Reklama

Reklama

Vozka smrti

  • Švédsko Körkarlen (více)
Trailer

Obsahy(1)

V takzvané zlaté éře švédského filmu v době ohraničené přibližně léty 1913 až 1923 poskytovala filmovým autorům častokrát inspiraci domácí literatura, především díla Selmy Lagerlöfové. Tak tomu bylo i v případě jejího románu Vozka smrti, který převedl na plátno Victor Sjöström. Film se proslavil působivým použitím dvojexpozice pro duchařské scény; tento postup by sice známý už v prvních letech kinematografie ( Meliés ), ale teprve Sjöström z něj vytěžil tak silnou emoci a poetičnost. Proti nesporným a trvalým hodnotám k nimž patří i bezpečné zvládnutí složitě pomocí retrospektiv vyprávěného příběhu stojí určité rysy, poplatné době, které dnes působí příliš mravokárně a křečovitě hlavně celé moralistní pojetí. Přesto není důvod odporovat švédskému historikovi Runemu Waldekranzovi, jenž napsal: Vozka smrti byl mistrovským dílem Sjöströmovým, ale znamená i vrchol švédské němé kinematografie. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (116)

David.Darco 

všechny recenze uživatele

Vozka je po technickej stránke vynikajúci film. Nadčasová perlička, nad ktorou som krútil hlavou. Jej dejová stránka však omnoho viac zaujme svojim štýlom rozpravania, ako svojou "bodkou" na konci. Škoda, keď sa tak zamyslím, ani si nepamätám film ktorého primárnou zápletkou bol alkoholizmus a jeho dopad na okolie, telo i dušu. Dokonca aj vieru. Škoda len, že koniec neostal len pri náznakoch alebo povedzme nedoslovnom a nenásilnom podsúvaní svojej myšlienky. 89% ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Nad dílem Selmy Lagerlöfové, nositelky Nobelovy ceny za literaturu, se ve filmu setkáváme skutečně často. Do konce zlaté éry se o adaptace z jejího díla podělili nejvýrazněji Victor Sjöström a Mauritz Stiller. Sjöström byl zároveň jejím objevitel pro filmové médium a často hrával v jejích příbězích hlavní role. A i když mi k srdci mnohem více přirostly konkurenční Stillerovy projekty Herr Arnes pengar a Gösta Berlings saga, Körkarlen samozřejmě nelze zcela pominout. Sugestivní moderní film, který dokáže stáhnout diváka s sebou a přivodit mu infarkt z intenzivnějšího děsu, něž jakýkoli dnešní trash. Jde o atmosféru a fascinaci nad prapříběhem jednoho z prvních lidských strachů. ()

Reklama

Bush13 

všechny recenze uživatele

Sledováním tohoto filmu, jakéhosi předstupně k Ingmarovi Bergmanovi, jsem se dostal na kinematografickém levelu Beginner minimálně už na takových 6 %! Zároveň mohu letos říct, že jsem viděl více než sto let starý film... anyway, tato půvabná záležitost s určitými rysy a poselstvími dickensovské Vánoční koledy je po formální i obsahové stránce naprosto uhrančivá. Hlavní postava, která by měla po smrti nosit více betonových kvádrů připoutaných k řetězu nežli Jacob Marley, se svou nesnesitelností ovšem nevyrovná nebohé naivní sestře s nápisem SLUM na klobouku, u níž se nezištná a bohulibá dobrota trochu překlápí do magorství, které páchá více škody než užitku. Ovšem tohoto moralizující patosu je v němém filmu trochu třeba; zvlášť, když v kontrastu s parádní duchařskou - a ve své době formalisticky experimentální - atmosférou a drsně sociální rovinou nikterak nepřekáží. Máme tu začátek ledna a možná přitom opět jeden z největších osobních filmových zážitků roku doprovázený výtečnou a vhodně zakomponovanou hudbou. ()

Marze 

všechny recenze uživatele

Film přinesl do vývoje filmové řeči nové věci. Děj je prokládán imaginárními nebo mystickými situacemi. Je zde ireálná figura muže, který sváží duše zemřelých. Pokud se objeví hříšník, který ho nahradí v této funkci, dostane se mu klidu. Objeví se alkoholik, který opustil rodinu a ublížil světici z armády spásy. Dostává ještě jednu šanci, když ze zásvětí nahlíží na svou rodinu. Dostává se mu tak prozření a má možnost se vrátit. Závěr není na rozdíl od současných amerických filmů "happy-endový", ale v souladu s tehdejší tradicí severské kinematografie a Sjöströmových filmů. ()

Kass 

všechny recenze uživatele

"Körkarlen" je vedle čarodějnického, a o rok mladšího "Häxan", s přehledem nejznámějším filmem zlaté éry (němého) švédského filmu. I zde jde o lehce strašidelný, ovšem morbidně duchařský film, který zaujme svou narativní strukturou, kdy je většina filmu složena z vysvětlujících flashbacků. Výborně je zde využita efektní dvojexpozice. Tenhle trik se v němých filmech používal velmi často, ale málokde byl využit tak efektně a nápaditě jako ve "Vozce smrti". ()

Galerie (40)

Zajímavosti (11)

  • Kulisy kostela byly postaveny na pozemku studia v Råsunda (Stockholm) a léta po skončení natáčení zůstaly nedotčeny. (džanik)
  • V prosinci 1919 se společnost Svenska Bio spojila s Filmindustri AB Skandia, čímž vznikl pro pozdější švédskou kinematografii tak důležitý produkční subjekt Svensk Filmindustri. Jeho prvním snímkem se stal Vozka smrti, adaptace stejnojmenného románu Selmy Lagerlöfové z roku 1912. Knihu autorka koncipovala z pozic okultismu, mystiky a nadpřirozených sil. Victora Sjöströma s kameramanem Juliem Jeanzonem více než rozměr spirituality na námětu zaujaly jeho obrazově fantaskní možnosti. (Letní filmová škola)

Reklama

Reklama