Den poté

Emmerich podle mě ani nic jiného neumí - logicky absurdní apokalypsu, jež pohltí víceméně celý svět, s hrstkou patriotismem omráčených Američanů, kteří zbytek přeživší civilizace svým důvtipem a chytrostí zachrání. Tento formát dovedl Emmerich k dokonalosti až ve velezábavném, vtipném a popcornem provoněném 2012. Právě Den poté postrádá tak potřebný vtip a svým vážným tónem (zvlášť u tak na hlavu postavené klimatické apokalyptické hypotézy) jen odrazuje. P.S. Je zábavné sledovat, jak Emmerich u každého dalšího katastrofického filmu pracuje s postavou amerického prezidenta, který jako by odrážel reálnou skutečnost (nejen barvou pleti - Glover vs. Obama, ale i charakterem dané postavy - charismatický Pullman vs. Clinton, King vs. Bush). (27.03.2010)

„Nič také sa nikdy nestalo.“ – „Nie posledných 10 000 rokov.“ Na rozdiel od PATRIOTA sa Emmerich konečne na nič nehrá a iba rozpráva nenáročný dobrodružný príbeh o tom, ako otec (Quaid) prekonáva šialené prírodné problémy a ide za synom (Gyllenhaal), ktorý sa medzitým snaží prežiť. Emmerich má tieto trikové veľkofilmy proste rád. Jeden zásadný rozdiel medzi týmto a ID4 (alebo GODZILLOU) je v tom, že besnenie živlov (na rozdiel od útoku mimozemšťanov, či prerastenej jašterice) poznáme všetci, takže nás z jednotlivých demoličných scenérií mrazí. V neposlednom rade mi to pripadalo u Emmericha prvýkrát, že hrdinami boli obyčajní ľudia, nie papierové figúrky. Roland sa učí - uberá dialógy a necháva rozprávať kameru, hudbu, strih. S týmto jeho filmom som sa cítil dobre (vyberanie kníh na spálenie, vlky). Ale v prípade, že nás chceli tvorcovia seriózne varovať, tak neviem neviem. No ak nás chceli iba zabaviť... uspeli! (30.04.2005)

Napodruhé je to už přece jen o trochu lepší. Emmerich ubral s patosem. Ne vždy se mu to daří, ale diváka si získat dokáže. Jeho klimatická akce se může pochlubit opět fantastickými vizuálními efekty a strhující akcí. Bohužel jí tu není tolik jako v jeho předešlých filmech a zejména druhá polovina může přivodit pocit nudy. A to především kvůli slabému scénáři a tuně klišé, které se hlavním a velice sympatickým hrdinům lepí nepříjemně na paty. (10.09.2004)

Nelze upřít filmu solidní atmosféru a několik (naprosto!) omračujících záběrů, ale scénář je někdy tak hloupý, až to mrazí. Den poté ani z půlky nevyužívá potenciál světové katastrofy a navíc naprosto ignoruje zbytek světa. Jedno se však dni poté musí nechat - málokterý film dokáže být s tolika efekty opticky věrohodný. Není snad jediný záběr, ve kterém by nějaký efekt rušil a i takový náročná lahůdka, jakou jsou digitální vlci, překvapivě funguje na sto procent. Být celý film jako zpracování, byla by to bomba. Emmerich je totiž dobrý režisér, ale průměrný scénárista. Otázkou pak zůstává, zda je přes své nedostatky Den poté nadprůměrný? A to bez pochyby je. Bohužel je "pouze" naprůměrný - rozhodně měl na víc... (20.05.2004)

Emmerich potvrdil svoje vízie s miernym posolstvom, ale že sa dá na spoluprácu s Greenpeaceom som netušil. Nemohol chýbať americký odkaz na rodinu, ktorý pchajú tkamer všade. Efekty sú tam, kde treba perfektné, no hluchých miest bolo viac než dosť. Mne šlo však hlavne o pobavenie a toho som sa dočkal. 80%. (23.02.2007)