Podezření

Minisérie Podezření je jasným dokladem toho, jak snadno dokáže společnost zadupat do země jedince, který se nechová podle jejích představ. Klára Melíšková podává v ústřední roli fascinující herecký výkon, nutno ovšem podotknout, že Denisa Barešová, Miroslav Hanuš a Ivan Trojan jí výtečně sekundují. Veškeré dění navíc provází naprosto zdrcující atmosféra podbarvená velmi příhodnou hudbou. Moc si nedovedu představit, že by u nás letos někdo dokázal trumfnout tento mimořádně zdařilý seriálový počin. (95%) (31.03.2022)

Melíšková jasné ocenění , zapšklou ženskou sehrála mistrovsky a zdatně jí sekundovaly i zbylé role, například rozjíždějící se mladá Barešová v roli zabejčené a nepříjemné dcery (jablko nepadne daleko od stromu), výborný Hanuš v roli obhájce a například jsem byl nadšen i přítomností Steinmasslové, která prostě dobrou herečkou je, akorát poslední dobou hodně vnímaná pouze jako poblblá bába z Ulice. Poslední dobou u nás vzniká hodně kvalitních seriálů podle skutečných událostí a po brilantním Ochránci jsem měl tu možnost vidět další, neméně kvalitní kousek...........................moje hodnocení = 8 z 10. (06.04.2022)

Když se rozbrečí, tak si hlídá, aby byla sama. Beze svědků. Jinak vystupuje s maximální věcností a tvrdou sebekontrolou. Životem znavená a skeptická zdravotní sestra Hana (Klára Melíšková) měla na oddělení následné péče v okresní nemocnici způsobit smrt pacientky. Nejprve se rozběhne vyšetřování na úrovni nemocnice, ovšem její záludně aktivní ředitel událost oznámí na policii, dotyčné nařídí dovolenou, ze které ovšem záhy zamíří do vazby. Bavila mě solidně budovaná atmosféra, nejednoznačnost figur i situací. Na malém městě se každý zná, kdekdo asi druhému závidí, rád veřejně utrousí nějakou „zaručenou zprávu“. Nejzajímavěji se jeví vztah mezi (neempatickou) matkou a (lehce zhýčkanou) studující dcerou. Brzy se objeví starší pochybné případy, novináři rozjíždějí vlastní verze, i v nemocnici je cítit napětí. A veřejnost má pochopitelně jasno, kdo je viníkem a kdo zabíjel. Melíšková jakékoliv divadlo odmítá. A je jedno, zda se shýbá nad kňučícím pacientem nebo sedí u soudu, u kterého jí hrozí doživotní vězení. Věčně stažená ústa, žádný úsměv, drsně přímé reakce. Ale furt to neznamená, že vědomě zabíjela. Bavilo mě právě veřejné vnímání jinakosti. Naopak se příliš nepodařilo samotné vyšetřování: policie sice koná, ale důkazy tak nějak (náhodně) přicházejí a divně se s nimi pracuje. Scenárista Štěpán Hulík nicméně na cokoliv zatím sáhnul, to proměnil ve zlato: napsal Hořící keř a hlavně skvostnou sérii Pustina. Mezilidské vztahy mu holt jdou náramně. (28.07.2023)

Herecký koncert Kláry Melíškové. 1)  Zdá se, že na co 37letý scenárista Štěpán Hulík sáhne, to se mu daří. Po Hořícím keři a Pustině je podepsán pod dalším čtyřhvězdičkovým projektem. Ani 33letý režisér Michal Blaško se ve své seriálové prvotině (předtím jen příštipkařil) nedal zahanbit a tak vznikla vskutku pozoruhodná minisérie._____ 2)  Výborné je i herecké obsazení. 49letá Klára Melíšková zdravotní sestru Hanu Kučerovou nehraje, ona tou hnusnou káčou doslova žije (i když mě nepřesvědčila, taková paní Klára určitě není). Získal si mě i 59letý Miroslav Hanuš (advokát ex offo) v tentokrát kladné roli věcného právníka s uměřeným projevem._____  3)  Spoiler. Poslední záběr z nemocnice naznačuje, že úmrtí pacientů pokračují. Nevíme sice, jestli jde o úmyslné konání personálu nebo o systémové zanedbání péče (teď už můžeme vyloučit snahu pomstít se sestře Kučerové), ale vidíme, že věc není vyřešena. Osobně bych dal přednost jinému konci, ale i tento je zajímavý... a snad i více ze života._____ 4)  Jen letmý průlet internetem ukazuje, že i když je příběh psaný podle skutečného obvinění sestry Věry Marešové (2014) pracující v rumburské nemocnici, neodpovídá přesně tehdejším událostem a už vůbec ne rolím jednotlivců a jejich charakteristice. Sestra byla osvobozena (2016), protože nebylo prokázáno, že se skutky, pro něž byla obžalována, skutečně staly. Znalecký posudek, podle něhož Marešová vraždila draslíkem, byl jinými znalci vyvrácen. Marešová poté vcelku úspěšně vysoudila odškodnění (2017 - 2021) za způsob, jakým média informovala o celé kauze. (30.03.2022)

Nechal jsem se nalákat příznivými kritikami z csfd - a bezpochyb souhlasím s filmem i jeho hodnocením. Proto jen dvě nepodstatné poznámky: Ústřední postava hraje (má hrát?) svoji roli tak, aby se jevila nesympatickou, avšak zároveň tak, aby bylo poznat, že inkriminovaný čin neprovedla. Potom je už snadné dokázat, že zde není žalován její čin, nýbrž její osoba, která svým bytím obžalovává či přinejmenším znejisťuje existenci těch, kteří jsou považováni za pouhé svědky... Vedlejší postavy (a to je pro mě asi největší pozitivum) zastupují právě ty "podezřelé" činy (zřejmě i trestně postižitelné), které se odhalují či vyplouvají na povrch při řešení hlavní kauzy. Tyto činy jsou tu, ale jsou zároveň mimo pozornost, jen naznačeny, protože nikdy nebudou veřejným předmětem a projednávány budou jen v rodiných a společenských kruzích...  Dovedu si představit, že film ocení především zdravotnický personál - a přitom se nad sebou zamyslím, protožr to s ním jde dost z kopce... Zkraje filmu jsem se domníval, že se bude nejspíš jednat o Marii Fikáčkovou (viz též Stanislav Motl), která vraždila kojence v roce 1960), ale dle "obětí" bylo brzo jasné, že se jedná o celkem nedávný případ Věry Marešové - snad jen s tím rozdílem, že by si po milionových odškodněních už sotva (neúspěšně) hledala zaměstnání ve svém oboru. (03.05.2022)