Záhadné zmizení

Záhadné zmizení rozhodně má zajímavě koncipovaný námět, který je rozveden slušným scénářem, který obsahuje pár opravdu zajímavých míst, dále se určitě může pochlubit dobrým hereckým obsazením, kterému jednoznačně vévodí Kiefer Sutherland, zato pokud si rychle nezvyknete na poněkud úchylný výraz Jeffa Bridgese budete z něj trošku rozladěni, a taky určitě výbornou hudbu Jerryho Goldsmitha. Bohužel se zde však najde i špatné režijní zpracování, se kterým přichází hlavně nulová atmosféra, na které by tento snímek měl převážně stát. Ani jednou, ani jednou jsem se doopravdy nebál o to, co se s hrdiny bude dít, bylo mi úplně putna, jaký krutý osud měla Jeffova přítelkyně, asi v polovině jsem ztratil zájem úplně o všechno a toliko vychvalovaný závěr mi přišel jako neskutečně (promiňte mi ten výraz) „zprasená“ scéna, kterou si užije jenom opravdový klaustrofobik. Ten pocit prázdnoty, který se ve mně rozhostil na konci filmu, já z duše nenávidím. (04.08.2005)

Už si to príliš nepamätám, snáď iba to, že som bol dosť zaskočený depresívnym scenárom a atmosférou, ktorá mi neladila s menami hercov ( to je plus). Musím vidieť ešte raz, ale v telke to príliš nereprízujú, čo je škoda a potom dám objektívnejšie hodnotenie. Tak som si pozrel radšej originál, vôbec som nevedel, že tento film je remake a opätovné pozretie Záhadného zmiznutia by mi tak spôsobilo zrejme mierne sklamanie. (25.08.2009)

Sžíravý pocit nevědomosti, co a proč se stalo, v netradičním "nepolicejním" psychologickém krimi thrilleru i po 3 letech vytrvale pohání sebedestruktivní snahu objasnit zmizení své milé. Kromě unaveného, ale odhodlaného přítele dává nahlédnout i na neobhajitelně malicherné motivy slizkého pachatele - spořádaného, milujícího otce od rodiny (lehce úchylný Jeff Bridges). (12.09.2017)

Viděl jsem nejprve evropskou předlohu, vytratil se mi z toho moment překvapení- a ten byl na originálu možná tím nejzajímavějším. Americká verze se liší zakončením, to (rýč v hlavě apod.) z toho dělá v nejlepším případě béčko, ne-li rovnou céčko- rozuměj vážně sračku. Jsem rád, že se Jeff Bridges později potkal se zajímavějšími scénáři. (20.02.2018)

Trénink na únos navnadí, aby pak Sluizer několikrát přiblížil k divákovu ciferníku děj napuštěný chloroformem. Akční chatařské finále, které nenázorně ukáže, kdo tady má jako jediný překvapivě koule, je pak už jenom snůškou žánrových klišé. Navíc nepomůže skutečnost, že profesor Bridges pojal svou roli s paranormálními aktivitami ve věži poněkud nestřízlivě a Goldsmith nedostal prostor k výraznosti. Alespoň, že se při vzpomínce na Únos z ´97 s Kurtem Russellem nabízí návod, jak se zbavit nepohodlné partnerky. Vezměte ji na výlet po Státech v červeném Jeepu Cherokee. On už ji někdo unese.. (10.07.2020)