Konference ve Wannsee

Konference ve Wannsee je silně autentický a sugestivní film, který Vás vtáhne až do středu samotného zla. Mé první setkání se Stanleym Tuccim. Své role, přímého vykonavatele zla, Adolfa Eichmanna, se zhostil naprosto excelentně. A Kenneth Branagh jako nejvyšší představitel SS, Reinhard Heydrich, mě svým chladnokrevným ztvárněním naprosto šokoval. Snad ještě v žádném filmu nebyla jeho postava tak přesvědčivě a bezcitně znázorněna. Ten jeho bezelstný, dobrotivý úsměv, za nímž se skrývá to nejodpornější zlo a jeho pevná rozhodnost, ve mě vyvolával silné mrazení. Je až neuvěřitelné, jak snadno a samozřejmě nejvyšší představitelé Třetí říše nad lejstry, dobrým pitím a jídlem, rozhodli o osudu milionů lidí... Co kdybyste u toho stolu seděli Vy a do vašich očí by se jako žiletky zabodával pronikavý a nemilosrdný pohled toho blonďatého árijce? Odporovali byste mu, nesouhlasili, nebo byste jen seděli, tiše uvažovali po svém, protože byste věděli, že stejně nemáte na výběr a že tady jde o něco mnohem většího a strašnějšího, co už stejně nikdo nedokáže zastavit... (25.01.2007)

Ach tyhle dramatické pseudodokumentární >rekonstrukce< historických událostí, navíc s takto >politickokorektně< citlivým a stále z hlediska historických faktů neuzavřeným tématem... Každopádně z pohledu čistě uměleckého je naštěstí tahle >televizní inscenace< inscenována velmi zdařile a tak jí lze poctivě přiznat alespoň to vítězství formy nad obsahem... Snad jen poněkud (jak je už ale bohužel dobrým naším čéesestéváckým zvykem) degradované rádobyvylepšujícím a přitom plochým českým dabingem a vskutku debilním ořezem obrazu z 1,78:1 na 4:3, což v mnoha situacích (většinou dialogy s detailním záběrem na diskutující - a vy sledujete část jakési hlavy hovořící k obdobnému torzu z taktak viditelných úst a nosu společníka) trýzní duši vnímavého diváka pomalu více, než ty absurdní hrůzy, vypouštěné zúčastněnými protagonisty z úst. - - - P.S. Asi to právě na tomto místě vyzní velmi >nekorektně< a cynicky, ale myslím si, že už by mělo konečně dojít k nějaké té Konferenci v Praze, konečně řešící všechnu tu bídu naší (pseudo)veřejnoprávní... :-( (02.04.2007)

Nikdy som o konferencii vo Wannsee nepočul, ani nečítal, čo je pri mojom slabšom záujme o históriu pochopiteľné. Aj keď sa väčšina filmu odohráva v jednej miestnosti, nemusí sa vnímavý divák obávať nudy. V postupnom zjednocovaní stanoviska je možné nájsť vzdialenú podobnosť s filmom Dvanásť rozhnevaných mužov, i keď v jednom prípade rozhodovala reálna moc a v druhom argumenty. U Konferencie vo Wannsee na mňa najviac zapôsobilo, že tam prebiehala diskusia, prezentovali sa názory, argumenty a divák si uvedomoval, že touto takmer akademickou debatou sa približuje dohoda, ktorá bude stáť životy väčšiny európskych Židov. Jedinou drobnou výhradou, ktorú k tomuto zaujímavému filmu mám je, že by sa možno našli herci, ktorí by sa viac fyzicky podobali stvárňovaným osobám. Aj keď by neboli herecky tak na výške ako napr. Kenneth Branagh, Colin Firth a Stanley Tucci. (12.06.2015)

Velmi slušná rekonstrukce jedné ze zásadních událostí druhé světové války. Člověk má místy pocit, že sleduje skutečné jednání, protože přístup (chlad, nadšení), který dokázali herci vtisknout svým postavám, když mluví o deportaci ("čili zastřelení") milionů lidí, je zcela realistický. Už jen z historického hlediska by měl být tento film zaznamenán. P.S. Všiměte si trestů a osudů aktérů "konference" uváděných v závěru filmu. (22.04.2007)

Komorní drama o "čaji o páté", kde se jen tak mimochodem projednává jeden z největších zločinů proti lidskosti. Odosobněně, se společenskými úsměvy. Předpokládá se, že jste s historickými fakty seznámeni, a tak se příliš nepodává pomocná ruka. Z výsledku (myšleno filmového) mrazí více než byste řekli, že je vůbec možné, když se jedná čistě o "interiérovou konverzačku". Skvělí jsou hlavně herci; a to všichni bez výjimky. Ovšem Heydrich v podání excelujícího Branagha je kapitola sama pro sebe. (26.01.2005)