Labyrint

Tohle je zvláštní mix žánrů. Je zde mysteriózno, stará legenda, svět imaginárních přátel, muzikál, křesťanské prvky, muppetí šílený humor, hromada fantazie, spousta špílců (u nichž se člověk neřehtá, jen pousměje, ale udělá to dobrou náladu) atd. Popravdě mi na filmu nejvíc vadí ty písničky - ne všechny mají úplně hloupé texty, nějaké mají i přesah, ale málo platné, melodické moc nejsou. Kdysi jako dospívajícímu se mi moc líbila Jennifer Connely (ty její doširoka otevřené a dobře nasvícené oči!), ale dnes s odstupem vidím, jak macatá na svůj věk vlastně byla a dokonce snad se jí už rýsovala druhá brada - a to jí bylo 16! Ale jinak si nemám na co stěžovat. Hromada fantazijních i fantaskních prvků, odkazy na potřeby přátel i jen tak, křesťanské schopnosti odpuštění a lásky bez podmínek, skvělé kulisy a ty vtípky často jakoby bokem... Líbí se mi to i po letech. (28.01.2021)

Unikátní směs naivity, fantazie, bizarnosti, podhádkovosti a rocku 80. let. Úchvatné gobliní město, hravé příšerky. Lehce béčkové, sympaticky odlehčené a hudebně taneční. Zastaralé, ale s magií a kupodivu i s myšlenkou (chvíle, kdy je hlavní hrdince předkládán ve formě hraček celý její dosavadní svět). Všechny předpoklady pro kult. (22.04.2019)

Hned v úvodu si můžeme vychutnat Bowieho muziku. Po chvíli se v záběru objeví mladička Jennifer Connelly citující verše. Dívka žije ve vlastním světě pohádek. Cítí se nepochopená vlastními rodiči, protože rodiče věnují veškerou svou pozornost malému Tobymu. Sarah si přeje jedinou věc, aby si skřítkové odnesli Tobyho pryč. Nebyla na své přání opatrná a vyřkla ho na hlas. Přání se vyplnilo. Malého chlapce si skutečně skřítkové odnesli do pohádkové země. Skřítkové začali řádit po celém domě. Řádění skřítků překazil až jejich král Jareth, kterého hrál David Bowie. Toby je ukryt na jeho hradě. Sarah chce Tobyho získat zpět. Má na to však 13 hodin. Čas, jak všichni víme, je velmi neúprosný. Sarah musí projít labyrintem, jinak z jejího malého brášky bude další skřítek. Na své strastiplné cestě se setká s nejrůznějšími bytostmi. Doprovází jí skřítek, kterému dala na oplátku náramek z umělé hmoty. Nezbávalo ji proto nic jiného, než skřítkovi uvěřit, že jí pomůže najít správnou cestu. Málem spadli i do bažiny věčného smradu. Tam se stačí jen z lehka namočit a smrdíte po zbytek svého života. Tobyho nakonec vysvobodila. Při sledování Labyrintu jsem si vzpomněla na další osmdesátkový skvost, mám na mysli Nekonečný příběh. Škoda, že jsem tenhle pohádkový příběh neviděla jako dítě. Určitě bych na něj měla nostalgické vzpomínky, které by mě hřály u srdce. Hudba Davida Bowieho byla příjemná, hodila se sem akorát, stejně jako sám zpěvák, protože on je také bytost z jiného světa, která do takových pohádek patří. (16.11.2009)

Tohleto mi nějak uniklo a dnes už z takového příběhu prostě nemůžu mít to, co bych z něj mohla mít jako malé děcko. Jsem zvědavá, co na to budou říkat moje děti, až jim to pustím. Pak možná komentář rozšířím o jejich pohled. Za mě tedy zatím kouzelné figurky skřítků, spousta pěkných nápadů velmi přesvědčivá bažina věčného zápachu. (16.04.2013)

Klasika mého dětství, kterou jsem opravdu hltal a v předškolním věku zhlédl snad 1000x. Na tu dobu naprosto dokonalé triky a celý ten fantasy svět je tak pohádkový a přitom reálný. Samozřejmě bez skvělých hereckých výkonů (a hudby!) Davida Bowieho a Jennefer Connelly by to nebylo ono. Opravdu máloco bych tomu vytknul. Na 5 hvězdiček si nejsem jistý, jestli to objektivně má, ale ten vztah k tomuto filmu mám tak silný, že nemůžu jinak. (19.05.2011)