Fabelmanovi

Tvorbu Stephena Spielberga budem asi sledovať dokým bude medzi nami. A hovorím to napriek tomu, že jeden z jeho absolútne najväčších filmov som stále ešte nevidel. No na to asi musí mať človek aj trošku náladu. Pre jeho posledný projekt to podľa mňa ale tak asi neplatí, lebo "The Fabelmans" je podľa mňa film do každého počasia a do akejkoľvek nálady. A hoci je to primárne dráma, tak sa do filmu dostane aj celkom solídna dávka dobrej komédie, kde som sa od srdca na niektorých scénkach smial. Nemám problém uveriť ani tomu, že sú to skutočne spomienky Stephena Spielberga na jeho život, jeho rodinu a jeho filmové začiatky. A je treba uznať, že sa z neho vyformoval skutočný režisérsky génius, ktorého aj menej kvalitné filmy majú v sebe určité čaro, ktoré je treba oceniť. Pretože skutočne bol schopný vidieť veci, ktoré by sme možno my nemali talent vidieť. Má určite môj obdiv ako režisér a v tomto filme si ho zaslúžil vo viacerých momentoch. Scénky v Arizone sú skvelé a myslím si, že z nich ide asi aj najväčšia dávka srdca. No za highlight filmu považujem scénku ako premietne Sam premietne svoj "Ditch Day" film. Film ma nikdy nenudil, bol som týmto príbehom solídne zaujatý a tak nejako dúfam, že si získa aj väčšiu pozornosť divákov. Pretože stojí za to byť pri tom. A mať možnosť vidieť to na veľkom plátne musí byť ohromné. Hodnotenie: A (04.01.2023)

Film, v ktorom budú filmovou teóriou vzdelaní kritici nachádzať bambilión filmových odkazov a v komentároch (pardon, recenziách) použijú množstvo odborných termitov. Ale tým sa nenechajte odradiť. Nie je to len filmová onania legendárneho starého režiséra, ale v prvom rade dojímavý funkčný príbeh skvelého rozprávača, ktorý je zase po dlhšej dobe v prvotriednej forme. Už dávno nenatočil tak nádherný film. V centre príbehu je malý chlapec a vzťah k jednotlivým členom jeho rodiny, ktorý sledujeme jak sa vyvíja behom jeho dospievania cez rôzne narážky a prirovnania k rôznym filmom a filmovým postupom, keďže je mladý filmový nadšenec, z ktorého možno raz vyrastie Spielberg. Mňa najviac uchvátil jeho vzťah s matkou (na piaty pokus už snáď toho Oscara Michelle Williamsová získa), ktorý bol vykreslený veľmi silne a mali spolu viacero dojímavých scén. Zaujímavo je znázornená láska hlavného hrdinu k filmu, keďže mu spôsobí jak veľké potešenie, tak veľmi bolestivé chvíle. Paul Dano má tiež zaujímavú postavu otca, ktorý tam síce celý čas je v pozadí a zároveň vlastne v skutočnosti poriadne nie je, ako je u Spielberga zvykom. A obidvaja detskí predstavitelia ústrednej postavy sa tiež vydarili. Ten mladší je roztomilý jak je zažratý do filmov a ten starší zvládne aj náročnejšie dramatické scény. Takže po trailery som od toho nič nečakal a dostal som na sklonku roka nečakane asi najlepší film tohto roku. Ten starý hračička na to stále má. 10/10. (27.12.2022)

Steven Spielberg je zpět u toho, co umí nejlépe - citlivě vyprávěné a na charakterech postavené rodinné drama o kouzlech objevování čehosi magického - zde zosobněného kinematografií samotnou. Dvouapůlhodinový film dokáže téměř dokonale strhnout a pohltit, přesto jsou v něm dvě tvůrčí rozhodnutí, nad kterými mi zůstává rozum stát. Jednak nechápu, z jakého důvodu musel mít hlavní herec celý film nasazené tmavé kontaktní čočky, kvůli nimž vypadají jeho oči stejně mrtvě jako oči žraloka z Čelistí. Pro mě to sabotovalo jinak velmi snaživý výkon mladého Gabriela LaBelle. A pak teda myšlenka (spoiler), že by namachrovaný antisemitský šikanátorský hovado na základě kouzla filmového média šlo za svou obětí a nejen se omluvilo, ale rovnou citově zhroutilo nad vlastní prázdnotou - nic naivnějšího a přitroublejšího jsem letos v kině nezažil. Tyhle dvě věci o to víc štvou, protože se jim dalo jednoduše předejít. Nicméně i přes připomínky u mě panuje spokojenost a zejména v krátkých scénách, kdy prostor a výborně napsané role dostanou veteráni Judd Hirsch a David Lynch, jsem měl spokojený úsměv na tváři. (07.12.2022)

Mistrovsky natočená filmová a rodinná anamnéza, která střídá momenty neobyčejného citu, v nichž Spielberg dokáže do komorního měřítka promítnout velké věci, a trochu banální kompilace známých motivů a osvědčených mouder. Několikrát se mnou film dokázal pohnout, hlavně když šlo o skvostný duet Dano - Williams, nebo když chlapecké nadšení z amatérských filmů přeloží způsobem, kdy v divákovi vzbudí pocit, že sleduje něco bezmála zázračného. Film jako médium líčí Fabelmanovi coby dvousečnou zbraň, schopnou rány hojit i nemilosrdně zasazovat. Je v tom kus rozbolavělé, ale smířlivé melancholie, která nepůsobí nijak rozměkle - na to má Spielberg pořád příliš jistou ruku. Na všech těch hezkých obrazech je přesto něco banálně pomíjivého, příliš komfortního, což dokládá anekdotický konec. Nejsilnější dojem tak zanechá vztah Sama a jeho rodičů, v němž se zrcadlí bolest i osamělost Spielbergových dětských postav. Velký respekt, lehké dojetí, ale bohužel taky pochyby, zda ve mně tenhle film reálně zanechá víc než prchavé okouzlení. (21.11.2022)

Jemně (skoro až starosvětsky) natočený snímeček, který nám sám hned v úvodu ukáže starou dobu, kdy diváky uhranul střet vlaku s automobilem. Právě tohle zachycení fascinace mladého chlapce a jeho pokus o rekonstrukci vlakové scény, přirovnání filmům ke snům a později objevení rodinného tajemství při střihání rodinného filmu na pásce u kotouče  za doprovodu klavíry pro mě určitě byly nejsilnější momenty, které si s tímto filmem budu nejvíce pojit. Ale líbilo se mi to celé a i v jiných momentech je krásná dobová atmosféra. Snad  jen trochu dlouhé, ale pokud bych Stevena Spielberga miloval, asi těžko bych mohl najít lepší film.  Je krásné, pokud někdo tahle miluje film a dokáže o tom takto natočit. A je krásné, že nešlo o žádný životopisný  blockbuster (dostal jsem ho s Elvisem) ale opravdu pro změnu skutečně obyčejný citlivý  film. (30.11.2022)