Dům plný strachu

Tato noc se zapíše do historie (aspoň teda do mé osobní historie) jako Peanut Butter Double Feature - Noc, kdy jsem shlédnul dva filmy, co mají slova Peanut Butter v názvu a 74% zde na CSFD. The Peanut Butter Solution byl ten druhý a... Sakra, tohle je dokonalá pohádková, surrealistická noční můra s šíleným, nepředvídatelným dějem a několika momenty, které by se mi asi nesmazatelně zapsaly do podvědomí, kdybych tohle viděl jako dítě. Což bych tak trochu chtěl, ale zároveň jsem rád, že jsem to viděl až teď, ve věku, kdy už z toho traumata mít nebudu. Mám spíš ohromnou radost, že jsem zase jednou objevil něco tak unikátního. Jo a většina postav je dost super, obzvlášť Connie je strašnej borec a ten učitel... Dlouho jsem neviděl většího úchyla (a to jsem předevčírem viděl Repo!). Miluju to. 9/10 (18.07.2020)

Na rozdíl od mnohým to pro mě v dětství zas takový kult nebyl, nicméně pár scén jsem si vybavoval - dům strachu, šíleně rychle rostoucí vlasy, stopování dodávky nebo závěrečnou "továrnu" na štětce a kouzelné obrazy. Proto nemůžu říct, že by to byl nějaký úžasný film na pět hvězdiček, nicméně je to pohodovka, která neurazí ani dospělého, rychle uteče a vyvolá přijemný pocit návratu do minulosti. A jako bonus písničky od mladičké Celine Dion, která už tehdy měla skvělý hlas. (08.05.2012)

Přátelé, kamarádi - kde začít? Více jak 20 let spal tento "kostlivec" v pomyslné skříni mého podvědomí a čas od času mi, se zlomyslností jemu vlastní, zjevil nějakou z dávno zapomenutých hrůz... Je to zvláštní, kolik z nás píše o generační noční můře, ale je to tak a já se hlásím mezi vás. Tak jako hlavní hrdina prožil trauma ve vyhořelém domě, já v dětství prožil asi něco podobného při sledování tohoto filmu a úspěšně ho téměř celý vytěsnil do podvědomí. S pomocí kolegů na diskuzi "hledám film" jsem nalezl odpověď - dle indicií "starý dům, paruka, vlasy" jsem dostal opravdu rychle název - Dům plný strachu. V dětství mě společně s tímto snímek děsil ještě seriál Pod horou a také trochu bláznivý Čáryfuk. Myslím, že si Dům plný strachu pustím, jen tak z nostalgie... (06.11.2013)

Jestli si dobře vzpomínám, tak jsem tenhle záhadný film viděl poprvé někdy v 90. letech ve školní družině. Po cca 10 letech jsem měl možnost se na něj podívat znovu. Ne však s dabingem, ale v originále. Nechci se rozplývat nad záhadným působením tohoto filmu, ale některé věci stojí za zmínku. Například to, že mi během scény, kdy onen šílený malíř pronese "malíři z celého světa čekají na naše štětce" problesklo hlavnou, jak šíleněji mi to znělo v češtině před lety, kdy jsem to viděl poprvé. (12.05.2009)

Vidět ten film jako dítě, dávám plný počet. Ovšem viděl jsem ho poprvé až nyní. Dům plný strachu je děsivý svou nepředvídatelností. V podstatě v něm žádná z postav nejedná logicky. Učitelům nevadí bavící se děti, ale ze stříhání vlasů mají takovou hrůzu, že chtějí opustit školu. Profesor unáší většinu dětí ze školy, ale u nikoho to nevyvolá podezření. Ani u samotných unesených dětí, které u únosce dobrovolně otročí za zmrzlinu. Nejlepší kamarád hlavního hrdiny je dobírán jeho otcem, aniž by se nad tím kdokoli pozastavil. A k tomu všemu v polovině filmu začne hrát hudba a zpívat zpěvačka naprosto nelogickou skladbu, která vůbec s tématem filmu nijak nesouvisí. To je jen pár bodů z kvanta jiných, které se na poli 94 minut vyskytují. Je to úmyslný surealismus? Nebo scénář psal kluk na základní škole během přestávky před slohovou hodinou? Netuším. Pro děti i z toho důvodu určitě pořádný horor. Pro mě buď zábava pro partu přátel nad sklenkou alkoholu, nebo dumáním nad filozofií nefilozofického. 55%  (16.01.2022)