Dnes neumírej

| Scenár: Neal Purvis, Robert Wade | Hudba: David Arnold | Produkcia: Michael G. Wilson, Barbara Broccoli | Distribúcia: Metro-Goldwyn-Mayer, 20th Century Fox | Rozpočet: 140 miliónov $ | Tržby: 431,971,116 $ | Presne takto to dopadne, keď sa autori presnažia, a strácajú mieru vkusu a pôvodný zámer: Vytvoriť niečo výnimočné. Do neba prešpikovaný akčný masaker, kde vymyzla základná psychika postáv, kde sa sexi ženy túlia k hrdinovi s pivným pupkom bezdôvodne - bez štipky chémie. Film, kde sa nasilu objavuje popová královná, z ktorej pohľadu srší svetový úspech a neschopnosť reálne hrať rolu (alebo je to len kôli tomu, že má dioptrie, ťažko povedať :) Možno čakám od Bonda príliž veľa, no v dobe, keď sú už na svete klenoty ako je Casino Royale (ktorý som videl skôr ako tento), kde všetky složky fungujú dokonale, je proste Die Another day len priemerným odvarom novodobého Bonda. Na jedno videnie ale určite pobaví. Ps: tie spomalené zábery na Halle Berry a dialógy plné patosu sňou... WTF? :D jednoznačný komediálny prvok ;) (08.02.2011)

Typická moderní bondovka nabitá technologiemi, digitálními triky a dynamickou akcí. Podobné záležitosti se mi hodnotí těžce, protože nejsem ctitelem žánru. Na jednu stranu se jedná o vysokorozpočtový snímek s řadou divácky atraktivních scén, režijně i herecky je to slušně odvedená práce. Ve filmu se najdou půvabné momenty, jako je slovní přestřelka mezi Brosnanem a Cleesem, na druhé straně pro tento film platí totéž co pro většinu bondovek. Z hlediska scénáře je to neskutečná ptákovina, byť se naštěstí netváří ani trochu vážně. Čtyři hvězdičky tomu dát nemohu, méně než tři si nezaslouží. Mimochodem, jsou to slušné tři hvězdičky. Celkový dojem: 65 %. (29.12.2006)

Bondovi se oslava čtyřicátin hodně povedla, byť nezastírám, že k plnému požitku z filmu je třeba mít staré bondovky v malíku a všímat si příjemných detailů, které odkazují až hluboko do časů Dr. No, Srdečných pozdravů z Ruska či Thunderballu. Brosnanova interpretace Bonda je svá, chlapácká, charismatická, akční... 007 v jeho podání nehýří vtipem, ale spíš pohybem a akcí (absenci opravdu dobrých hlášek beru za velké mínus filmu), která občas překračuje míru dobrého vkusu, ale přesto je zábavná a dobře natočená. Klidně bych se ale obešel bez přepáleného závěru, který je umělý jak silikony Pamely Anderson. Příběhem neudělá Bond číslo dvacet díru do světa (satelit, diamanty, zloduch s proměnlivou tváří, to všechno už tu bylo), ale je to urovnané do poutavého proudu děje, který navíc koření Bondovo zlidštění skrze utrpení a následné "povstání z popela". Vážný a temný tón úvodu filmu moc sluší... Vadí mi následující – Halle Berry je na prostou Bond girl až moc dobrá herečka, Toby Stevens v roli ústředního zloducha nemá ten správný šmrnc a Lee Tamahori úplně zbytečně pašuje do jinak řemeslně slušně zmáknuté režie moderní kamerový stop time a další klipové vychytávky, které jsou samoúčelné a dojem z filmu kazí... Dnes neumírej je totiž stará dobrá bondovka převlečená do hávu moderny, ale se srdcem pěkně staromilským, lehce naivním, avšak upřímným. A tak se mi musí líbit... se znatelnými ale. Edit 2012: Která roky bobtnají. Předně - ta slepá ulice z filmu doslova křičí a potvrdí ji i doprovodný materiál z Blu Ray. Brosnanův Bond se nedá nikam posouvat, posouvat se dá jen jeho okolí, a to do absurdní fantasy. S odstupem času se tenhle film jeví skutečně jako výkřik absolutní nostalgie smíšený s opozdilou touhou z Bonda udělat i konkurenceschopnou komoditu v době sílícího CGI spektáklů. Je to úplně mimo, hlavně v druhé polovině, jejíž digitální hnusota léty narůstá. Jinak jako sbírka fetišů a odkazů mě to baví, ale Tamahori je nedokázal zakomponovat jinak než jako náhodné "nostalgické předměty" - to o něčem hovoří. Předislandská část je ale pořád víc než tolerovatelná. (09.11.2004)

Třikrát -n-: neurazí, nenudí, nepřekvapí. Digitální efekty místy ruší, duo Rosamund Pike a Halle Berry nikoliv. Brosnan, který by si ovšem zasloužil lepší loučení, také ne. Přesto čtyři roky poté přišlo dle mého výrazně vybroušenější Casino Royale s Craigem, který byl o poznání drsnější, ale zároveň emotivnější a především realističtější, což dosud považuji za nejpříjemnější ozvláštnění série. Novozélandský režisér Lee Tamahori, kterého doma (i na festivalech) díky dramatu Kdysi byli bojovníky uctívali, udělal osudovou chybu a skočil po lákavých hollywoodských nabídkách. Nejprve vznikl poctivý survival Na ostří nože, ale pak také podprůměrná akce v xXx: Nová dimenze nebo v Next. Jestli mu doma nebylo líp. (28.07.2015)

Děsně nevyrovnaná, ale hlavně v první polovině hodně zábavná bondovka, která však zjevně neví, čím být. Odkazy napěchovanou nostalgií nebo supermoderní agentskou akční sci-fi s množstvím digitálních triků? Je tím vším a zároveň ničím, slepou cestou, po které musel přijít restart. Naštěstí má pořád svoje silná místa, i když to celé mohlo být kratší. 70% (23.08.2015)