Mnichov: Na prahu války

Výpravný a audiovizuálně hodně povedený historický příběh, který kombinuje skutečné události s fiktivními. Ale zatímco ty první jsou přinejmenším zajímavé, ty druhé ani trochu. Dokud se Mnichov pokouší být politickou rekonstrukcí, funguje velmi slušně i díky Jeremymu Ironsovi v hlavní roli, ale jakmile se chce stát špionážním thrillerem, celé se to zadře. Není to napínavé, zajímavé ani zábavné. A závěr, který popře vše, co psala historie i samotný filmový Mnichov, je už regulérní fackou divákovi. A zcela zbytečnou. (26.01.2022)

Zmatený revizionismus, který sice vychází z reálných událostí, ale mocně si pomáhá symbolickou licencí tria mladých hrdinů, kteří ztělesňují iluze i zdravý úsudek. Problém je, že historický kontext je na úrovni war for dummies a fiktivní linie s utajeným dokumentem (předávaným přímo během konference) je šablonovitá a nepříliš promyšlená. Výsledek je občas napínavý, málokdy charismatický, přitom v historickém vyznění zvláštně alibistický, když zároveň žaluje (plané naděje) a omlouvá (jinak to v dané konstelaci udělat nešlo). Mnichov a čachry se Sudetamu vyzní jako mechanická kulisa bezpohlavní špionážní story. Základní message "na obou stranách byli dobří, morální lidé" je sice hezká, ale taky úplně řídká a bez nějakého doznění. Schwochow se to sice snaží kineticky zrychlit a přitáhnout na tělo postavám, to ale tohle schémátko lidštější nedělá... Zlatá Koruna. (06.02.2022)

Briti si robia apológiu Mníchovskej zrady. Oni vlastne boli tí mierotvorci, vôbec nikoho nenechali v štichu, oni mysleli len na dobro Európy. Pritom ich zrada sa nedá ospravedlniť ničím, ako spojenci zlyhali na celej čiare. A aj keby sa dnes opakoval podobný scenár, vybrdli by sa na nás podobne. V podstate sa vysrali aj na Poľsko. Veď keď ho Hitler napadol a tým sa začala 2. svetová vojna, tak zo strany Nemcov to bola Blitzkrieg a zo strany spojencov len Sitzkrieg - teda oficiálne vyhlásili vojnu, ale nerobili vôbec nič, pokiaľ nenapadol Hitler aj ich. Apropo Hitler, to už nevedeli nájsť herca, ktorý by sa aspoň trocha podobal? To si myslia, že hocjakému komparzistovi nasadia polfúzik a už vyzerá ako Hitler? (22.01.2022)

Můžu pochválit exteriéry i interiéry, natočeno to bylo velmi pěkně, ale stálo mi to za víc jak dvě hodiny času? Neřekl bych. S tím, že nás Britové a Francouzi svého času použili jako tribut pro jednoho z největších zmrdů v dějinách, bych se se zaťatými zuby smířil, ale to, co předvedli tvůrci tohoto snímku, mohu nazvat jedině ostudou. Británie a Francie se po Velké válce staly strážci evropské demokracie a v této roli hanebně selhaly. Ne, nejen v osmatřicátém, začalo to neustálými ústupky při porušování Versaillské smlouvy, což vlastně vedlo k jejímu úplnému zašlapání do země, pak se mlčelo při anšlusu Rakouska, a ve finále byly herr Hitlerovi darovány Sudety. Neville Chamberlain vyšel z jednání s Führerem jako úplný idiot, ale tvůrci filmu dokázali i z jeho zbabělosti, samolibosti a nedostatku soudnosti udělat jednu velkou přednost během jediného dialogu v letadle. "Stojíme za Čechy!", to bylo jako co? Kam se tvůrcům zatoulal fakt, že v té době ještě rok existovalo Československo? Kromě toho se jako již tradičně nepodařil Hitler. Kurňa, vždyť i u nás umí filmaři vystřihnout luxusního Jonáka, tak kde je problém? Duce dopadl podobně, Chamberlain byl ovšem dokonalý. Největším hnusem byl ovšem fakt, že se touto záležitostí Britové dokázali obdivně poplácat po zádech, přestože všichni vědí, kam to celé vedlo. I když.... Možná nevědí, lidé často zapomínají, případně využívají svou selektivní paměť. / Poučení: Kéž by nějaké bylo, ale lidé jsou zjevně nepoučitelní. (30.03.2024)

Myslel jsem, že bude větší problém líčení domácí protihitlerovské opozice, ale koukám, že víc vadil výklad smyslu Mnichovského diktátu. Já s tím problém neměl, protože takhle to proběhlo a takhle si to zdůvodňovali. Sporné může být až tvrzení před závěrečnými titulky, nicméně jsou tam zmíněny i jak kritika Chamberlaina, tak jeho následná rezignace. Filmu dost ubíralo na napětí, že všichni víme, jak to dopadlo. Nicméně jsem nakonec ocenil, co mi zpočátku vadilo - jasné a pompézní obrazy jakoby navozovaly atmosféru, že elity si při takovém blahobytu nedokázaly připustit, že stojí na pokraji války. Líbily se mi výkony všech hlavních herců (vč. Matthese jako uměřeného Hitlera), ocenil jsem zvláště kontrast mezi zkušenostmi (Chamberlain) a dlouhodobými vizemi (Hitler ji prostě měl, jakkoli zvrácenou) a prudkým mládím (třebaže v tomto případě bylo i za to prozíravější). A tam ještě kontrast mezi klidnějším a už usazeným Britem a vyděšeným svobodným Němcem. Hodně se mi ale nelíbilo, že nakonec postavili vedle sebe britskou a německou naději, dokonce s patřičně romantickým osvětlením (o co působivější byla Britova předtucha letecké bitvy o Británii). // 70% // P. S.: Možná mi ten stále přezíravý pohled Západu nevadil, protože v současnosti se my jako jeho součást chováme podobně: bez účasti dotčené země (Ukrajiny) jednáme s agresorem (Ruskem) o anexi jejího území, abychom odvrátili válku. A taky mu přikyvujeme, že podobně jako tehdy Sudety, teď východ Ukrajiny a Krym jsou stejně většinově ruské (Sudety tehdy německé) a byly staletí součástí jeho impéria. (30.01.2022)