Tajemný předmět touhy

Ať už byly důvody obsazení hlavní role dvěma herečkami jakékoliv, já ho shledala jako rušivé. I když si uvědomuji, že obsazení dvou žen s různým temperamentem i způsobem herectví byl záměrný, přesto mi připadá jako zbytečný. Luis Buñuel je uznávaným režisérem, řekla bych takřka glorifikovaným, ale to neznamená, že jeho filmy se budou líbit každému bez výhrad. Má svůj rukopis, jeho vyprávění bývá často rozvláčnější, hlavní téma se často opakuje. Přesto si myslím, že Tajemný předmět touhy může i dnes oslovit. (08.07.2014)

Nerovný sexuální a citový vztah mezi stárnoucím mužem a výrazně mladší partnerkou je jedním z nejčastějších motivů, které se v uměleckých reflexích lidských vztahů objevují. Buňuel se dívá na svého touhou posedlého pošetilého muže s pochopením (konec konců, měl v době natáčení 77 let a byl vlastně starší než jeho hrdina), ale zároveň, jak je to v jeho tvorbě ostatně typické, i s neskrývaným ironickým nadhledem. Jedna manipulativní temperamentní hysterka s pokryteckou matinkou dokáže donchuánovi v letech řádně zatopit. Buňuel se zároveň vysmívá tradičnímu měšťáctví a partnerským pravidlům, které ze setrvačnosti přetrvaly z dávno minulých dob. Využil svého oblíbeného "dvorního" herce Fernanda Reye a půvabů mladičké Carole Bouquet, a vznikla tak zábavná hříčka o tom, že ne všechno je k mání a ne o vše stojí za to usilovat. Celkový dojem: 90 %. (13.11.2013)

„Ozbrojená revolučná skupina Ježiša Krista.” • Skrátka: španielsky provokatér č. 1 - Luis Buñuel, ani vo svojom úplne poslednom titule s názvom - Cet obscur objet du désir [Ten temný objekt túžby], zrejme ani tentoraz ne[z]ostal svojej klasickej štipľavej povesti absolútne nič dlžným, i keď by som zase na druhej strane rovnako tiež predsa rád podotkol i to, že sa vskutku práve teraz akoby držal na uzde, ak teda aspoň nepočítam i zopár naozaj »šteklivých scén« s ústrednou protagonistkou Conchitou, ktorej rozhodne zručne sekundoval aj jej mužský náprotivok Mathieu Fabert v podaní «španielskej legendy» Fernanda Reya, ktorý s daným buñuelovským autorom síce nespolupracoval po prvýkrát, no v tomto prípade sa podľa mňa ani zrovna nejednalo o ich najlepšiu spoluprácu. Tou by ale totižto mohla byť najmä konkrétne táto z roku 1972: Le Charme discret de la bourgeoisie. • Nerád by som totiž ďalej bližšie čokoľvek špecifického prezrádzal, no zároveň by som vás maximálne tak naďalej navádzal snáď len k tomu bodu; sa asi iba hádam najviac zamerať na postavu Conchity, či si vôbec všimnete príslušné zmeny na jej fyziognómii; čo pre mňa osobne určite predstavovalo rušivé prvky, zatiaľ čo pre takého protagonistu Mathieua Faberta, mimochodom španielsku obdobu "Humperta Humperta" [postavu z Nabokovho románu Lolita; pozn. recenzenta] - napokon asi ani nie, ktorý bol mimoriadne traumatizovanou osobou predovšetkým len z toho prostého hľadiska, že sa akosi stále  „nemohol dostať do ženských nohavičiek,” čo bol v podstate i akýsi hlavný leitmotív daného kinematografického diela, ktorý sa ale postupom času stával príliš stereotypným a opotrebovaným, pretože okrem toho daný titul neprispel extra ničím zaujímavejším, čo by následne stálo za väčšiu pozornosť; skôr na mňa zapôsobil až celkom neadekvátne v tom ponímaní, že sa mi nejako nechcelo správne [u]veriť tomu, že by si ústredný hrdina / nehrdina - nechal takto extrémne skákať po hlave?! • Ďakujem veľmi pekne, ale viackrát si neprosím ďalšiu porciu dotyčného 'buñuelovského' pokrmu; na jedno prežretie bohato stačilo... (27.03.2024)

Nejlepší práce s nevěrohodným vypravěčem a jím ohnutou realitou v sexuálním vztahu tak zhruba od Lolity. Mathieu si během jízdy ve vlaku jistě hodně přibarvuje a divák, srovnávaný s dychtivými a senzacechtivými cestujícími, mu chce i nechce věřit. Skvělá hra sedmasedmdesátiletého Bunuela. Ke stáří točil zdaleka nejlíp. 4 a 1/2 (07.12.2013)

Na diskuzi, která tu probíhá okolo dvojího obsazení hlavní ženské role dává zásadní odpověď sám Luis Buňuel ve svých pamětech "Do posledního dechu" (česky MF 1987, Jiří Krechler - bookman 2004). V této knize se čtenář zároveň dozví o režisérově záměru navodit v "Tajemném předmětu touhy" atmosféru nejistoty a strachu z atentátů a terorismu i o nečekaném výsledku této snahy po uvedení filmu do kin. Časy se mění, některé problémy však pohříchu zůstávají. Zajímavý a obsažný článek k 6 posledním Buňuelovým filmům zde: www.nostalghia.cz/pages/andele/bunuel/txt/of/holanec/index.php (27.06.2007)