Poslední jednorožec

Tak jsem celou dobu žil v představě, že toto je ten film, který jsem kdysi se školou viděl v kině. Ale po jeho shlédnutí jsem byl zklamán. Ne snad kvalitou tohoto filmu, ale proto, že to není on. Ten co jsem tenkrát viděl byl dle IMDb japonský film Unico (1981) o dost dramatičtější a napínavější. Ale ani tento film není špatný. (05.04.2006)

Okouzlující fantasy pohádka se může pochlubit na svou dobu neobyčejnou animací, která si dodnes zachovala nezaměnitelný styl pánů Julese Basse a Arthura Rankina Jr. Neuvěřitelně sluníčkové písničky ale po třiceti letech od uvedení filmu zní naivně a směšně. A než film po hodině a půl skončí, dávno lezou na nervy. (29.09.2010)

Tento film je tak neuvěřitelně... Skromný, ano, na nic si nehraje, ale tolik krásných i smutných pocitů dokáže v člověku vyvolat! V každém animovaném filmu, v pohádkách pro děti, vše končí nakonec dobře, pokud ne, pokud je konce smutný, tak jen pro to, že nějaká roztomilá kreslená postavička zemřela. Ne však tady, všichni přežijí a stejně je člověk smutný. Trošku mě mrzelo, když se klisna Jednorožce proměnila v krásnou princeznu, mnohem milejší by mi bylo, kdyby zůstala ve zvířecím těle, bylo mi jí v té chvíli tak líto... Hudba je krásná, pohádkový svět dělá jen ještě více pohádkovějším, postavy jsou milé, každá má v příběhu nějaký úkol. Tento film jsem viděla kdysi, když jsem byla malá, tak jsem se na něj chtěla podívat znovu a udělala jsem dobře. Jen mě mrzí, že jsem neviděla film v originálním znění, ono přijít o hlas Christophera Lee, to je opravdu smůla! K dokonalosti chybí jen trochu, nevadila mi vůbec animace, ani pohádkový příběh... Spíš jen chvilková rozvláčnost, jinak dokonalý, smutný příběh, o posledním svého druhu, o konci všech mýtických tvorů na zemi (scéna s harpyí je naprosto úžasná). (25.03.2012)

Obrovsky citlivá animovaná pohádka, nádherná hudba Jimmyho Webba, která přesně podtrhuje pohádkový ráz, krásný příběh a vysoká úroveň (oproti dnešním animákům). Čistá nostalgie mého dětství. Kdysi jsem se na to díval se zatajeným dechem a nyní? Tenhle snímeček neztratil nic ze svého kouzla a dojemnosti! Většinou se animákům vyhýbám, protože slibují lacinou zábavu pro infantilní a zinfantilnělé jedince, jen Poslední jednorožec je JINÝ. V čem? V tom, že není jen o těch líbivých písničkách, o roztomilých zelených potvůrkách a jiných zvířátcích, o crazy hudebních číslech a druholigových vtípcích, ale o síle prožitku z příběhu a emocích, které zažívá poslední člen svého druhu...poslední jednorožec. A ten jednorožec byla kdysi moje platonická láska! Jedna z mých nej nej srdcovek. (03.06.2006)

Po dôkladnom štúdiu som dospel k záveru, že Posledný jednorožec je nezabudnuteľný film pre tých, ktorí ho videli ako deti. Ja som si ho prvý raz pozrel až po štyridsiatke (inšpiroval ma komiks od Gillisa, ktorý v ČR vydalo Comics Centrum) a teda za mňa to nie je žiadna sláva. Príbeh ma bavil len o trochu viac, ako v komikse (Beagleho román som nečítal). Čiže priemerne. Atmosféra bola príjemne snová. Pesničky ma prekvapivo neiritovali. Páčilo sa mi, že to paradoxne nebolo ktovieako orientované na detského diváka (prsia v rôznom štádiu, vcelku melancholický koniec). (03.08.2023)