Mimo dosah

Distancia de Rescate je film peruánskej režisérky Claudie Llosy. Film,je adaptáciou rovnomenného románu z roku 2014, ktorý napísala Samanta Schweblin. Film bol uvedený na MFF San Sebastian 2021 a bol nominovaný na cenu Zlatá mušla. Venuje sa téme vzťahu  matka/´dieťa. Film sa odvíja prostredníctvom spomienok Amandy prostrednictvôm rozhovoru s dieťaťom Davidom. Vďaka Amandiným spomienkam sa dozvedáme viac o rôznych protagonistoch a rôznych udalostiach, ktoré sa už stali. Na prázdniny sa Amanda a jej dcéra Nina presťahuju do izolovaného domu. Za susedov majú Carolu a jej syna Davida. Carola sa čoskoro s Amandou podeli o veľmi znepokojivé prvky o svojom synovi Davidovi. Tieto odhalenia posunu film do ďalšej dimenzie, duchovnejšej a tajomnejšej. Film sa snaží riešiť závažné environmentálne a sociálne problémy, ktoré sú vo svete, ale najmä v niektorých juhoamerických štátoch. Keď zistíme, že nadmerné a nekontroľovaťelné používanie pesticídov vedie k rôznym veľmi negatívnym dôsledkom pre miestne obyvateľstvo. Film upúta pozornosť diváka vďaka svojej originálnej zápletke, presvedčivým hereckým výkonom. Nie je to film pre každého, o čom svedčí aj tunajšie veľmi nízke hodnotenie, čo si tento film rozhodne nezaslúži. (15.10.2021)

Fever Dream je dle zdejšího hodnocení(k dnešnímu dni jen 116 hodnocení a 43%) málo známej a opomíjenej snímek. A já se v podstatě ani nedivím. Jde o hodně zvláštní film kde hrajou prim depresivní tíživá atmosféra, herecký výkony a dialogy před akcí. Že za režií stála žena je zřetelně cítit. Fever Dream není filmem pro každýho. Já mu ale dávám lepší 3hvězdy. (25.05.2023)

Film z distribuce Netflixu – byl prvním varováním, nicméně ne všechno, co se pod jejich hlavičkou objevilo, bylo (je) špatné. Jenomže tento kousek je tak zvláštní, že ve mně zanechal opravdu rozporuplné pocity a hlavně obrovskou hromadu otazníků. Označení „znepokojující/depresivní“ je zde vážně zcela na místě. Knižní předlohu jsem nečetl a ani to nehodlám nikdy uskutečnit, takže nemohu porovnávat. Nicméně nemohu tvrdit, že by šlo vyloženě o špatný film – jen si nejsem moc jistý, jestli jsem ho úplně pochopil.    Nešlo si nevšimnout ekologické agitky na pozadí – jo pesticidy jsou svinstvo, to nepopírám. Stejně tak jsem si dlouho nebyl jistý, jestli se v tom neskrývala nějaká forma posedlosti z tamní vody a pořád jsem čekal, co se z toho nakonec vyklube. No vyklubal se z toho takový mišmaš, který mnozí jen těžko stráví. Dokonce to mělo zpočátku i hodně znepokojující atmosféru (vedlejší linka s koněm, záchrana a proměna chlapce dle slov jeho matky). Jenže jak čas plynul, začal mě samotný děj trochu nudit, některé věci mi nedávaly moc smysl – nezachránily to ani celkem pohledné baby v plavkách (nebo i bez nich). V závěru přichází i jistá forma mysteriózna a prazvláštní závěr.    Jako přiznám se, zůstala mi taková divná pachuť v ústech, a když naskočily závěrečné titulky tak mi nezbylo nic jiného, než si říct „WTF?“.  Ženským tvůrkyním nelze upřít jistá originalita a podivnost, ale na můj vkus to celé bylo podivné až moc.  Tento kousek určitě nikomu ve svém okolí doporučovat nebudu, to ale neznamená, že by to byla vyložená katastrofa. 40% (17.02.2024)

??? Pochopil někdo z vás, prosím, tento film nebo jeho smysl? :-) Já do konce čekala, kdy a kde se tam zjeví ta ekologická a spirituální katastrofa a já prozřu...... a ono nic. A dramatického/hororového ani mysteriózního tam nebylo z mého pohledu taktéž nic. Kdybych byla statečnější (myslím mnohem víc než jsem teď:-))), schválně bych si v knihovně půjčila tu knižní předlohu.....ale ne, nebudu riskovat další naprostou ztrátu času:-) (18.10.2023)

Ano, pesticidy jsou hrozné, ale neméně strašné je přivádět na svět takéto divácky nepříjemné filmy, dějově zmatené, s nejednoznačnými závěry a nezodpovězenými otázkami. Bylo mi opravdu hodně nepříjemné to sledovat, a čekat, co se z toho nakonec vyvine. Myslím, že je z toho silně znát ženský element, ale nikoli nutně v kladném smyslu - natočila to režisérka-žena, podle scénáře, který společně napsala s autorkou předlohy, která je rovněž žena, hlavní postavy jsou také ženy, a muži tam celkově mají zcela okrajový význam (manžel hlavní postavy do děje vstoupí až v samotném závěru a nepůsobí dojmem, že by mu nějak extra vadilo, co se stalo jeho ženě). Asi jsem to celé nepochopil a ani nemám chuť o tom nějak víc přemýšlet, co tam mělo jaký význam - jsem z toho akorát otrávený a ten způsob, jakým je to natočeno, mi opravdu hodně nesednul. Je to škoda, protože jméno María Valverde v obsazení vypadalo velice slibně, ale veškerá očekávání zůstala nenaplněna. Tak snad někdy příště. (18.11.2021)