Můj nejmilejší bar

Tak Buscemimu idú písanie a réžia tak dobre ako hranie. Trees Lounge totiž nemá špeciálne silnú zápletku, len tak plynie, avšak napriek tomu máte dojem, že má vysoké tempo a stále sa deje niečo zaujímavé, možno až napínavé, i keď to skutočne príde až na konci. Interakcie medzi postavami fungujú skvele, herci si svoje tu viac tu menej lúzerské postavy patrične užívajú a keď ide do tuhého, tak sa skvele predvedú. Predovšetkým Baldwin, nechajte sa prekvapiť. Pripravte sa na zúfalých chlapov tráviacich väčšinu času v špinavých lokáloch, avšak stále nejako bojujúcich s vlastným osudom. Možno Tommymu príliš neuveríte, že má úspech u žien, ani jeho pomerne mladý vek, ale vďaka ostatným kladom to nie je dôležité. (17.08.2023)

Skvělé. Jedna komická scéna za druhou, ať už díky 'střízlívému' a upřímnému scénáři Stevea Buscemiho nebo díky hereckým excesům. Tolik hereckých mladších tváří, které znám dnes už jen z televizních seriálových obrazovek (pravda, dnes už to je trochu někde jinde... už to není tak, že seriálový herci se snaží dostat do filmu, dnes jdou filmový herci do seriálů... aby ne, kvalita seriálů je už někde jinde), u kterých bych to nečekal a byli také opravdu k (promiňte) posrání... Jaktože nepíše více tak zábavných, upřímných scénářů, jaktože nesedí častěji na řežisérské židli (to jsem si říkal i po shlédnutí jeho 'Interview')? Opět 'bravissimo Stevie', tentokrát ovšem i v jiných tvůrčích rolí. No a Samuel L. Jackson? I když opravdu malá role, tak nejzábavnější co jsem ho viděl. (30.03.2012)

v podstatě prostinký film neřešící žádná závažná témata, pouze jakýmsi nostalgickým, místy utrápeným, ale místy i velmi milým způsobem plným naděje nahlíží na předměstský život obyčejných i trochu méně šťastných a neúspěšných lidiček. Trees Lounge je jemně emocionální snímek, který se i přesto, že vlastně pořádně nic neřeší, dokáže dotknout divákovy duše, pokud mu je prostředí nejmilejšího baru a život sympatických looserů aspoň trochu povědomý... Moc pěkné, ale mohlo to být krapet výraznější. 8/10 (29.10.2009)

:) . Tak tohle mě fakt bavilo. Civilní, subtilní, křehký, citlivý film o skutečných lidech. Buscemi mě v průběhu své kariéry už mnohokrát zklamal, ale tohle byl naopak jeho profesní majstrštyk, nebo minimálně jeden z nich. Smekám před jeho schopností dokonale vykreslit "prostý lid". Mám za to, že jeho osobní životní styl bude přece jen vypadat poněkud odlišně. Přesto z těch postav udělal lidi z masa a kostí. Platí to přitom o každé jedné z nich. Původně jsem tomu chtěl dát o hvězdičku méně s odůvodněním, že to bylo všechno prima, ale celkově o ničem. Podobně zdánlivým NIC ale žije 99,5 procenta lidí na světě. A o tom zbylém půl procentu se točí většina filmů. Vzniká tak dojem, že se ve filmech musí nutně stát něco dramatického, šokantního, přelomového... Můj nemilejší bar je jedním z jasných důkazů, že dobrý film může fungovat i bez toho. Naopak jsem si od všech těch vypjatých ústředních motivů většiny ostatních bijáků rád odpočinul. (09.09.2014)

Víc Zelenka než Jarmusch, hospodská historka bez přesahu o velkém sympatickém dítěti, které nemá jiné ambice než nějak proplout životem, slabochovi, flákači a lháři, tu a tam se projevujícím i jako citlivá lidská bytost, v lehce stravitelném, formálně nijak zajímavém balení, aneb poprvé jsem pochopil, proč lidi používají pojmy jako „figurkaření“ a „chcípáckej film“ v pejorativním slova smyslu. Koukalo se na to vyloženě příjemně, to zase ano, ale vykouřilo se to z hlavy už během závěrečných titulků. (02.11.2013)