Iveta

Je to hrozně natahované nato, co vše se tam děje. Je to jako bych celé tři hodiny sledoval dvě minuty Štěpánka když vykládá básničku Jeskyňce v modrém světle. Jenže tam je to dobrě sestřihané do pár minut. Ale tu to člověk má téměř celé tři hodiny a v růžové. Příběh se jmenuje Iveta. Ale stejně tak by se mohl jmenovat Petr. Protože spíš je to o startu a konci života Petra Sepešiho. Z kterého mimochodem udřlali pěkně namachrovaného a arogantního troubu. Zato Iveta byla čistá jak Johanka z Arcu. Aspoň ji udělali naivní. Je otázkou, co z toho je záměr - čti očištění - a co skutečnost. Každý vidí své milé v tom nejlepším světle a tak prezentuje i svou výpověď. Myslim teď rodiče, sestru a všechny, kteří dali svolení a výpovědi pro tuto minisérii. Kdo byl přesvědčivý a uvěřitelný to byl Hanuš a Mihulová jako rodiče. Překvapil i Brzobohatý jež jeho přirozená arogance či sebejistota se spojení s maskou krásně dokreslila Štajdla. Každý díl byl vesměs spojen s jednou písničkou. A jak jsem psal hrozně uzahaným dějem. Ale to je spíš otázka režie a střihu. Třetí díl byl dynamičtější - už pro tu milenku, hádku, otázka úspěchu a kdo byl ten první s té dvojice či smrt Sepešiho. Konec opět sklouzl opět do té lyrické formy. Jen mě celé tři díly vrtalo hlavou ty odbočky k tomu vojákovi. Až díky titulkům a zpětné analýze mi došlo. Tedy pokud víte něco z Ivetina života. Suma sumárum Iveta je na jedno podívání a stejně jako skutečná Iveta, prostě seriál zazářil a zhasnul. (21.05.2022)

Pro Voyo je to krok správným směrem. Provedení má ale svoje mouchy. Na rozdíl od hodně lidí nemám absolutně problém s tím, že to nijak nereflektuje společnost a politiku - dává to očividně najevo, že to něco takového není ze strany tvůrců zájem, a dobře. Nemusí. S čím mám problém, že se tvůrci nezvládají soustředit na postavu Ivety a pořádně ji rozvinout, i o Sepešim nakonec víme víc. Kdyby se tahle jedna věc pořešila, všechno by tu krásně zapadlo do sebe. (21.05.2022)

Tož nebudu chodit kolem horké kaše, Iveta Bartošová byla moje první dětská crush a klip Tři oříšky jsem na VCR točil furt dokola (údajně) až do úplného psychického vyčerpání rodičů. To bylo ještě předtím, než na ní začal parazitovat úplně brutálně nechutným způsobem bulvár, který v kombinaci s nešťastnou rukou při volbě osudových mužů a bojem s vlastní psychickou nestabilitou a následným pádem na dno lahve, dovedl Ivetu tam, kam dovedl... Není to špatný seriál. Houpavou, na postavách klaustrofobně nalepenou, kameru Martina Douby a přesvícené scény, v tomto případě ještě často ponořené do zvláštního snového růžovo-fialového neonového oparu, jsem poznal na první pohled. A docela to k tomuhle psychologickému pojetí, kdy se celý příběh soustředí čistě na postavy a všechno ostatní je spíše podružné, sedí. A je také fajn, jak se v třetí sérii styl kamery promění. Jako kdyby se dávný sen rozplynul a nezůstalo pro Ivetu kromě extrémně toxického okolí (a Artura) už vůbec nic. Přiznám se ale, že se moc neorientuju v tom, jací lidé se okolo Ivety Bartošové motali, takže mi tu občas chybělo více polopatického vysvětlování toho, kdo je kdo, a musel jsem si věci dohledávat - ano, i v tom dobovém bahnu, který nenasytný bulvár toho času chrlil. (05.07.2022)

Tak zbytečný film jsem už dlouho neviděla. Bylo to naprosto o ničem, postavy byly napsány jako úplně nesvéprávné, bylo to upoceně upatlané a děj žádný. Postava pronajímatele bytu ( nechápu jeho myšlenkové pochody) další je postava vojáka a jeho ženy ( úplně zbytečná) a ségra Ivana to bylo jako co?! No naprostý bulšit...Čekala jsem to, ale, že až takhle blbé...Za mě 40% (29.05.2022)