Režie:
Mélanie LaurentScénář:
Mélanie LaurentKamera:
Nicolas KarakatsanisHrají:
Mélanie Laurent, Lou de Laâge, Emmanuelle Bercot, Benjamin Voisin, Grégoire Bonnet, Cédric Kahn, Martine Chevallier, Coralie Russier, Valérie Stroh (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Mrazivý příběh Eugenie, osvícené a vášnivé mladé dívky z konce 19. století, nespravedlivě umístěné do ústavu. Eugenie má jedinečný dar: slyší a vidí mrtvé. Když rodina odhalí její tajemství, otec spolu s bratrem ji odvezou na neurologickou kliniku v La Pitié Salpêtrière bez možnosti uniknout svému osudu. Klinika, kterou vede významný profesor Charcot, má pestré obsazení. Jedna z pacientek strčila v záchvatu žárlivosti do manžela a skončil v Seině, další odmítá mluvit, jiná je už léta v depresi a ostatní jsou šílené. Eugeniin osud se v ústavu propojí s osudem sestry Geneviève. Film je natočen na mottivy stejnomenného románu Victorie Masové. (JOJ Cinema)
(více)Videa (1)
Recenze (35)
Vo svojej podstate to bolo zaujímavé a kvalitné, ale v deji som sa miestami až príliš strácal a na môj vkus to bolo proste preplácané. Samozrejme, ústredná línia bola jednoznačná a pochopiteľná. Ja takéto duchariny ja osobne moc nemusím, hoci mám k tomu rešpekt. Ale musím uznať, že to prostredie bláznivca bolo vystihnuté vynikajúco, a celkovo vizuál filmu bol kvalitný. No mne to až tak do vkusu nepadlo. 3* ()
Filmu sa podarilo ponúknuť drámu, atmosféru aj trocha napätia. Mohlo by ho byť ale oveľa viac. Keď vás neprávom zavrú do blázinca, môže sa toho veľmi veľa odohrať. Napriek dvom hodinám ale treba uznať, že všetko sa vezie plynulo, nenájdeme tu hluché scény či čas na nudu. Dobre sa tu ukazujú aj medicínske praktiky minulosti, kedy duševne chorého v podstate neliečili, ale rovno mučili. Príbehovo všetko do seba pomaly zapadá a vlastne len záver pre mňa vyriešil, či to nechám na priemere alebo hodnotenie zvýšim. Skončilo to tak neutrále, na 70%, ale stále mi tam niečo chýbalo, aby som to poslal do červených farieb. Inak výborná hudba. ()
Mám hodně rozporuplné dojmy, protože rozporuplný mi přišel i tenhle film. Na jednu stranu realisticky a sugestivně zobrazené zneužívání pacientek psychiatrické léčebny, potažmo psychiatrie samotné, které ve vás jistě vyvolá spoustu emocí, třeba vůči odporným kreaturám zastoupených postavami otce, lékařů, sester, i zřízenců, nebo vůči tehdejší nespravedlivé elitářské společnosti. Na druhou stranu hodně nevyrovnaný scénář s občas podivnými střihy, který je spíš než na rozumu (logice děje) založený na citech (pocitech) a příběh mi celkově nedává příliš smysl. A ani nesmyslný závěr mi k pochopení toho, "co tím vším vlastně chtěla autorka sdělit", příliš nepomohl. Myslím, že než o příběh, jde v první i poslední řadě o prvoplánový doják. ()
Pokud jde o prostředí blázince, praktiky a celkové osazenstvo, tak není co vytknout. Ústav, ve kterém se člověk spolehlivě zblázní, podala Mélanie skvěle. Šťastnou ruku měla i při výběru hlaní hrdinky v podání Lou de Laâge a podařilo se i několik napínavých chvilek. Mínusem je přehršel hluchých míst, kdy se prostě nic neděje, své kouzlo po čase ztratily i atmosférické momenty, protože celkem záhy začalo být jasné, že žádné baf nepřijda a bez toho femini nádechu bych se také obešel. S tím, že všichni chlapi jsou svině až na jednoho a to je buzna, se už dneska musí počítat. Mélanie umí, ale mezi oblíbené režiséry si jí asi nikdy nezařadím. 60% ()
Blázinec, v ktorom mohol pokojne slávny maliar Théodore Géricault maľovať svoju sériu portrétov "Portréty šialených"/Les Monomanes (odporúčam si ich pozrieť ako doplnkový zážitok k sledovaniu filmu). Veľmi sugestívne. Výlet do čias, kedy bolo veľmi ľahko prepadnúť šialenstvu a veľmi ťažko sa z neho dostať. ()
Galerie (39)
Photo © Prime Video
Reklama