy filmografie, rozhodně patří mezi jeho nejosobitější díla. (15.10.2007)

Presne ten typ nápaditosti z ktorého som unesený. Presne tá štylizácia na ktorú nedám dopustiť. Presne tu sa objavuje niečo brilantné. Ed Wood-ten excentrik, čo prevracia Hollywood naruby ako nohavice pred praním. Ed Wood-ten snaživec, čo sa márne (ne)pokúša stvoriť náročnú fil. väzbu a nezdary kompenzuje neutíchajúcou vášňou k profesii. Ed Wood-Maniak/milovník. Vzdať mu hold s takým neodmeraným dôrazom na jeho prazvláštne vlastnosti, neodbytné zaujatie alebo roztopašnú negramotnosť zvládne len neohroziteľný suverén. Keď mu k tomu hrá do karát úsečná mimická virtuozita (Landau) a vysoká osobnostná kvóta (Depp), tak sa rodí čosi posvätné. Navyše prihliadnuc k vybrúsenosti identikitu slávnych päťdesiatok či k dvornému prelnutiu dvoch na míle vzdialených zručností značí, že sme svedkami výstavy 24-karátového šperku-poctenia filmového neba. Tim Burton, Tim Burton, Tim Burton. (02.11.2010)