Podezření

Od prvých minút bolo zrejmé, že sledujeme pozoruhodné dielo. Skvelá práca kamerou a vyzretá réžia mladého režiséra, ktorému zverili prvú veľkú prácu v kariére sú ozdobou tohto televízneho filmu. Ale to najlepšie ešte len prišlo. Klára Melíšková v úlohe obvinenej zdravotnej sestry je stelesnením herectva a jej výkon si pýta všetky lokálne herecké ceny. (04.04.2022)

Rukopis této televizní inscenace je zaměřen na postižení postavy thomayerovského typu, který sice dává svým pacientům všechno, co jim dát může, ale současně neupouští od strohosti, za kterou jako introvertka skrývá své křehké lidství i nesnadný vlastní život; jen mimochodem je vidět dobře vychovanou dceru, která má sice ke své matce poněkud odtažitější vztah, ale v kritické chvíli jejího života stojí na matčině straně a pomáhá jí ze všech svých sil. V tomto ohledu je dcerou své matky, v jistém ohledu dcerou příkladnou. Zajímavá je i postava obhájce ex offo, který ve vztahu k drsné ženě jde dalekosáhle za hranice svých povinností. Jinak řečeno jde o koncert trojúhelníku Melíšková, Barešová, Hanuš a mistrovsky zvládnuté režie Michala Blaška. (27.03.2022)

Po tragických Vražedných stínech jsem byl vůči neutichající kadenci nového obsahu ze strany ČT poněkud skeptický, k mému štěstí byly jisté předsudky bezpředmětné. Podezření se skvělou Klárou Melíškovou, která konečně nemusí moc hrát a využít pro roli své klasické grimasy, je opravdu fajnovou nepříjemnou sondou do mysli i srdce ženy, která nedokázala projevovat empatie ani vysílat sympatie a na oboje téměř doplatila. Zvláště v tomto oboru je hned každý necita podezřelým numero uno. (31.03.2022)

Neskutečně civilně působící drama s místy až trýznivou dusivou atmosférou a skvělými hereckými výkony (Melíšková vyniká, ale ostatní jí velmi zdatně sekundují). Film, u něhož už hlavní téma by jistě dokázalo "zabavit", přitom se nám tu ale otevírá spousta dalších, nad kterými si můžeme ještě dlouho po skončení minisérie dumat. A to mám ráda (i když to dumání rozhodně v tomto případě není většinou až tak příjemné). Snesla bych jasnější rozuzlení, na druhou stranu i tohle mi do té série vlastně ve výsledku sedělo. Tak jako po celou dobu, i v závěru nechali tvůrci věcem prostě volný průběh, nesnažili se nějak šroubovaně utvářet situace, aby to bylo třeba více líbivé, aby postavy působily více či méně sympaticky, jejich charaktery jasněji (a více "černobíle"). Typicky mě napadá třeba scéna s dopisem, který se dal pro očekávané uronění nějaké té slzy navíc přečíst, k čemuž tady naštěstí ale nedošlo a ve výsledku to pak bylo možná o to působivější. Celkově podle mého velmi vydařený neotřelý počin, který si zaslouží plný počet a alespoň takových 85 %. (27.03.2022)

"A nemám snad právo na to bejt taková jaká jsem?" Máš - ale pak se nediv těm důsledkům, když na tom svém právu takhle lpíš. Výborná česká mini série o tom, že člověk dostane vždycky úplně přesně to, co si zaslouží. Spravedlnost kupodivu funguje, jen trochu jinak, než by člověk čekal a jen pro někoho. Být "sám sebou" a nesnažit se zapadnout si člověk může dovolit pouze pokud má dostatečně schopnosti profesní nebo sociální anebo pokud prostě nepotřebuje lidi - čti "rozhodl se, že je nepotřebuje". Bohužel tohle rozhodnutí se může někdy pěkně vymstít, když člověk náhodou zjistí, že by se mu nějaké ty sociální vazby zrovna hodily a když to, zda stráví zbytek života ve vězení závisí na tom, jak moc oblíbeným je v kolektivu. (18.07.2022)