Vozka smrti

Atmosfericky veľmi pôsobivé dielo. Je to veľmi temný, až depresívne ladený, miestami skutočne hrôzostrašný film. Na prvý pohľad pomalý dej však ubieha veľmi svižne, k čomu dopomáha obdivuhodná výtvarná stránka a vo verzii, ktorú som videl - 107 min, štýlová, pod kožu lezúca, strašidelná psycho hudba od elektronickej hudobnej skupiny KLT. Dokonalý a strhujúci divácky zážitok, ktorý môže slabším povahám spôsobiť nemálo nespavých nocí. Jednoznačne odporúčam. (08.09.2010)

Mááástrpííís...:-) Skutečně jeden z vrcholů němé éry, pro mě určitě... Brilantně natočená duchařina o smrti, životě a především naději... Vozka smrti je skvělým způsobem vyprávěná legenda o Davidu Holmovi (hraje ho sám Victor Sjöström), který čelí údělu hříšníků, jenž, vydechnuvší v poslední okamžiky roku, musí se ujmout otěže vozu a celý následující rok s ním jezdit světem a sbírat duše zemřelých. Sjöström si s naprostým přehledem dokázal poradit se složitou strukturou příběhu, dokázal ukočírovat všechny flashbacky a flashbacky ve flashbacích..:-) Film sám o sobě má totálně pohlcující atomosféru a pokud budete film sledovat se stejně depresivním soundtrackem jako já, je o zážitek postaráno... Tímto filmem se k "dokonalosti" (v mezích možností němého filmu) dovedla i metoda dvojexpozice, které filmaři sice využívali už dříve, ale tady našla perfektní využití. (11.07.2006)

Vo Vozke smrti sa odrážajú oba smery, ktorými sa hneď od počiatku začala uberať kinematografia. Lumierovsky realizmus a Meliesovsky iluzionizmus. Vozka je mix sociálnej drámy (realizmus) a fantasy hororu (fikcia) a napriek tomu dokonale funguje. Možno preto, že fantasy bájka je myslená ako podobenstvo. Na nemých filmoch ma baví, že okrem uznania tvorcom v oblasti technického vývoja môžeme pri skutočných klenotoch tohoto obdobia sledovať aj objavovanie háklivých spoločenských tém pre kinematografiu. V tomto prípade je to o to vzácnejšie, že tématika alkoholizmu je spracovávaná dodnes oveľa menej, akoby si podobný spoločenský fenomén zaslúžil. Alkoholizmus je tu zobrazený vo všetkých štádiách, od domáceho násilia, cez osamelosť až po zatrpknutosť a deformáciu osobnosti. Film je aj geniálne napísaný a vystavaný, sledujeme niekoľko dejových línií, pri ktorých sa z jednej dostávame prostredníctvom retrospektívy do ďalšej a popri tom sledujeme rozprávanú legendu. Postupne sa táto mozaika začne skladať do pevne previazaného a premysleného celku a končí silnou katarziou. Pre mňa je Vozka smrti možno emocionálne najsilnejší film nemej éry. Taktiež ma baví v takto starých filmoch objavovať scény, ktoré boli inšpiračným zdrojom pre mnoho slávnych filmov, v tomto prípade som si takmer istý, že Kubrick pri sekerovej scéne v Shining vedel, odkiaľ opisuje. (28.02.2013)

Co se týče atmosféry, vizuálních triků a velmi přelomové příběhové konstrukce, nelze s přihlédnutím k danému filmovému období nic vytknout. Mrazivý příběh plný mystických a fantaskních obrazů je vyprávěn opravdu velmi originálně a ve spolupráci s velmi deprimujícím námětem dokáže udržet naši plnou pozornost, přestože monotónní (ale ne nepovedená) hudba začne po chvíli uspávat a několik scén nemá již dnes vůbec žádnou výpovědní hodnotu - především linie vzpomínání na hrdinovy zlé skutky postrádá poetičnost a obrazovou nápaditost zbylé stopáže. Přesto se však jedná o významné dílo kinematografie, skvěle využívající minimalistických prostředků k navození velmi silných emocionálních a také myšlenkových prožitků. A navíc jsem se konečně dozvěděl, kde se ve filmu poprvé objevila sekyra dobývající se skrze dveře do vedlejšího pokoje - známý to výjev z kultovního The Shining.. :)) 80% (15.04.2014)

Pozor na přátele, kteří mají blízko k alkoholu! Snímek dnes působí už trochu úsměvně, ale věřím, že svého času mohl mít opravdový hororový potenciál (zvláštně na Silvestra, že). Na druhou stranu, technickou a trikovou stránku lze snad jen pochválit, navzdory tehdejším realizačním podmínkám, které „jaksi“ vyžadovaly určitou míru osvětlení při „nočních scénách“, film má svoji nepopiratelnou atmosféru temného příběhu o prokletí, i když už ani zdaleka ne tak působivou jako kdysi. Dnes vyniká spíše ta ne zas ta špatně zpracovaná dramatická linka o přespříliš dobrosrdečné, zamilované člence Armády spásy a muži-kazisvětovi, který sešel z cesty díky svému démonu a obklopil se pochybnými známými. Ještěže to pak hříšník dostane spočítáno i s úroky…anebo ne? Čímž se dostávám k naivnímu a mravokárnému konci, který je na celém filmu jednoznačně nejslabší, a to modlení mu v mém případě také nepřidalo. Ve výsledku to vidím lepší průměr. (01.06.2015)