Co takhle svatba, princi?

Tuto pohádku mám velmi rád. Skvělí herci (možná trošku otravný Nárožný) a velmi povedené písničky zdobí tuto televizní pohádku. I prakticky jen ve dvou studiových místnostech lze natočit laskavý příběh o lásce a jejích trampotách, která neustále baví i dojímá. Herecké obsazení je nejen vynikající, ale herci své role také pěkně hrají, snad i díky vtipně napsaným dialogům. (24.12.2010)

Mně se todle prostě strašně líbí, a i když to má semtam hluchá místa (hlavně scény u astrologa), je vidět že si natáčení všichni užívali a to včetně zpěvaček a textaře. A kór scény v trůnním sále a při noční přípravě na soutěž jsou prostě nabité hláškami. "Babetka se píííchláááá!" Trio Nárožný - Bohdalová - Bedrna je prostě bezkonkurenční. (24.12.2010)

Na jednu stranu je to až tak moc přeslazené těmi písničkami a těmi bohatými barokními kostýmy. Na druhou stranu ty interiéry, především v těch tmavých pokojích, hlavně v tom hnědém pokoji s globusem a dalekohledem, to vypadalo tak strašně televizně a nízkorozpočtově. Ale co se mi nejvíce nelíbilo, tak to byl ten děj, který mě nijak nezaujal. Princezny soutěží o prince ve škrábání brambor... Sice je to hlavně o písničkách než o pohádce, ale tohle je slabý. PLAVÁČEK byl v podobném stylu a ten se povedl. [6247. hodnocení, 154. komentář, 69%] (01.01.2019)

Příjemná televizní pohádka opentlená krásnými písničkami. Ivana Andrlová, coby chytrá a prostořeká zrcadelnice zaboduje na královském dvoře. Skvělé herecké obsazení je dalším lákadlem pro tento hit poloviny osmdesátých let. Skutečně to hit byl. Co si třeba pamatuji, tak se todo dílo zařadilo mezi ty, které si idé rádi nahrávali na video. Vezměte v potaz to, kolik tehdá stály videokazety a jak málo byly k sehnání. (28.06.2007)

Pamatujete si ty scénky, jak Wimmer učí Černocha nějaký umělecký obor a ten je úplné dřevo? Tak tady pochopíte, že to nepředstíral, větší dřevo jste hrát prostě vidět nemohli. U ostatních zpívajících figur byl zvolen jiný postup, také s nešťastným výsledkem. Např. Andrlová už v jiné Chalupově/Adamcově pohádce dokázala, že zpívat umí. Tady se jen zářivě usmívá a Iveta Bartošová se do jejích úst ne a ne trefit, což je problém všech nebo téměř všech přezpěváků. Tady aspoň to spojení zpěvačky s herečkou i postavou ladí, což se nedá říci o ostatních, navíc třeba spojení Kretschmerové s Holanovou (bojovná princezna) je vysloveně bizar (Holanová i Heidi si klidně mohly střihnout obě princezny samy). Ovšem opravdové zlo (vedle Černocha a jeho proslovů) je rodinné duo Jiří Zmožek (hudba) - Marcel Zmožek (zpěv prince - nedá se to přežít). Výstupy krále Nárožného s královnou Bohdalovou (a komorníkem Bedrnou a samozřejmě kronikářem "Pravčický zapiš to"), kvůli nimž stojí za to pohádku vidět, jsou jak z jiného filmu a bez nich by to byl - i přes něco jiných ucházejících segmentů - téměř odpad. Pokud jde o děj, myšlenku a mravní ponaučení celé pohádky, je to zas o nějaké hezké služce, která chtěla sbalit prince, ještě než ho viděla, a nakonec ho taky sbalí. Cílová skupina je tedy jasná a žádné řeči o urozenosti srdce a správné vládě to nezakryjí. Na druhou stranu nelze v této souvislosti přeslechnout neustálé narážky na "domácí" poměry a na to, jak to mají "venku". To byl tenkrát jeden z obvyklých dovolených způsobů společenské satiry a je docela fajn slyšet to aspoň v rámci možného v pohádce pro děti. Povzdech královny o šití u Priora oceníme už jen my pamětníci. (27.08.2016)