Chladnokrevně

Film má slušnou atmosféru, jsou tam některý opravdu silný pasáže, ale taky je tam hodně takový rádoby dokumentární vaty. Třeba všechno to vyšetřování sice působí, že to tak asi jako mohlo opravdu probíhat, ale je to strašně nudný. Pořád tam akorát někdo telefonuje, případně sedí někde u stolu a čumí do papírů. Taky postavy těch detektivů jsou úplně plochý a nezajímavý. Mohlo se taky víc zapracovat na tom soudním procesu. Ten se odbyl asi za 3 minuty. Z filmu mám dost rozporuplný dojmy. Celkový hodnocení slibovalo hodně, ale mě to nějak nenadchlo. Za mě je to průměr. (19.06.2020)

Tento černobílý téměř dokumentární snímek podle novely Trumana Capote (scénář napsal sám Richard Brooks) popisuje pravdivý příběh z roku 1959. Bezcitný a protřelý recidivista, 20letý Dick Hickock, si za pobytu ve vězení naplánuje přepadení a oloupení bohatého farmáře z města Holcomb v Kansasu, Cluttera. Od spoluvězně má zaručeně pravdivé informace o 10tisících dolarů v jeho trezoru,proto se hned po propuštění chystá vyrazit do jeho domu. Na pomoc si vezme Perryho Smithe, stejně starého chlapce z rozvrácené rodiny,který nemá sebevědomí ani vzor,proto se do jisté míry v Hickockovi shlíží. Každý z nich sám je svým způsobem slaboch a zbabělec, spolu však získávají velkou sílu a odhodlání. Dohodnou se, že na místě nenechají žádné svědky, nakoupí předem potřebné věci na svázání a umlčení obětí. V usedlosti však žádnou hotovost nenajdou a neplánovaně probuzeného farmáře, jeho ženu, syna i dceru brutálně zavraždí. Vše, co ukradou, je tranzistorové rádio,hromádka nekrytých šeků a pár dolarů.S nimi uprchnou do Mexika.Událost otřese celou Amerikou. Jedinou stopou, kterou po sobě zanechali, je krvavý otisk boty. Zadrží je později náhodou, když se pokouší směnit nekryté šeky a při výsleších jeden druhého prozradí. V procesu jsou oba usvědčeni a odsouzeni k smrti oběšením. Každý z nich však vypráví svůj příběh jinak. (22.06.2010)

Chladnokrevně uděluju tři hvězdy. Jsem si plně vědom toho, že je to pro tento snímek krutý, ale mohu si dovolit mu to udělat, protože se stejně jako Clutterovi proti mý zvrácenosti nemůže bránit. Samozřejmě jsem si všiml, že je výborně nasnímán, parádně sestříhán a obsahuje velmi emotivní scény. Jenže je také na můj vkus zbytečně protahován a chvílemi až filozofickým moudrům absolventů tří tříd základní školy jsem zkrátka nemohl uvěřit. Nehodlám polemizovat o kvalitách tohoto snímku, ale prostě nejsem fanda filmů, které mne vtáhnou, sežvýkají a pak vyplivnou na zem bez toho, že by se mne pokusily alespoň trochu pobavit. (02.10.2013)

Zpočátku to vypadá prostě na mrazivou, takřka dokumentární thrillerovou záležitost, při jejímž sledování nám bude  až do konce dokonale zle z dvojice hlavních hrdinů. Jenže ono je to ještě mazanější. Zlomyslnějí. Ne snad že bych si Perryho nebo Dicka oblíbil, ne snad, že by mě přestalo mrazit a že bych jejich příběhu nevěřil, ale postupem času jsem se o těch dvou dozvěděl takové věci, že jejich počínání začalo být v mých očích tragické nejen pro jejich oběti, ale i pro ně samotné. A neodvratný konec rozhodně nepřinesl žádné zadostiučinění, naopak akorát podtrhl celou tu ošklivě smutnou bezvýchodnost. Brrr. (12.11.2023)

Mrazivý náklad ku ktorému sa do týždňa musím znova vrátiť. Len strihová skladba samotná by stála za dlhšiu diskusiu, za ktorú by samozrejme stáli aj ostatné dielčie aspekty zadaptovaného Capoteho. Quincyho hudbu však nahradiť napríklad takým Bernardom, prípadne zameniť s pasážami absolútneho ticha, podprahovo vytvárajúcom atmosféru pochmúrnejšiu než post-produkčne dosadená hudba. Tu už otázka neznie: Prečo sa podobným štýlom už dnes filmy nenatáčajú?, ale skôr: Myslíte si, že takto geniálne by to dnes ešte niekto natočil? Veľmi malá pravdepodobnosť, ale predsa, mrzí to niekoho? O to radšej a častejšie sa človek potom vracia ku klenotom ako Chladnokrvne a jemu podobným. To, čo v 60. rokoch predstavovalo film viac-menej komerčný a naviac s presahom, dnes sa rovná filmu hlboko umeleckému, určenému úzkemu okruhu fanúšikov, sprostredkovanému jedine skrz filmový klub. Inak ďalšie utvrdenie sa v tom, prečo sa vždy tak veľmi rád vraciam do obdobia Nového Hollywoodu. 90% (06.06.2012)