Prípad Barnabáš Kos
The Case of Barnabáš Kos
Režie:
Peter SolanKamera:
Tibor BiathHudba:
Pavol ŠimaiHrají:
Josef Kemr, Jarmila Košťová, Hana Sarvašová, Milivoj Uzelac st., Viliam Polónyi, Ján Bzdúch, Jaroslav Rozsíval, Anton Trón, Jaroslav Vrzala, Eduard Grečner (více)Obsahy(1)
Co nastane, když se ředitelem orchestru stane hudební diletant? Katastrofa! Barnabáš Kos (J. Kemr) je člen symfonického orchestru hrající na ten nejméně podstatný nástroj – triangl. Svému okolí je známý svou uvědomělostí a často jezdí na brigády, konference a další akce, kvůli kterým ale pak zanedbává své hraní. Jednoho dne mu přijde oznámení, že se stal ředitelem orchestru. To považuje za evidentní omyl do doby, než mu samotné vedení sdělí, že pro ně je přesně tím pravým člověkem. I přesto, že je Barnabáš přesvědčen o své nekompetentnosti, nemá na vybranou, neboť proti rozhodnutí vedení jít nelze. I když Barnabáš získal novou funkci, v níž se jen horko těžko orientuje, stále hraje s orchestrem. Zde přichází na to, že mu s novou pozicí jdou všichni na ruku a ve všem mu vyhovují. Dříve nenápadný trianglista se naráz stává sebevědomým a neústupným inovátorem a opilý mocí začíná přetvářet orchestr podle svého, hodlaje uskutečnit svůj velký sen – sólo pro triangl… Satirickou komedii z roku 1964 podle povídky Petera Karvaše natočil režisér Peter Solan. Zcela otevřeně z ní zaznívá kritika tehdejších praktik socialistického Československa, ale také kritika lidského pokrytectví a pochlebování jako takového. Nemluvě o tom, jak dokáže moc změnit člověka. (Česká televize)
(více)Recenze (61)
Vynikajcí satira, opravdu dokonale trefený co může udělat blb ve funkci. Zajímavý byl i vizuál filmu, takový chladný až to bylo hsnusný. Jediný minus je předabovani J.Kemra jeho hlas je natolik specifický, ale především herecký že by film povýšil ještě na větší zážitek a nevěřím že by to ve slovenštině nedal. ()
Začátek byl velmi rozpačitý, něco jako Wimmer, co žere uherák při koncertu. Kemr, největší blb ač angažovaný, je trianglista, čili zcela zbytečný. Teprve až se stane riaditelom, vymyslí projekt koncertu pro triangl. Nakonec z těch blbostí, co natočili Slováci v šedesátkách je to jediný dívatelný film. ()
Óda na triangel vo forme komunistického hudobného artu, kde sa dokonca objavujú prvky kritiky papaláštva a protekcie. Výsmech neschopnému riaditeľovi s obrovskými ambíciami prerastá až do celospoločenskej kritiky. Napriek tomu to veľmi záživné nie je a dabing všetkých hercov, nielen Kemra, to celkom kazí. Film sa nestal trezorovým asi iba kvôli svojej nevýraznosti. –––– Triangel nie je o nič horší nástroj ako husle alebo klavír. –––– Triangel je nástroj netušených možností. ()
"Kdo by byl proti trianglu, byl by proti všemu krásném, co jsme tady vytvořili..." O triangl tu samozřejmě vůbec nejde. Spíš je to poměrně zdařilá absurdní satira na politické poměry (možná nejen) v socialistickém Československu. Může se to zdát až k smíchu, kdyby to tedy nebylo spíš k pláči…"Soudruh Kos je, pouze teoreticky, neschopný. Ale co jsme potom my, kteří jsme ho navrhli a schválili..." :D Jediná věc, která mi na tom nesedla, byl do slovenštiny předabovaný Josef Kemr. ()
Barnabášův případ skutečně připomíná triangl. Dlouho to šlo vše stejně, tedy rovně, pak rychle nahoru, a zase rychle dolů. Soudružský byrokratický systém v abstraktně absurdním provedení, zvyšující sebevědomí jednomu introvertnímu, oddanému hráči na bezvýznamný nástroj. Bezvýznamnost ovšem nabývá na významu, a to nejen u nástroje. Kos se zapracovává, vždyť i ti soudruzi ze zapracovali, tak jen směle do toho. Novátorství, nebát se experimentovat a jít si za svým. Tedy, jen do doby, než přijde další dopis, ovšem, není to tak lepší ? Ani fakt, že pan Kemr nechal svůj hlas na Barrandově, nějak výrazně nekazí tuto výbornou, satirickou záležitost. ()
Galerie (18)
Zajímavosti (8)
- Původní slovenskou povídku Barnabáše Kosa vzestup a pád z cyklu V objetí musy, najdeme v povídkové sbírce Petera Karvaše Čert nespí (1954). (NinadeL)
- Josefa Kemra (Barnabáš Kos) namluvil Ivan Krivosudský, Milivoje Uzelace (dirigent Ruman) namluvil Michal Belák, Naďu Hejnú (Ružičková) namluvila Oľga Adamčíková. (ilclassico)
- Mezi skladby, které ve filmu hraje symfonický orchestr, patří např. Italské capriccio op. 45 Petra Iljiče Čajkovského nebo Dvořákova „Novosvětská symfonie“. (HonzaBez)
Reklama