Den poté

Kupodivu musím konstatovat, že je to docela koukatelné (tedy v rámci možností), to jsem od Emericha nečekal. Asi je to tím, že středobodem je tu namísto záchrany americké demokracie cesta otce za synem. Díky tomu celkem absentuje obvyklý americký patriotismus, což kvituji s povděkem. Žádné veledílo, ale na jedno podívání ujde. Z tria "New Yorských ničitelů" tak vychází jednoznačně vítězně, i když je to vítězství Pyrrhovo. (11.04.2006)

Občas je fajn zabrousit do sbírky a sáhnout po blockbusteru, který hravě strčí do kapsy nespočet současných umělých výplachů (pochopitelně neříkám, že u Dne poté pomáhal psát scénář Einstein). Ale upřímně, když se divák soudnýma očima podívá třeba na aktuální San Andreas, musí být rád, že se Roland Emmerich tehdy tak kouzelně utrhl ze řetězu. Američané zlobili tak dlouho, až se matička příroda pořádně nakrkla. Zásadní změnu klimatu předpovědělo (i když i oni se dost sekli) pár hlavounů v čele s Dennisem Quaidem, jenže nikdo jim nevěřil. Tabulky a výpočty však začínají děsit i ty největší optimisty a s civilizací je to znovu sakra nahnuté. Emmerich příjemně ubral s patosem a vlastenectvím (ano, sic Němec, ale americké vlajky má moc rád), přidal pár úsměvných momentů (Američané žebrají o vstup do Mexika) a dokonale se pomazlil s vizuálními efekty a strhující akcí. A přihodil digitální vlky. Škoda, že i v druhé polovině nepřidal jednu dvě strhující scény, protože právě tam nám to lehce drhne. Naštěstí posbíral sympatické hrdiny (mladý Gyllenhaal, rozkošná Rossum – možná bych pro ten penicilin taky zaběhl, sarkastický Ian Holm), připravil i nějaké ty emoce a vlastně docela umně zakrývá, že točí pořád to samé. Používá stejná vypravěčská klišé, stejné hrdinské dialogy, stejné šokující závěry, ze kterých se musejí vědci/klimatologové/historikové – prostě kdokoliv, koho se látka dotýká – pořádně chytat za hlavu. Jenže Emmerich netočí hloubavé dokumenty, Emmerich chce bavit. A tahle zábava je milá, je přepálená, je hloupoučká, ale vím, že za nějakých osm let ji ze své sbírky vytáhnu znovu!! (17.07.2015)

Je to zajímavý, ale nějak mi ten Emmerich přestává vadit. V poslední době jsem si kdo ví proč začal znova pouštět jeho filmy i v rámci mé session katastrofických snímků kterých zrovna Roland natočil požehnaně a kterou teď zrovna absolvuju jsem si zopáknul tenhle spektákl a opět přehodnocuji. Pořád platí, že mě po trikově vymazlený destrukci v první půli celkem obstojně sere ta druhá, která je dost nudná, ale dá se to přežít. Navíc některý ty dialogy jsou tak úsměvný a brakový, že se u toho nedá nebavit, tak s přimhouřením obou očí to nakonec s mou zvyšující se tolerancí k blbým filmům na ten slabej trojec nakonec dá.50% (30.11.2011)

"Velké triky, velké náklady" -to je převládající pocit, který z filmu mám, a to není zrovna o co bych stála, jenže když on tenhle film právě na tom stojí a padá. Jak to, že takové Skleněné peklo mohlo disponovat luxusem v podobě scénáře s morálním poselstvím a skvělými hereckými výkony? Den poté má být vážný film, tak proč se musím smát (a věřte, že nerada) na místech, kde bych měla být zděšená? Takové scény jako třeba ta, kde Quaid přeskakuje průrvu v ledu s nákladem v náručí nebo srdnatí reportéři mezi létajícími autobusy, vjezd lodi do města, selekce knih, které přijdou do plamenů.... to se mě těžko vydýchává. A co teprve výlet studentů za penicilinem na prkýnkách ze židlí a ještě s vlky v zádech. Takže kdyby v tomto filmu chyběly stupidní hlášky typu "táta řekl, že pro nás přijde a já mu věřím" nebo "příroda si vybírá svou daň", tak snad budu ještě zklamaná. (26.01.2005)

Tenhle film je jasná letní popcornovka, ostatně jako většina filmů Rolanda Emmeriche (Godzilla, Den Nezávislosti...). Vyjímkou jsou snad jen dva snímky - Patriot a Hvězdná Brána. Jestliže máte Emmerichův styl rádi, film si zamilujete, jestliže Emmerichův styl nesnášíte, tak s tímhle neztrácejte čas. Tornáda a vlny a jedny z nejlepších vizuálních efektů v historii filmu (až na ty vlky). Je zábava tohle všechno sledovat. Scény, kde Američané utíkají do Mexika jsou srandovní!!! Ve filmu není více patosu než ve Dni Nezávislosti. Sice se zde hrinství objeví také, ale je předvedeno s nadhledem Dennise Quaida. Klasický Emmerichův film. Čtyři hvězdičky. (25.06.2005)