Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Kontroverzní film podle románu Liona Feuchtwangera (1925) vyrobený na zakázku říšského ministra propagandy Josepha Goebbelse. Příběh se odehrává u dvora vévody z Wurttemburgu v době, kdy ambiciózní židovský obchodník Oppenheimer díky úplatkům obsazuje post finančního poradce. Postavení Židů ve společnosti je špatné, do některých měst nemají vůbec povolen vstup, a tak Joseph Süß Oppenheimer chce využít svého vlivu u vévody a nařízení nechat zrušit. S přibývajícími úspěchy jsou jeho plány postupně stále smělejší... Je paradoxem, že spisovatel Lion Feuchtwanger patřil ve své době mezi nejznámější antifašisty a po 30. lednu 1933 musel před Hitlerem emigrovat do Francie. (dopitak)

(více)

Recenze (62)

classic 

všechny recenze uživatele

PLUSY: Kvalitná réžia, a taktiež aj kamera + herecký ansámbel ! Je mi jasné, o čo v tomto prípade ide, ale i napriek tomu, mi svedomie skrátka nedovoľuje len tak ľahostajne „ocejchovať” film odpadom, i keď veľmi dobre viem, aké boli jeho skutočné zámery. MÍNUSY: De-facto, je to obyčajný PAMFLET, ale s extrémne silným účinkom, ktorý v podstate len umocnil variže väčšiu nenávisť voči židovskej populácii, čiže nadobro ju spečatil, až na rad prišla už záverečná bodka... ! Ďalej, jedná sa takisto i o veľmi nebezpečnú propagandu ríšskeho ministra Josefa Goebbelsa, ktorá bola vôbec najsilnejšia v dobe svojho vzniku, keď ani teraz sa nedá povedať, že by sa niečo zmenilo ! Je to bezcitné, zvrátené a surové, ale vezmite si trebárs snímok Zrodenie národa z roku 1915, od « otca filmovej réžie » , Davida Warka Griffitha, ktorý je rovnako rasistický a kontroverzný, ak nie ešte o čosi viacej, že je extra zameraný na ponižovanie černošskej rasy, keď má navyše oveľa lepšie hodnotenia a recenzie dohromady, a tak potom, kde je vlastne pes zakopaný, a pritom neobhajujem ani jednu stranu ! Alebo, taký klasik typickej americkej kinematografie - John Ford, ktorý vykresľoval Indiánov, veď viete ako, ba ani veľký Cecil B. Demille nebol žiadne neviniatko, čiže Hollywood je pomerne odjakživa nasiaknutý samým rasizmom, že nemeckí fašisti sa na všetkom iba hlúpo priživili (využili situácie), a rozmýšľali ste vôbec nad tým, kto ich zo začiatku vpravde financoval ? PS: Harlanovi a spol išlo predovšetkým o maximálne očiernenie ŽIDOV, ako takých, s tým, čo by sa mohlo stať, ak by sa oni dostali k moci... Rozhodne cielene premyslená, pomýlená ideológia. ()

_aandyy_ 

všechny recenze uživatele

Hvězdičku si to zaslouží. Za formu - nikoli za obsah. Pokud se odpoutám od jakékoli propagandy, která je bohužel velice zdařilá, vizuálně je to vlastně docela hezké. Bohužel téměř všechno, co se tam nachází ("podle skutečné události", podrazy na vévodu, zboření kovářova domu) na mě působilo tak nesnesitelně odpudivě, že nemůžu hodnotit jinak. ()

Reklama

Marla Singer 

všechny recenze uživatele

Všem, kteří Žida Süsse nazvali průhlednou/tupou propagandou, bych v rámci filmového masochismu doporučila shlédnout Věčného žida. Zvrácený (bráno doslova) 'dokument' na plošné vymývání mozků velkého německého národa (popř. přidružených podnárodů) zachází do netušených krajností a cílený dopad na soudobého diváka byl vzhledem k návštěvnosti mizivý. Naproti tomu Süss ideologii umě podsouvá a sází na vizáž historické fresky – koneckonců, v Evropě má antisemitská politika i tradice pogromů dlouhou a bohatou historii. Z dnešního pohledu film samozřejmě zaostává, ale rozhodně to není nijak tragické – zásluhou německé filmové elity. Ano, staví na kostýmech a dekoracích, takže působí dost toporně (rozuměj divadelně), ale scény s mučením 'přes okno' a zasněžená poprava žádné ohledy na stáří snímku nepotřebují. Jediná sympatická postava snímku, která se nechová, jakoby jí v žilách kolovala rtuť, a nemáte nutkání jí umlátit tupým předmětem (tzn. kladným hrdinou), je překvapivě Oppenheimer. Jeho hedonistická poživačnost u dvora podle kréda ženy, víno, zpěv mu propůjčuje přitažlivost dnešních záporáků. Jako 'zástupný příklad' žida v rámci nacistické propagandy příliš nesedí – pro posun ve společenském žebříčku se vzdal svého přesvědčení a přizpůsobil se většině. Navíc přestože židům umožnil vstup do Stuttgartu, je pro svou bezpáteřnost komunitou prakticky vyloučen. Manipulační přešlapy ale dokonale vyvažuje stokrát omílané zneužití neposkvrněné křesťanské dívky (a abychom si nebrali do huby jen Německo – viz. například Hilsneriáda) P.S.: Díky Exkvizitorovi za asociaci s 1984, sedí skvěle .-) ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Odporná propaganda, ale na druhou stranu ne tak tvrdá, jak jsem původně čekal. Místy nechtěně směšná, ale překvapivě docela napínavá a nenudící, i když konec se dá samozřejmě docela dobře odtušit. A snaha vyjevit Židy jako tu nejodpornější a nejproradnější pakáž se místy vcelku míjelo účinkem. Dohromady mi to dává 2*. ()

Opsha 

všechny recenze uživatele

Těžké, přetěžké, takový film hodnotit. Ideová stránka je opravdu nechutná a dost prvoplánová - na druhou stranu, film je to natočený opravdu dobře a evidentně ne za malý peníz. Když si ho porovnám po technické stránce s českými konverzačkami té doby, natáčenými výhradně v ateliérech, ve velkých celcích a maximálně s pěti herci v záběru, Žid Suss vychází jako film, který (samozřejmě bez idiotské ideologie) by bez problémů mohl fungovat i v barvě. Detaily, davové scény, pěkné exteriéry - tímhle film docela předběhl svou dobu. Ani herci nejsou vůbec špatní, pokud nepočítáme "romantického rasistu", panákoidního Fabera. Každopádně, Žid Suss je film lživý, překrucující dějiny, ale řemeslně rozhodně nadprůměrný. P.S. Dost zajímavá je postava rabbiho, který Sussovi vyčítá, že v zájmu mamonu přestal být židem a která odmítá knížeti lhát. Divím se, že panu Goebbelsovi nevadila. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (11)

  • Film měl v Německu velký úspěch. Vidělo ho 20 milionů diváků. (Kmotr76)
  • Je to jediný antisemitský film, který byl promítán i po druhé světové válce. V roce 1955 byl přetlumočen do arabštiny. V arabských státech ho distribuovala sovětská agentura Sovexport. [zdroj: Guinnesova kniha filmových rekordů, 1995] (dopitak)
  • K účinkování v komparzu byli donuceni i někteří Židé z pražského ghetta, celé scény v synagoze se natáčely v Praze. (gjjm)

Související novinky

Das FilmFest 2010

Das FilmFest 2010

02.10.2010

Dvě města, tři kina, čtyři tematické sekce, deset večerů, na tři desítky hraných a dokumentárních snímků – již za pár dní se popáté vrátí divácky oblíbená filmová přehlídka přinášející výběr toho… (více)

Reklama

Reklama