Po čem muži touží 2

Asi podobné jako u prvního filmu. Trochu divoká a tak trochu ulítlá komedie. Ty se v české filmové historii často objevují, takže ani tentokrát neurazí. Námětově ani obsahově to není žádný zázrak. Nic nepochopitelného, není třeba nijak zapojovat mozek. Tentokrát dostal spoustu prostoru (nebo vlastně téměř celý) Jiří Langmajer, který se pěkně vyřádil, jak to umí jen on. Na nikoho dalšího už nic nezbylo. Za něj jednu hvězdičku, zbytek je opravdu blbina. (24.08.2022)

Jednička byla slušná. A bylo mi i před přečtením obsahu jasné, co se stane ve dvojce. Zase se nám tu prohazuje tentokráte Polívková s Langošem. Tentokráte se žena dostane do těla muže a uvidí, že ani chlapi ta jednoduchá zvířata, kterým stačí dobře se najíst, ukojit sexuální potřeby a strávit nějaký čas v tlupě sobě podobných to občas také nemají ipřes svoji primitivnost jednoduché.  Irena je po proměně v chlapa v šoku a s hrůzou sleduje svoji proměnu ne jen fyzickou. Je chlupatá, v kalhotkách má něco navíc, smrdí potem a prdí... Ano, takhle jednoduše podle rejži a scénáristy Havlíka lze popsat muže. Chá chá ha ha. Langoš se pitvoří, nosí dámské hadry, šišlá, snaží se mluvit jako ženská a moc to fakt nefunguje. Kde občas problikne jiskra humoru jsou rozhovory s Taclíkem nebo chlapama z práce a z fotbalu. Občas se člověk usměje, ale je tam toho inteligentního k zasmání pomálu. Spíše filmcílí na diváka zbožňujícího ten nejprimitivnější druh humoru (označuji jej jako humor krkání a prdění - a ano an prdění opravdu dojde) a to já nejsem. Dávám tedy za dvě lahvičky omlazujícího krému se spermatem jihoamerických indiánů. Slabota! * * (08.07.2023)

No od české komedie nelze čekat nic jiného než totální debilnost (Zdeňku Troško, koukám na tebe), nebo oddechovku u které člověk vypne mozek, sem tam se pousměje. Tento film spadá do té kategorie oddechovek. Přišlo mi, že se těmi vtipy ani nějak moc netlačilo na pilu, takže to nebylo ani moc trapné, ke konci to ale začalo padat do romantického filmu. Ono vlastně není divu, munice byla vystřílena v první půlce a v té druhé půlce už se to komediálně moc posouvat nemohlo. Langmajer je naprosto skvělej, ale celkově mi všichni herci přišli dobří (no dobře, já jsem hodně otupělý různými srágorami jako ZOO, 1. Mise, kde se ti "herci" nesnaží ani hrát). Trošku mě mrzí, že tam bylo málo Polívkové, ale to se asi dalo čekat (musím si pustit první díl, který jsem zatím neviděl). 65% (22.05.2022)

U prvního filmu jsem se k vlastnímu překvapení dost dobře bavil; o to větší obavy jsem měl z jeho pokračování. A ukázalo se, že jsem se obával oprávněně. Veškerá inovace spočívala v tom, že nebyl napravován šovinista ale feministka. No, a to bylo celé. Tím byly vyčerpány všechny čerstvé nápady a dál už jelo všechno ve vyjetých stopách, což byla docela pruda. Tvůrci si ale alespoň vytvořili dostatek prostoru pro zviditelnění svých chlebodárců, a to je podstatné, protože hlavním úkolem současné české filmové tvorby není bavit diváka, nýbrž zajistit dostatečně viditelný product placement. Já tedy nezpochybňuji důležitost financí ve světě filmu, jen si myslím, že by jednotlivé snímky neměly fungovat jen jako jakési bilboardy, ale měly by hlavně bavit diváka, přičemž by se mělo myslet i na lidi, které neoslovují novácké a primácké seriály. Tento snímek jsem chtěl původně zodpadovat, protože mé zklamání bylo značné, ale přestože mě už vytáčí všudypřítomnost Jiřího Langmajera, tady jsem musel jeho dokonale nastudované pohyby ocenit jednou pěticípou. / Poučení: S přáními opatrně. Pamatuj na Opičí pracku. (03.10.2022)

Jedničku jsem neviděl a asi potom ani moc netoužím, I když kdo ví, jak se říká.... Tenhle film byl jedním z těch, které nám pustili v autobuse, během návratu z firemní akce ve Švýcarsku. No, a jelikož 15 hodinová cesta se neskutečně vlekla, tak nám řidiči pustili něco na spravení nálady. No nevím, podobné filmy zrovna moc nevyhledávám – zvláště pak ty nové české komedie, ale vybírat jsem si nemohl. Nějak moc překvapený jsem nebyl – že čeští tvůrci zas „vykrádali“ nápady kde se dalo, ale hlavně díky tomu, že tu hrál Jiří Langmajer, se to dalo přežít – přiteplená role ala transka v mužském těle mu sedla. Pár vtipných hlášek a momentů se tu našlo, Taclík taky nebyl vyloženě marný. Asi nejvíc jsem „chcal“ z té jeho práce na stavbě – co se fotbalového týmu týče, tak tam byl jeden větší tragéd než druhý…Nadržená Kostková mohla dostat více prostoru… (02.09.2023)