Reklama

Reklama

Vozka smrti

  • Švédsko Körkarlen (více)
Trailer

Obsahy(1)

V takzvané zlaté éře švédského filmu v době ohraničené přibližně léty 1913 až 1923 poskytovala filmovým autorům častokrát inspiraci domácí literatura, především díla Selmy Lagerlöfové. Tak tomu bylo i v případě jejího románu Vozka smrti, který převedl na plátno Victor Sjöström. Film se proslavil působivým použitím dvojexpozice pro duchařské scény; tento postup by sice známý už v prvních letech kinematografie ( Meliés ), ale teprve Sjöström z něj vytěžil tak silnou emoci a poetičnost. Proti nesporným a trvalým hodnotám k nimž patří i bezpečné zvládnutí složitě pomocí retrospektiv vyprávěného příběhu stojí určité rysy, poplatné době, které dnes působí příliš mravokárně a křečovitě hlavně celé moralistní pojetí. Přesto není důvod odporovat švédskému historikovi Runemu Waldekranzovi, jenž napsal: Vozka smrti byl mistrovským dílem Sjöströmovým, ale znamená i vrchol švédské němé kinematografie. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (116)

corpsy 

všechny recenze uživatele

Atmosfericky veľmi pôsobivé dielo. Je to veľmi temný, až depresívne ladený, miestami skutočne hrôzostrašný film. Na prvý pohľad pomalý dej však ubieha veľmi svižne, k čomu dopomáha obdivuhodná výtvarná stránka a vo verzii, ktorú som videl - 107 min, štýlová, pod kožu lezúca, strašidelná psycho hudba od elektronickej hudobnej skupiny KLT. Dokonalý a strhujúci divácky zážitok, ktorý môže slabším povahám spôsobiť nemálo nespavých nocí. Jednoznačne odporúčam. ()

liborek_ 

všechny recenze uživatele

Mááástrpííís...:-) Skutečně jeden z vrcholů němé éry, pro mě určitě... Brilantně natočená duchařina o smrti, životě a především naději... Vozka smrti je skvělým způsobem vyprávěná legenda o Davidu Holmovi (hraje ho sám Victor Sjöström), který čelí údělu hříšníků, jenž, vydechnuvší v poslední okamžiky roku, musí se ujmout otěže vozu a celý následující rok s ním jezdit světem a sbírat duše zemřelých. Sjöström si s naprostým přehledem dokázal poradit se složitou strukturou příběhu, dokázal ukočírovat všechny flashbacky a flashbacky ve flashbacích..:-) Film sám o sobě má totálně pohlcující atomosféru a pokud budete film sledovat se stejně depresivním soundtrackem jako já, je o zážitek postaráno... Tímto filmem se k "dokonalosti" (v mezích možností němého filmu) dovedla i metoda dvojexpozice, které filmaři sice využívali už dříve, ale tady našla perfektní využití. ()

Reklama

Anderton 

všechny recenze uživatele

Vo Vozke smrti sa odrážajú oba smery, ktorými sa hneď od počiatku začala uberať kinematografia. Lumierovsky realizmus a Meliesovsky iluzionizmus. Vozka je mix sociálnej drámy (realizmus) a fantasy hororu (fikcia) a napriek tomu dokonale funguje. Možno preto, že fantasy bájka je myslená ako podobenstvo. Na nemých filmoch ma baví, že okrem uznania tvorcom v oblasti technického vývoja môžeme pri skutočných klenotoch tohoto obdobia sledovať aj objavovanie háklivých spoločenských tém pre kinematografiu. V tomto prípade je to o to vzácnejšie, že tématika alkoholizmu je spracovávaná dodnes oveľa menej, akoby si podobný spoločenský fenomén zaslúžil. Alkoholizmus je tu zobrazený vo všetkých štádiách, od domáceho násilia, cez osamelosť až po zatrpknutosť a deformáciu osobnosti. Film je aj geniálne napísaný a vystavaný, sledujeme niekoľko dejových línií, pri ktorých sa z jednej dostávame prostredníctvom retrospektívy do ďalšej a popri tom sledujeme rozprávanú legendu. Postupne sa táto mozaika začne skladať do pevne previazaného a premysleného celku a končí silnou katarziou. Pre mňa je Vozka smrti možno emocionálne najsilnejší film nemej éry. Taktiež ma baví v takto starých filmoch objavovať scény, ktoré boli inšpiračným zdrojom pre mnoho slávnych filmov, v tomto prípade som si takmer istý, že Kubrick pri sekerovej scéne v Shining vedel, odkiaľ opisuje. ()

lamps 

všechny recenze uživatele

Co se týče atmosféry, vizuálních triků a velmi přelomové příběhové konstrukce, nelze s přihlédnutím k danému filmovému období nic vytknout. Mrazivý příběh plný mystických a fantaskních obrazů je vyprávěn opravdu velmi originálně a ve spolupráci s velmi deprimujícím námětem dokáže udržet naši plnou pozornost, přestože monotónní (ale ne nepovedená) hudba začne po chvíli uspávat a několik scén nemá již dnes vůbec žádnou výpovědní hodnotu - především linie vzpomínání na hrdinovy zlé skutky postrádá poetičnost a obrazovou nápaditost zbylé stopáže. Přesto se však jedná o významné dílo kinematografie, skvěle využívající minimalistických prostředků k navození velmi silných emocionálních a také myšlenkových prožitků. A navíc jsem se konečně dozvěděl, kde se ve filmu poprvé objevila sekyra dobývající se skrze dveře do vedlejšího pokoje - známý to výjev z kultovního The Shining.. :)) 80% ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Pozor na přátele, kteří mají blízko k alkoholu! Snímek dnes působí už trochu úsměvně, ale věřím, že svého času mohl mít opravdový hororový potenciál (zvláštně na Silvestra, že). Na druhou stranu, technickou a trikovou stránku lze snad jen pochválit, navzdory tehdejším realizačním podmínkám, které „jaksi“ vyžadovaly určitou míru osvětlení při „nočních scénách“, film má svoji nepopiratelnou atmosféru temného příběhu o prokletí, i když už ani zdaleka ne tak působivou jako kdysi. Dnes vyniká spíše ta ne zas ta špatně zpracovaná dramatická linka o přespříliš dobrosrdečné, zamilované člence Armády spásy a muži-kazisvětovi, který sešel z cesty díky svému démonu a obklopil se pochybnými známými. Ještěže to pak hříšník dostane spočítáno i s úroky…anebo ne? Čímž se dostávám k naivnímu a mravokárnému konci, který je na celém filmu jednoznačně nejslabší, a to modlení mu v mém případě také nepřidalo. Ve výsledku to vidím lepší průměr. ()

Galerie (40)

Zajímavosti (11)

  • V prosinci 1919 se společnost Svenska Bio spojila s Filmindustri AB Skandia, čímž vznikl pro pozdější švédskou kinematografii tak důležitý produkční subjekt Svensk Filmindustri. Jeho prvním snímkem se stal Vozka smrti, adaptace stejnojmenného románu Selmy Lagerlöfové z roku 1912. Knihu autorka koncipovala z pozic okultismu, mystiky a nadpřirozených sil. Victora Sjöströma s kameramanem Juliem Jeanzonem více než rozměr spirituality na námětu zaujaly jeho obrazově fantaskní možnosti. (Letní filmová škola)
  • Režidér Victor Sjöström se vydal za autorkou předlohy Selmou Lagerlöfovou a celý scénář jí v jejím domě sám nahlas přečetl a zahrál. Poté se zhroutil vyčerpáním. Lagerlöfová mu nabídla pití a natočení schválila. (gjjm)
  • Film měl problémy s cenzurou kvůli výskytu nadpřirozených jevů, cenzoři ale později film nechali být díky autoritě autorky předlohy, Selmy Lagerlöfové (mj. nositelka Nobelovy ceny za literaturu). (gjjm)

Reklama

Reklama