Rebel

„Jednoho dne na mě budeš pyšná. Uvidíš mě jinak. Přísahám!“ - „Na ten den se těším, Kamale.“ Ale když uvidíte vlastního syna v TV, jak pod hlavičkou ISIS střílí zajatce do hlavy, hrdost asi není to první, co ucítíte…Formou střídání časových rovin se divák postupně dozvídá, co vedlo muslimského frajírka rapujícího a dealujícího drogy v belgických ulicích vstoupit do řad ISIS. Navzdory délce je snímek poměrně poutavě natočen, nechybí mu emoce, silné scény, docela slušně natočené akční sekvence ze syrského pekla, a dojde v něm i na romantiku (velmi decentní). Za slabší bych naopak označil fakt, že toho hlavně starší z bratrů vydrží poněkud víc, než bych byl ochoten uvěřit, no a pak jsou tu ta…řekněme extravagantní hudební čísla, která asi leckomu nesednou. Celkově ale dám solidní 4*. „Myslím to vážně, Nassime. Je to klíč k ráji. A chci, abys mi ho pohlídal. Pořádně ho schovej. Víš, Nassime, tenhle pozemský život...nemá žádnou cenu. Je to jen cesta, brána do ráje. Teda, pokud se rozhodneš správně. Jako to udělal Kamal.“ (15.12.2023)

Připadalo mi, že když dojde na akci, funguje to jaksi polovičatě (one shot by se měly používat jen tam kde to má smysl, ne z povinnosti, že je to zrovna trendy) a bůhvíproč mě téměř úplně minuly ty hudebně taneční vsuvky (snad jen ta finální měla nějaký katarzní náboj). Krom toho je to ale parádní drama, které umí zatlačit na pilu tak aby to nebylo trapné dojení emocí. Pokud má divák ke vztahu k ISIS nějaké skrytě voyeurské touhy, tak tady si z velké části příjde na své. (22.10.2023)

Když se naprosto sladký marocký recitátor, jak jinak než Belgičan jako poleno, rozhodne rapovat za ISIS, vznikne spousta chytlavých, něžných, lidských a vesměs srdcervoucích hitů s filosofickým přesahem, jako například Ceinture moi avec une bombe, Lapider ta femme nebo dlouholetá jednička hitparády Aldžazíra - Détruire tous les infidèles. A podle těchto údajně skutečných událostí se kozí bratři – Adil a Billal, jak jinak než Belgičané jako poleno, rozhodli, jak jinak než s belgickými herci jako poleno (myslím, že rymejk „Flanderského lva“ by měl dneska už dost problémů s autentickým kástingem), uplácat údajně originální výpravu do nejhřejivějšího státu světa, kterou bych zcela neoriginálně pracovně nazval Požáry v Chalifátu. Nedosahuje sice strhujících či CTK (Co to kurva…?) kvalit ani jednoho z nich a dost nepokrytě na nich parazituje, ovšem i tak se jedná vcelku působivou a nesmírně romantickou výpravu do nejžhavějšího nitra nejmírumilovnějšího světového náboženství, které nám, zejména díky nesobeckým a otevřeným srdcím Belgičanů, Francouzů, Švédů, Kocába, Kohouta a Džamily, alhamdulillah již tak krásně zakořenilo i v Evropské Utopii. Vždyť přeci úplně každý se středověkou mentalitou, kdo v 21. století pětkrát denně mlátí hlavou o zem na modlitebním koberečku, je zcela jasným hladce asimilovatelným světoobčanem, apriori pacifistickým a filantropickým, kulturní a vzdělanou bytostí s přínosem pro kteroukoliv civilizovanou zemi, navíc bezesporu naprosto imunní proti jakékoliv demagogické manipulaci libovolnými bludy. Tak jen houšť, soudruzi, vždyť Paříž, Brusel nebo Stockholm už dávno potřebovali urbanisticky zmodernizovat tím tolik progresivním vypalováním a zkurvený kapitalismus zničit revolučním rabováním zotročujících a kolonizátorských kokotporátních značek ani trochu parazitickými „kulturami“. Jen bych spal kapku klidněji, kdyby nejdřív někdo vyfuckoval výše zmíněné chalífáty a ty sluníčkové miláčky ze Schengenu. K filmu vřele doporučuji mísu slaniny a výtisk Koránu na jemném třívrstvém papíru, až vás ta svačinka řádně promastí a začne projímat. (03.07.2023)

„VÍŠ NASSIME, TENHLE POZEMSKÝ ŽIVOT NEMÁ ŽÁDNOU CENU. JE TO JEN CESTA, BRÁNA DO RÁJE. …“ Zajímavej vejlet mezi syrský džihádisty. Zajímalo vás, jak to vlastně celý funguje? Nejen tam, ale co se pak děje „doma“?  /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Součástí příběhu jsou hudební videoklipy a poezie. Je to proto, že ISIS byl proti hudbě a ženskému hlasu. 2.) Film vychází ze skutečnosti. Spojuje příběhy různých rodin.. 3.) Režisér Adil El Arbi před premiérou v Cannes prohlásil: „Inspirovali nás režiséři jako Martin Scorsese, Spike Lee a Oliver Stone. Film „Rebel“ je naše „ČETA“ 4.) Thx za titule „num71“. ///                         PŘÍBĚH  *****  HUMOR  ne  AKCE  *  NAPĚTÍ  ** (31.08.2023)

NESKUTEČNÉ!!!  Tenhle film se nedá popsat, ten se musí vidět. Jsou filmy, nad kterými se zasmějete a jsou filmy, nad kterými jásáte, ale tohle je úplně z jiného soudku a jde o čisté dvouhodinové neutichající peklo poukazující na reálné události a rekrutování ISIS členů z řad prostých lidí v zemích jako je Francie či Belgie. A že teda má co ukázat – je zde totiž úplně všechno. Film se zaměřuje na jednoho z bratrů, kterého v Sýrii pod nátlakem zrekrutuje ISIS a mu nezbývá nic jiného než se k nim přidat. Snímek naprosto precizně vykresluje pocity nuceně rekrutovaných členů, kteří to zkrátka musejí hrát na obě strany, popisuje hierarchii v jejich společnosti a naprostou bezbrannost pouhých pěšáků. Vizuál je nekompromisní a všechny akce a útoky islamského státu filmuje doslova živě, jak kdyby tam divák sám byl a lítal po bojišti s nimi, za což teda klobouk dolů, jelikož tohle zkrátka netuším, jak se podařilo natočit tak přesvědčivě, syrově a brutálně. Stejně šílené je ukázání „rekruterů“ ve velkých světových městech, kteří vtahují malé děti do jejich sítě a pod záminkou „ráje“ je lákají do ISIS, kde 12letí až záhy zjistí, že z nich mají být mladí vojáci. Herecky přesvědčivý skvost, vizuálně bez chyby a abych nezapomněl, tak hudební podkres je fantastický, zejména pak „rapové artové klipy“ zakomponované do filmu jsou teda hodně next level vychytávky, které jen přidávají na gradaci a celkovému vyznění filmu. Za poslední roky za mě největší teror z podobné tématiky a neskutečně dusný snímek, který rejžové natočili úplně bez zábran a bez přikrášlování kolem, prostě jen čiré zlo a zákony přírody, kde se sekají hlavy na denním pořádku. Doteď nechápu, jak jména, která stojí za běžnými snímky, mezi kterými jsou např. Mizerové Navždy (2020), mohli vytvořit takové umělecké dílo, na které se žádné žánrové snímky nechytají a i Chalifát (2020) proti němu působí jako dětská komedie. Tohle si dám rozhodně znova. (07.06.2023)