Menu

Moc nevím, co si o tom filmu mám myslet. Koncept je rozhodně originální, nenapadá mě jiný film, ke kterému bych to přirovnal. Je to i celkem chytré, ale člověk si možná připadá trochu podvedený, že to mohlo být klidně chytřejší. Už od začátku je jasné, že na tomto ostrově něco nehraje a že ne každý odsud vyvázne živý. Ralph Fiennes nám jako přísný šéfkuchař servíruje jeden chod za druhým a ty jsou čím dál podivnější. Celé jeho menu vlastně určuje příběh filmu a kam se bude vydávat. Určitě to má své momenty a donutí vás to přemýšlet. Jinak teda nejsem moc fanda této nóbl kuchyně. "Dnes nebudete jíst." (07.01.2023)

Mne teda chutilo. Raz darmo, keď vám varí Voldemort, ľahko sa cítiť výnimočne. Len ma trošku mrzí, že potenciál nebol využitý 100%-tne, chýbala povestná čerešnička na torte. Nicholas Hoult opäť raz v pozícii žalostného tragéda (za ten jeho prihlúply ublížený výraz ho mám zakaždým chuť vyštípať za líčka), Fiennes kuchtil ako pán a Taylor-Joy si išla svoj štandard. (05.01.2023)

SEŽERTE BOHATÉ: VE FILMU.... Menu je totiž doslova jako menu, takže plný delikates a nabízí od všeho tak akorát – trochu komedie, trochu horor; trochu zábavy, trochu provokace; trochu sociální satiry, trochu gastro-porna který tvůrcům sežerete aj s navijákem – to vše samozřejmě na stříbrným podnose, a to se vyplatí Horste! Upřímně, nečekal jsem že mi to bude tak šmakovat, ale vyklubala se z toho lahodná libovka, která uspokojí všechny vaše chuťové pohárky, která se nebere moc vážně [což je jen výhoda], a o který se Zdendu Pohlreichovi a soutěžícím z MasterChefa nebo Prostřena ani nesnilo. Jo a btw: Ralph Fiennes je démon(!), který zde předvádí snad nejlepší herecký výkon svý kariéry..... VERDIKT: 8,5 mixérů z 10, pokud neumíš vařit nechoď na to (24.11.2022)

Má hlavní emoce po zhlédnutí se vztahovala na neodolatelnou chuť na cheeseburger, což je v kontextu příběhu vlastně pochvala. Menu dovede vtáhnout a pobavit, ale osobně se mi nejvíce líbilo rozkrývání lidských povah podle toho, jak jednotliví hosté reagují na ta nejlépe ošetřená a zkrátka nejgurmánštější jídla pod sluncem. Tehdy začnete většinou osazenstva pohrdat a ďábelské praktiky šéfkuchaře Fiennese si můžete užívat. Jenže Mylod sází na marxistickou kritiku kapitálu a hororovou zábavu svádí někam, kde je ve výsledku pořád jen neškodnou hororovou zábavou s triviálním poselstvím. Takže je to jak navoněná z prdu kulička, na níž ovšem máme díky šikovným tvůrcům obrovskou chuť. I takový chod nám někdy musí stačit, aspoň že je servírovaný s láskou. 70 % (02.01.2024)

Navenek se Menu tváří jako sociální drama a společenská satira, ale v důsledku se jedná o čistokrevný horor, byť se divák občas i zasměje (recept posledního chodu zkrátka pobaví). Vyhlídky, které postavy v restauraci mají, jsou totiž velmi temné. Hlavní role si přivlastnili Margot a Slowik, mezi nimiž se odehrává rozhodující duel. A ač je Margot štětka, brzy pochopí, jak se dostat Slowikovi na kobylku. No, možná to pochopí právě proto, že je štětka. Lži, podvody, arogance, faleš a nebetyčný luxus. I když popravdě, mé obavy, že mi po celou dobu v kině bude kručet v břiše, se nenaplnily, jelikož servírované blafy bych odmítl stejně, jako hlavní postava. V závěru už ale ne. Trochu jsem zde viděl připomínky vizuálně vytříbenějšího Kuchaře, zloděje...od P. Greenawaye, ale to mi nevadilo. Snad jen poslední chod jsem očekával více šokující, byť pro zúčastněné byl asi dostatečně. Píšu, že jde o ryzí horor, ale pro fanoušky žánru možná nebude tohle slovo zcela naplněno. Maršmeloun jako symbol degradace jídla byl ovšem bezchybný. (23.11.2022)